2009 Na vlnách stříbrných rybníků

Soutěž "Na vlnách stříbrných rybníků Země zamyšlené 2009"


Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, vyhlašuje osmý ročník ekologické soutěže pro školy i veřejnost

Na vlnách stříbrných rybníků Země zamyšlené 2009.

10. Rybníky umělecké...


„Klukovských diváků měl všude habaděj, zvláště když maloval stádo strakatých krav na pastvě u rybníka Velkého, nad nímž přelétával čáp, kníhaly čejky a za hladinou se promodrávala dálka s tušenou vlnou Boubína. Záboří si kreslil ze všech stran. Několikrát kostelíček od Podkostelního rybníčka, kde po celé léto bylo bělidlo pradlen a z vody stříkal smích koupajících se pasáčků…“ (L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s 64)

9. Rybníky zkázonosné…


„Kamenné náhrobky šednou lišejníkem, pod thujemi na hrobech rozkvétá vřes, z puklé zídky se ozývá cvrček, vánek zachvívá květy zvonků, starčků a chrastavce, za oranicemi se zamýšlí zamlžený kraj. V jemném odstínění siluet tušíš za zídkou Oujezd, za vlnou lesa Předmíř, Zámlyní s leskem rybníků, hladinu rybníka Metelského a za ním vzadu obrys Třemšína.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s 49)

8. Rybníky vzpomínající…


„Od Štěkně k Přeborovicům se těžce sune „lid polní“, už přebrodil Otavu, prošel Sudoměří, zastavuje se na hrázi dělící rybník Škaredý od Markovce a šikuje vozovou hradbu. Těsně. Kolo na kolo. Řetězy řinčí, skřípe kolo, koně se vzpínají. Ženy snímají z hlav svoje zavití i pleny a zaplétají je narychlo mezi suché rákosí a studené bahno. Všechno v pospěchu, udýchaně, bez zastavení.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s .294)

7. Rybníky pracovité…


„Snad zaběhl s chlapci i k rybníku Huteckému, tam už železné hutě přestavovali v dnešní mlýn. Jen hromady strusek a litý náhrobek s německým nápisem, jejž dali pozůstalí postavit na bělčickém hřbitově poslednímu majiteli hutí, pražskému měšťanu Václavu Čáslavskému, jsou svědky zaniklého průmyslového podnikání v našem okolí...“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 59)

6. Rybníky v ochraně přírody


„Procházím lesem k Novému rybníku, známému ornitologům pod jménem Ostrov racků, který je jejich největším soustředištěm. Toto kamenité a bažinaté místo hostí kromě racků i některé druhy kachen a malých roháčů, o nichž je známo, že svá nápadně bílá vajíčka přikrývají trávou před blížícím se nebezpečím. Racčí pípání tu můžeme slyšet už v polovině března a netrvá dlouho, kdy hnízdo vedle hnízda se se hemží malinkými racky.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 41)

5. Rybníky městské, hradní, zámecké…


„Z radčických kopců se k jihu sklánějí svahy bývalých vinic do široké kotliny rozsvícené hladinami rybníků pod modrou hradbou šumavských hor, kde pod vysokým nebem mezi vodami, loukami a oranicemi vztyčilo vznosnou kolmici věže staré městečko, nazývané odpradávna podle rozlehlých vod Vodňany …“
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

4. Rybníky „numero uno“, „number one“…


Ty Labuti, největší z nich, stále budu slyšet výsknutí křídlovky z tvé hráze, kdykoli si vzpomenu na tvé rybolovy…
Na západě se stříbří v jitřním oparu hladina velkého rybníka Rojického, za ní stoupá dým nad střechou mlýna Kabelíku…

(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 11 a 79)
Pod bílými oblaky pospíchal jsem kolem Dřemlinského rybníka, kde hnědá cigára orobince a nafialovělé laty rákosu přetínaly obzor Skočické hory…
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

3. Rybniční soustavy v regionu dnes


„Každý jednotlivý rybník je, pravda, světem sám pro sebe, ale zároveň i článkem celkového hospodářství rybničního, má svůj účel a zvláštní podřízenost celku. Jenom zrak dobře poučený rozpozná stupeň mistrovství, s jakým tu bylo vše vybudováno nejprostšími technickými prostředky. V době rozkvětu mělo prý panství lnářské tolik rybníků, kolik je dnů v roce…
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 16)

2. Rybniční soustavy regionu (2.část)


„Pohled střízlivý uvidí ve Vás jen užitkovou nádrž pro chov ryb, ale jak vám křivdí! Pro mne jste pohledem oka božího ve dnech pohody i přísným zadíváním zraku Moranina v jitrech zimních šer. Ve vás je ztajen věčně se proměňující výraz této krajiny, její spanilá lyričnost, celá bohatá škála proměn a vztahů.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 12)

1. Rybniční soustavy regionu (1.část)


„Procházíš-li krajinou lnářskou nebo blatenskou, nemysli, že zdejší rybníky vznikly náhodně. Jsou to důmyslné soustavy vodního díla a vyžadovaly zvláštní znalosti, rozmyslu a zkušenosti, vždyť mnohé z nich plánoval sám pan Jakub Krčín z Jelčan, zakladatel rybnikářství rožmberského, a ten byl přeci ve své době rybnikářem nadmíru slavným“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 16)

Syndikovat obsah