Soutěž putování malovanou krajinou


„Malíř, malující na hrázi rybníka známou krajinu, stal se postavou, na niž přenesl všechen svůj údiv a uctívání. S obdivem pozoroval i náčiní, s kterým je možno konat takové divy. Nejvíc ho lákala rozevřená malířská skříňka plná tub, na nichž byla vtištěna podivná jména: puzuola, umbra, caput mortuum a kadmium, z kterých ani jediné nebylo na spodu vlastních školních barviček. A což paleta, na okraji plná barevných kopečků, jež namíchány nějakým zázrakem se na plátně proměnily v nebe, čejku, strom s rybničnou hládí...
(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 89 - 90).

2. Vlastenecká krajino aneb Kde kvete žlutá růže…


Antonín MÁNES (1784 Praha-1843 Praha)
Josef MÁNES (1820 Praha-1871 Praha)
Karel PURKYNĚ (1834 Wratislav-1868 Praha)
Antonín WALDHAUSER (1835 Vodňany-1913 Německý Brod)

„Výročí sedmdesátky slavného fyziologa vzpomněly v roce 1864 i Hálkovy „Květy“, jejichž výtvarnou část redigoval Karel Purkyně. V tomto čísle nalézáme i kresbu blatenského zámku od Josefa Mánesa. Malíř jej kreslil od jihu, na hladinu umístil plující labutě, na kamenný most jezdce a pod stromy daňka... Antonín Waldhauser patří Vodňanům svým zrozením. Vlastenecká horoucnost, tolik příznačná pro jeho pokolení, přiměje mladého malíře k pěší výpravě až do Kostnice, účastní se s Josefem Mánesem návrhů pro sokolský kroj, podporuje polské povstání a živí se vyučováním malby v měšťanských rodinách“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 63 a II, 1986, 63/64 )

1. Temnosvit nejen barokní aneb Potkali se na Podbrdí…


Karel ŠKRÉTA (1610 Praha-1674 Praha)
Salvator ROSA (1615 Neapol- 1673 Řím)
Petr BRANDL (1668 Praha-1735 Kutná Hora)
Ignác RAAB (1715 Nechanice-1787 Velehrad)
Jan Václav SPITZER (1711 Praha-1773 Praha)

„Opravdu slavnými jmény českého výtvarného baroka se mohou Březničtí pochlubit. Ze Škrétova štětce vyšla oltářní podoba obrazu Svatého Františka a také Petr Brandl přispěl svým uměním zdejší zámecké kapli. Halucinované vidění Salvatora Rosy, italského barokního mistra, vytvořilo jiný podivný obraz, proroka Ezechiela…Na začátku osmnáctého věku byl ve lnářském klášteře u otců augustiniánů sám Petr Brandl a namaloval pro klášterní chrám obraz Nejsvětější Trojice. Bydlil sice v zámku, ale pan převor měl jistě mnohá trápení s touto neposednou kumštýřskou krví. Podobné příběhy se totiž do klášterních análů nezapisují.“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 31 a 276 )

Syndikovat obsah