7. Rybníky pracovité…

„Snad zaběhl s chlapci i k rybníku Huteckému, tam už železné hutě přestavovali v dnešní mlýn. Jen hromady strusek a litý náhrobek s německým nápisem, jejž dali pozůstalí postavit na bělčickém hřbitově poslednímu majiteli hutí, pražskému měšťanu Václavu Čáslavskému, jsou svědky zaniklého průmyslového podnikání v našem okolí...“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 59)

„Aby Království naše Čechy mělo hojnost ryb a výparů, velí se stavům i městům pilně zřizovati rybníky i pro hojnost ryb, i proto, aby půda se co možná využitkovala… Pod rybníky ať se zřizují mlýny, železné stoupy, papírny, jež výtok požene. Pro stálou vodu v takových rybnících o něco výše ať se zřizují nadýmače.“ Téměř sedm set let stará slova z Majestátu Karla IV. jsou stále výrazně aktuální a srozumitelně nastiňují důležitou přírodně-stabilizační funkci rybníků, sloužících zároveň jako zdroj levné energie. Roku 1786 byl českým zemským guberniem proveden z daňových důvodů úřední soupis a rozdělení rybníků Království českého. U každého byl zaznamenám obvod v krocích, hloubka, výška i šířka hráze a „pracovní zařazení“. Rybníky obecné, sloužící k chovu ryb, mlýnské, využívající vodu pro pohon nějakého zařízení a ostatní, třeba návesní, sloužící jako zdroj vody při požárech a pro drobnou vodní drůbež.

Pracovitost rybníků bývá často zašifrována již v názvech. Nejvýstižnější, z pohledu hlavní činnosti, je určitě nenápadný Kaprov (4 ha, k.ú. Tchořovice) na Lnářsku, nový Líňák místní organizace Českého rybářského svazu v Blatné, na Strakonicku malý Haltýř v soustavě Holských příměstských rybníků a na Vodňansku Loviště (6,60 ha). Důležité stálou vodnatostí byly rybníky nad sádkami, ať už Zámecký rybník čili Příkopy v Blatné, Hořejší rybník v Tchořovicích, Velkorojický v Rojicích, Trnov v Čejeticích a také Blatský ve Strakonicích. Sádky v Kupcovech na Lnářsku a sádky vodňanského městského rybářství jsou již řešeny náhonovými strouhami, v prvním případě z rybníka Radov, ve druhém s využitím Blanického potoka.

Významnou funkcí rybníků byl již zmiňovaný levný zdroj energie pro pohon zařízení mlýnů, pil, hamrů, katrů, papíren, lopatáren, bednáren, stoup, puchrů na drcení rudy, olejen, ale i skláren. Stejně jako zdroj vody pro potřeby pivovarů, sladoven nebo lihovarů. Názvy Mlýnský (např. k.ú. Pole s kamennými překlady, k.ú. Tisov s mlýnem z roku 1542, po protržení nyní prázdný), Bednářský (k.ú. Blatná, zaniklý), Hamry (k.ú. Radošice, Lnářsko) nebo Lopatárna u Závišína (nejprve pohon hamru u kovárny na zbraně, později mlýn a pila s výrobou dřevěných lopat na obilí), jsou výmluvné. A u Vrbna najdeme dokonce i jeden Nadýmač (viz citát z Karlova majestátu), zajišťující na soustavě stálou vodu. Velkostatky Blatenska a Lnářska ve využívání vodní síly rybniční jednoznačně předčily zbytek regionu, využívající v mnohem větší míře energie vodní síly říční a potoční. Přesto i na Strakonicku najdeme rybník Mlýnský u Mladějovic (s památným dubem Jana Žižky) a na Vodňansku další Mlýnský u osady Strpí. Mlýny, ať již se starším českým složení, moderním amerikánským válcovým složením nebo s turbinami, dnes většinou využívané rekreačně, jsou nedílnou součástí koloritu většiny rybníků, jihočeské krajiny vůbec a „pan otec“ patřil vždy mezi nejváženější občany obce.

Kromě mlýnů byly na Blatensku velmi důležité rybníky pohánějící hamry u malých železných hutí. Nejznámější je určitě Hutecký čili Velký Bělčický (k.ú. Bělčice, 45 ha), na jehož hrázi lze stále najít zbytky železné strusky. Ruda a dřevěné uhlí k tavbě bylo dodáváno z Rožmitálska a získané železo či litina se používala především k odlévání křížů na hroby, ozdobná zábradlí nebo vrata. Podobný úkol plnil i rybník Divák (k.ú. Zámlyní, 24 ha). Po krachu železárniček byl objekt přestavěn na mlýn a pilu a dnes slouží jako rekreační středisko.

Tomuto bohulibému účelu, ať již individuálnímu nebo kolektivnímu, bylo v druhé polovině 20. století uzpůsobeno mnoho dříve hospodářských objektů na hrázích rybníků. K nejznámějším patří rekreační středisko Pilský mlýn u Sedlice pod hrází Dolní Zástavy nebo oblíbený rekreační rybník Hadí (k.ú. Tchořovice, 12 ha), připomínající horské pleso. Romantickému jezeru je podobný i rybník Černivský v zalesněném údolí pod zříceninou hrádku Křikavy, obklopený víkendovými chatami na skalnatých srázech. Směrem jižnějším přebírá štafetu velice oblíbený rybník Milavský u Velké Turné, se spoustou chatek a technického autocampingového zabezpečení, vytvářejících v sezóně samostatný odloučený svět milovníků rybníka. Z hlediska turisticko-rekreačního je velice podobného ražení autocamping Pražák u Záhorského rybníka na Vodňansku. Není jednoduché skloubit produkční funkci rybníků s funkcí rekreační. Rozvoj sinic a řas v horkých létech v relativně mělkých rybnících není výjimkou a přináší řadu zdravotních komplikací. Své o tom ví určitě účastníci skautských táborů u rybníků Hubenov, Chvalov, Ostrý nebo Kozina. Některé velké rybníky jsou, nebo byly ještě využívány pro potřeby čistíren odpadních vod, například známý Buzický biologický, jako poslední stupeň biologického čištění odpadních vod z Blatné nebo Dřemliny, jejichž funkci již nahradila moderní čistírna odpadních vod.

Moderní funkce rybníků dává zapomenout na mnohá stará práva či povinnosti, dnes povětšinou úsměvná. Vždy se jednalo o privilegia těch, kterým voda rybníka zabrala pozemky. Příkladem kladným je tradiční roznášení koláčů při výlovu vodňanských Dřemlin, opačným soudní spory o možnost pastvy dobytka obyvatel Kocelovic na hrázích a ve výtopě rybníka „jak dobytek pro vodu stačí“ Velkého Kocelovického (k.ú. Kocelovice, 35 ha). Vyhraný soudní spor „malých proti velkým“ připomíná na hrázi kříž z roku 1884.
Jak vidno, pracovitost a důležitost rybníků se s časem vůbec nemění …

Soutěžní otázky :
7.1. Co měl na starosti „bednář“ a kdo byl ve mlýně „pan otec“, „mládek“, „stárek“ a „prášek“?
7.2. Co byly a k čemu byly vyžívány „haltýře“ ?

Na otázky je možno odpovídat do úterý 21. dubna 2009 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Vzhledem k Velikonocím, bude vyhodnocení 6. dílu soutěže uvedeno v díle osmém dne 21. dubna 2009.

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Ing. Miroslav Šobr, Ing. Radka Vokrojová, p. Václav Špatný
9. dubna 2009