10. Soutěž "V Holi, rybníky Křemenný, Zlý, Velkoholský, Páleniny"


Romantikou zní slova turistického průvodce z roku 1924, nabízející vycházku z města směrem západním „..do lesa Holi, kde jest uprostřed lesa několik malebných zákoutí s lesklou hladinou rybníků. Tam i zpět pohodlně na dvě hodiny…“. Reklama určitě nelhala, neboť uplynulo osmdesát let a během nich spojilo město s lesem Holí několik chatových a zahrádkářských osad milovníků přírody.

Mluvíme sice o lese, ale samotné jméno přímo navozuje představu čehosi holého. Jak by ne. Jsme na dně třetihorního jezera, o kterém jsme již několikrát mluvili, jehož pozůstatkem (rozlévalo se zde asi 20 – 5 milionů let p.n.l.) je rozsáhlá planina z písčitých a jílovitých usazenin o nadmořské výšce pouze lehce nad 400 m (nejvyšší místo V Holi je 435 m n. m.). Staří Slované takovýmto místům říkali „hole“. Nebyla příliš úrodná, jak už písčité půdy nebývají a proto se většinou využívala jako pastviny, nebo se nechávaly zarůstat smíšeným lesem s typickou nenáročnou borovicí a houževnatým dubem. Na druhou stranu vyhovovala pro zakládání rybníků a samozřejmě byla zdrojem vždy potřebného stavebního a výrobního materiálu – písku, hlíny a jílu.

U Strakonic, správně musíme říkat v k.ú. Nové Strakonice, se všechny čtyři varianty využití „holí“ zdárně setkaly. Louky (tou největší dnešní letiště), lesy, sahající až k Pracejovicům a k Drachkovu, nepřehlédnutelné pískovny (u Mutěnic bývalá cihelna)) a rybniční soustava, u níž se zastavíme, po malém historickém exkurzu, nejdříve.

Roku 1402 se majitelem celého strakonického panství, když dokupuje zbytek hradu od finančně vyčerpaných Bavorů, stává církevní rytířský řád johanitů (jinak též rytíři svatomářští, rytíři Sv.Jana Jeruzalémského, rytíři rhodští, rytíři maltští) a je tu zřízeno velkopřevorství. Velkopřevor Jan ze Švamberka dává ve 2.pol. 15. století městským soukeníkům, postřihačům a kráječům právo mít vlastní cech, čímž zásadně ovlivňuje až do dnešních dnů „textiláckou“ tradici Strakonic. A navíc velkopřevor podporuje zakládání rybníků na méněcenných půdách, aby podpořil prosperitu panství, pozdějšího velkostatku.

Soustava sedmi „holských“ rybníků tehdy vytvořila uzavřený cyklus chovu ryb, od plůdku přes násadu až k tržní rybě, doplněný produkčním rybníkem Blatským se sádkami. Rybníky Hluboká Pálenina (1,6 ha) a Mělká Pálenina (3,3 ha) jsou i dnes výborné plůdkové rybníky (pro rybáře: cca 50.000-1000.000/ha K0 na K1). Křemelný (2,1 ha) a Zlý rybník (3 ha) následně slouží jako výtažníky pro produkci násady (pro rybáře: 1.000-3.000/ha K1 na K2). Celoroční rybářskou práci se šupináči pak zhodnotí rybník, jak jinak Velkoholský (14,4 ha), tržní, jednohorkový s obsádkou 500-1.000/ha K3 na K4). Malý rybník Haltýř (1,1 ha), leží již v k.ú. Sousedovice a podle jména sloužil ke komorování ryb.

O lese Holi, patřící do strakonického panství (pro zajímavost: v roce 1750 měl strakonický velkostatek výměru 2 375 strychů polí), už jsme mluvili. A kromě něho najdeme vedle i Drachkovskou Hůl, Jezevčiny a nejvýchodněji Velký městský les, ohraničený z obou stran pískovnami s vynikajícím kopaným jílovitým pískem. Radost z něj mají určitě „malťáci“ (pozor, myšlena odnož zedníků fasádníků, nikoli rytířský řád), na rozdíl od „zedníků betonářů“, kteří pro svou práci potřebují „ostrý“, nejlépe říční písek. Ale největší radost mají z kolmých, jihovýchodně orientovaných stěn pískoven nenápadné břehule říční, naše nejmenší vlaštovky. Hnízdní kolonie se skládají z několika desítek až stovek hnízd, schovaných na konci hlubokých (více než 1,5 m) vyhrabaných nor. Jen otvory prošpikovaná stěna a rumraj při vyletování a vletování prozrazují existenci ptačího „sídliště“.

Rozmanitá je zkrátka krajina v západní části strakonického katastru. Ačkoli by mělo jít vlastně o méněcennou půdu, jak dokládá i založení židovského hřbitova koncem 17. století, opak je tu pravdou. A protože hned za silnicí a železniční drahou plyne řeka Otava, právě opouštíme, ač se to zpočátku ani nezdálo, přírodně nejrozmanitější část Strakonic…

Soutěžní otázka :
10.1. Jakou výměru polí v hektarech měl strakonický velkostatek v roce 1750 ? Jeden strych se rovná 2 880 m2.
10.2. Co v textu znamená termín jednohorkový rybník a značky K0, K1, K2, K3 a K4 ?

Odpovědi je možno zasílat do středy 31. října 2007, e-mailem na miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně do Infocentra Strakonice na Velkém náměstí.

Správné odpovědi na otázky č.7, pro čtenáře Jihočeského KURÝRA otázky č.1:
1. Sukno je tkanina ze soukané vlny. Valcha je jednoduchý nástroj používaný v minulosti k praní a třeba i k výrobě plsti.
2. Rokytí je starý název vrby, vrboví, palach je starší název pro rákos, přeneseně též orobinec či sítinu.

Výherci 7. dílu z 4.října 2007, pro čtenáře Jihočeského KURÝRA 1.dílu ze 17. října 2007:
Knihu Toulavá kamera IV.díl, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže obdrží 8.A ZŠ Velké náměstí Strakonice,
hrneček, tričko a čepici s logem soutěže Bohuslav Chval, Novosedly 66, p. Volenice a Klára Chvostová, Boženy Němcové 569, Strakonice I.

Ceny je možno si vyzvednout na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, číslo kanceláře 57, Ing. Šobr

Správné odpovědi na soutěžní otázky č.7 a výherci jsou, z důvodu neprozrazování správných odpovědí, uvedeni až od tohoto dílu, protože od 17. října začala soutěž vycházet i v týdeníku Jihočeský KURÝR. Seriál je možno také poslouchat každou sobotu v jihočeském rozhlase České Budějovice v pořadu Fontána, kde jsou stejné výhry avšak jiné soutěžní otázky.

Text a foto : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP