2005 Regionem ve stínu památných stromů + 2006 U pramenů živé vody + 2007 Město v přírodě, příroda ve městě + 2007 U pramenů živé vody + 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky + 2009 Na vlnách stříbrných rybníků + 2010 Pěšinkami zámeckých parků + 2011 Stíny lesa tajemné + 2012 Šel tudy, měl dudy + 2013 Putování románovou krajinou + Ostatní + Rok stromu + Rozkvetlá okna + Strom roku

Soutěž 2007 vyhodnocení


Vyhlášení výsledků IV. ročníku soutěže o přírodě
U pramenů “živé vody” Země zamyšlené pro druhé stupně základních škol v regionu Strakonicka a Blatenska.

Soutěž 8.týden - Studánky a prameny pravěké a minulé


“Předhradí, podhradí a vyšehrad, na něm zbytky věže a studně, a zase jiné studně pod skalami „tejn“, to vše, obehnané velikými valy kolem dokola, svědčí o velikém rozmyslu dávných obyvatel, kteří si zde pracně vybudovali nedobytnou pevnost a útočiště.Veliká rozloha hradiště, opevněná s použitím přírodních srázů, na svou dobu úžasně plánovitě budovaná, vedla k odvážnému soudu, že zde vlastně musíme vidět marobudum, hlavní vojenské sídlo markomanského krále Marobuda.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 222)

Soutěž 7.týden - Studánky a prameny zasvěcené jiným svatým


“To vaši Radomyšl si vyvolávám, to vaše malinké starosvětské městečko alšovského půvabu s čapí hlídkou na věži cibuličce, s rybníkem Vraždou a alejí bílých kapliček v polích. Krásný je hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele, zajímavá byla vápencová jeskyně, ale nejkrásnější je pověst o chromém a slepém dítěti, jemuž anděl strážný, změněný v motýlka, vrátil zrak dotknutím křídel.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 274)

Otvírání studánek na Strakonicku 2007


Na Podsrpu 15 žáků s pedagogickým dozorem provedlo úklid, shrabání a vyčištění celého okolí pramene. Byly odklizeny větve, shrabáno staré listí, které naplnilo celý kontejner, sebrány dva pytle odpadků, především plastu a vyčištěno dosud hodně odpudivě vypadající ohniště. Kvalitně a s úsměvem provedenou práci průběžně oceňovali a chválili všichni návštěvníci pramene, kteří si přijeli pro jednu z nejkvalitnějších vod celého regionu. Oprávněně. A to si po práci ještě žáci stačili „střihnout“ malý branný závod věnovaný přírodě.

Soutěž 6.týden - Studánky a prameny jména Panny Marie


“Kamenný hranol hradní věže, tak typický pro Dobrš, vyvolává vzpomínku na jejího zakladatele, kterého pověst umisťuje do jednoho z údolních mlýnů, jako mlynářského chasníka. Kníže Oldřich dostal se prý na lov i do zdejšího okolí a byl náhle přepaden divokým kancem. Ve chvílích největšího nebezpečí vystoupil z mlází silák a proklál divoké zvíře oštěpem. Nebyl to nikdo jiný než mlynářský chasník Koc. Kníže daroval statečnému mlynářskému Bivojovi celou zdejší krajinu a jako erbovní znamení mu udělil mlýnské kolo…“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 225)

Soutěž 5.týden - Studánky a prameny v lukách, v polích a v lesích


“Chytám-li na vábničku vůní podzimy mého domova, ozve se mi odněkud z kvetoucího vřesu zabručení čmeláků a pod sosnovými korunami ucítím z vlhkého jehličí vydýchnutí zelánek. Je to poslední houbový pozdrav našich lesů a druží se k němu vůně schnoucí bramborové nati, dým ohníčku z pastev nad rudnoucími šípky, matný lesk brázd, plavá vlna metlice na pasekách a chlad mlh z otavních luk...“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 26)

Soutěž 4.týden - Studánky a prameny při silnicích a cestách


“Zechovická náves tvoří nejpůvabnější kulisu, jakou jsem v kraji viděl. Zdejší štíty a vjezdy mají všechny atributy lidových architektur vlachobřezského Jakuba Bursy, jejichž poznávacím znamením jsou empírové sloupky a symbol božího oka. Ve vsi nalézáme více podobných projevů lidové duše, někde bohatších, jinde skromnějších, ale všechny mají svou zvláštní čistotu a spanilost. Ještě na konci vsi je jedna kaplička s protějškem selského vjezdu a jiná zas na rozcestí pod Malsičkou, zastíněná starými lipami.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 219)

Soutěž 3.týden - Studánky a prameny na samotách


“Před Česticemi vejdeme do modřínového lesa, v němž se bělá známá čestická kalvárie, postavená nejprve na začátku osmnáctého století a přestavěná po zničujícím požáru do dnešní podoby o sto let později. Před zámkem šumí voda v kamenné kašně, jejíž výzdoba není bez půvabu a v zámeckém parku zarostly pěšinky trávou, jen ptáci tu zpívají jako jindy a v korunách starých lip bzučí melodie včel vždycky stejně vznešená.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 227)

Soutěž 2.týden - Studánky a prameny ve městech a v obcích (2)


“I krušlovská náves má kapličku, hezké štíty a navíc roubenou studnu s okovem, u Vacovic je zase krásná vyhlídka na Javorník a na věžní jehlan vacovského kostela.V obci se vyrábějí loutky, rozesílané i do ciziny, ale já ž Vacov znal a toužil jsem jen po Dobrši . . .“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 225)

Soutěž 1.týden - Studánky a prameny ve městech a v obcích (1)


“Morový sloup na náměstí před radnicí s Alšovými sgrafity, v nichž velký malíř zdůraznil erbovní atributy strakonické historie : střelu, rožmberskou růži a maltánský kříž, v typicky alšovské ornamentice, dále kamenný relief řezníka s býkem na průčelí masných krámů je snad s kostelem svaté Markéty vše, co z oblasti výtvarného umění nabídne toto město. . .“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1959, s. 225)

Soutěž 12.týden - Dobrá Voda u Milejovic


“Dobrá Voda, jako ostatně všechny Dobré Vody, co jsem jich viděl, vznikla kolem léčivé studánky. Víra v její zázračnou moc je živá i dnes. Na malé akropoli uprostřed lesa stojí kaple, jejíž architektura neudiví, ale alej bílých kapliček, rozestavených v kruhu pod košatými lipami, vyzařuje takovou zvláštní poezii, až ti zatrne srdce. Místo pro usebrané zpovědi duše, tišina soustředěná k modlitbám, díkům, prosbě a zasnění. Nerad jsem se loučil s touto dobrovodskou poezií, nevěda, vstoupím-li sem ještě jednou v životě.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 219)

Soutěž 11.týden - Libějovické lázně Svaté Máří Magdalény u Chelčic


”Usoustředěné ticho nad žírnou rovinou se zamýšlí prosvítavými nebesy i šedým zrakem hladin, ze suchého rákosí vzlétly koroptve, z remízku zakvokal bažant, na hrázi šelestí duby a mlha zatahuje černé oranice i rozlehlé louky až k tušeným lesům na obzoru. Nad chelčickým kostelíkem krvavě zapadá slunce. Slyšíš jen hlasy přírody, cítíš dech otevřené země.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená II,1959, s. 64)

Soutěž 10.týden - Dobrá Voda v Záhoříčku (u Nahořan)


“A je potřeba ten kraj milovat nesobeckou láskou, pečlivě shledávat jeho krásu, abys odtud z těch kamenitých strání neutekl steskem po bohatší přírodě. Není to kraj, který na první pohled zaujme, je nutno učit se jej teprve milovat.
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 229)

Soutěž 9.týden - Studánka Panny Marie u Rošic nad Čekanicemi


“Tehdejší Rošice vděčily za svou proslulost především léčivé studánce a milostnému obrazu “kojící” Panny Marie, k němuž přicházela procesí z celého kraje. Scenérie zůstala táž jako před sedmdesáti lety, jen lesy se změnily po obou stranách čekanické silnice a stará hajnice u rošické myslivny se zatím sesula v hromadu trosek. Jsou tu i jiní lidé, vlídní a hodní, ale jen kaplička si zachovala svou podobu beze změn.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 98)

Soutěž 8.týden - Studánka Bělička v Krtech


“Třebohostice, Doubravice a Krty si zachovaly mnohé památky barokní selské architektury, zvlněná krajina skýtala malířovu oku mnohý lákavý motiv, ale Bohumilovi (Bohumil Ullrych, malíř, pozn.), který sem dojížděl z Prahy na svátky a prázdniny, stýskalo se přece jen po řece Otavě.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 111)

Soutěž 7.týden - Dobrá voda u Štěkně


“U štěkeňského jezu křeše jitřní slunce z modra vln oslnivé, stříbrné jiskry, zatímco v tůních tmí se stín nahořklých olší s nepohnutými postavami rybářů. Od bělidla bzučí hovor pradlen, z koupaliště stříká dětský smích. Jinak je tu voňavé, průzračné, zelenavé ticho. Rozsvítí se obloha a ztmavnou stromy, celá krajina zvážní až k Sudoměři, slunce zajde za mraky a rozsvítí se zase louky ve stálém střídání zeleně a žluti.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 112)

Soutěž 6.týden - Studánka pod Heritesovým dubem na Pražáku


“V té nesmírnosti ticha ztrácí se člověčí samolibost a hlas dálek se tu odedávna pře s hlasy deroucími se z nitra. Zrak hledající v nebesku pravou vlast duše – i zrak upřený k věčným pravdám dělné země má tato krajiny. Jistě nestačilo jen pouhé jméno lesa Koráze, aby svým zvukem mohlo rozeznít ve vás struny nejhlubší, nejjemnější a nejcitlivější.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená II,1959, s. 77)

Soutěž 5.týden - Lázně Svatá Anna u Kraselova


“Celé Pošumaví je samá Svatá Anna. A v každé vsi uvidíme nějaký krásný domovní štít a nikde není rozhozeno tolik zbytků starých tvrzí a zámečků jako tady. Vytvářel se tu zvláštní typ drobné šlechty, nazývané kobylkáři, z nichž Kraselovští vymyslili i pověst, dávající zdání historie, aby jí podtrhli svou rodovou starožitnost.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 223)

Soutěž 4.týden - Lázně Svatá Anna u Horažďovic


“Z historie Horažďovic jen tolik podotkněme, že u mlýna Jarova zemřel morem při obléhání města první Habsburk na českém trůně. A historici doby Poděbradského by nám mohli potvrdit horažďovickou chloubu, která tvrdí, že se zde v čísle pátém na den svatého Jiří-drakobijce, léta Páně 1420, narodil paní Anně z Kunštátu syn, který byl jménem tohoto světce pokřtěn.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 255)

Soutěž 3.týden - Studánka u kapličky Panny Marie Bolestné ve Škvořeticích


“Kdykoliv jsem šel do Škvořetic, vždycky mě proháněl déšť, pokaždé jsem viděl oráče proorávat kvetoucí brambory a před vsí v rybníce se koupaly děti. Jen jednou jsem bylo slunečno, proto jsem odbočil z polní cesty k zalesněnému vrchu Křesovci, abych viděl sličný barok kostela Proměnění Páně, který dala roku 1763 zbudovat hraběnka Serenyová a nebyl jsem zklamán. Škvořetice byly známy svou léčivou studánkou a poutěmi. Chodívala na ně i Alšova (Mikoláše Alše, pozn.) maminka s chlapci a kupovala si tu písničky, z nichž vznikl její špalíček. (L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 82)

Syndikovat obsah