Soutěže města Strakonice

Správné odpovědi na otázky č.11:
11.1.: Jedná se o prvek radon, rozpustný ve vodě, který je karcinogenním prvkema může způsobit rakovinu plic.
11.2.: Čižba bylo chytání (lapání) zpěvného ptactva buď do sítí nebo pomocí lepu. Čihadlo bylo právě zařízení na odchyt těchto ptáků.

Prémie: Patronem Brd je Fabián, údajně synovec samotného Krakonoše.

Výherci 11. dílu (1. listopadu 2007):
Cestovní knihu, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže obdrží 4.A ZŠ Povážská,

V jedenácti návštěvách jsme prošli Strakonicemi a nejbližším okolím a po všelikém putování skončíme v srdci města, u nově upravovaného hradu, národní kulturní památky, u něhož se skrývají poslední přírodní krásy. Původně vznikl na přelomu 12. – 13. století pro potřeby a reprezentaci mocných Bavorů ze Strakonic, později přešel do majetku řádu johanitů jako centrum celého panství a s nimi absolvoval téměř sedmisetletou anabázi, během níž dorostlo město do dnešní krásy.

Romantikou zní slova turistického průvodce z roku 1924, nabízející vycházku z města směrem západním „..do lesa Holi, kde jest uprostřed lesa několik malebných zákoutí s lesklou hladinou rybníků. Tam i zpět pohodlně na dvě hodiny…“. Reklama určitě nelhala, neboť uplynulo osmdesát let a během nich spojilo město s lesem Holí několik chatových a zahrádkářských osad milovníků přírody.

Kuřidlo (546 m n.m), Holý vrch (510 m n.m.) a Šibeniční vrch (510 m n.m.), po vojensku by se dalo říci druhá obranná zóna severozápadu Strakonic, mající před sebou ještě vrchy Ryšovou a Hliničnou. Již jsme mluvili o této „Strakonické dvoupásé vysočině“, která je vlastně nejjižnějším výběžkem pohoří Brd a v třetihorách šlo hraniční vrchy rozlehlého sladkovodního jezera Třeboňské a Českobudějovické pánve.

Správné odpovědi na soutěžní otázku č. 5 z 1.3. 2007 :
1. Bedřich Dubský (1880 – 1957) byl nejvýznamnějším jihočeským archeologem.
2. Z pohádek např. Zlatovláska, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Zlaté kapradí, z rostlin např. Zlatobýl obecný, Lilie zlatohlávek, Mochna zlatá, Zlatý déšť apod.

Knihu Toulavá kamera III. , tričko, čepici a hrneček s logem soutěže obdrží Pavla Švecová, Strakonice, Petra Šulová, Modlešovice a Eva Vizinová, ZŠ a MŠ Povážská, Strakonice.

Návrat do starých dobrých zlatých časů připomíná vycházka ze Strakonic po rybářské stezce pravého břehu řeky Otavy směrem východním, k obci Hajská. Zatímco o dobrých časech se dá různě diskutovat, o časech zlatých nikoli. Miliony let vymývala voda zlatá zrnka daleko na Šumavě z křemenných žil rulového podloží kolem Kašperských Hor a v písčitých náplavech je snášela stále níž a níž po proudu, dávajíce tím řece přívlastek „zlatonosná“. Nepřekvapí tedy, že pozůstatky prvního osídlení strakonické kotliny kolem Otavy lidem tzv.

Ve dvou pásech, od západu k východu, se táhne soustava vrchů, chránící od severozápadu strakonickou kotlinu. První pás tvoří Kuřidlo, Holý vrch a Šibeniční vrch, druhý pak nízká Hliničná (500 m nad m.) a Ryšová. Známá je i pod jménem Ryšovy a hned po Kuřidle (546 m nad m.) je s výškou 527 m nad mořem druhým nejvyšším vrchem celé, s nadsázkou „Strakonické dvoupásé vysočiny“, která je vlastně nejjižnějším výběžkem pohoří Brd.

Délka od Čeňkovy Pily k soutoku s Vltavou pod Zvíkovem : 113 km
Plocha povodí : 3 787 km2
Průměrný průtok ve Strakonicích : asi 26 m3/sec při hloubce od 0,50 do 1 m
Průtok při povodni 2002 ve Strakonicích : asi 400 m3/sec a hloubce 4,65 m