2016 Putování dramatickou krajinou

Teoretické „školní“ soutěžní putování dramatickou krajinou roku 2016 právě skončilo. Jako nesoutěžní a praktické pokračuje dál na úrovni obcí. Na dalších deseti místech již vznikají pamětní zastavení. S lavičkou, informačním kamenem a s výsadbou původních druhů jabloní. Na připomínku bohaté kulturní a přírodní rozmanitosti jihočeské krajiny.
Poděkování patří všem, kteří se letošního ročníku ekologické soutěže aktivně zúčastnili. Všichni vyhrát nemohli, protože se zúčastnilo celkem 15 základních škol regionu a 18 třídních kolektivů.

Josef SKUPA (16. ledna 1892 Strakonice – 8. ledna 1957 Praha)

„Málokdo si uvědomuje, že Strakonice jsou rodištěm národního umělce Josefa Skupy, loutkáře, jenž se svým Spejblem a Hurvínkem obveseloval dětské diváctvo po celém světě… Dojeli jsme sem od Mladějovic, vsi s renesanční tvrzí a přízemní školou, kde strávil několikeré prázdniny svých mladých let národní umělec Josef Skupa.“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 270 a 287 )

Josef NIKLAS (1817 Volyně – 1877 Praha)

Josef ZÍTEK (1832 Praha– 1909 Praha)

„Josef Niklas, rodák volyňský a absolvent pražské techniky. Vystavěl dřevěné Novoměstské divadlo a ve volyňském okolí je od něho kaple Anděla strážce a zámeček v Dubu. Zúčastnil se jako vážný soupeř Zítkův soutěže na stavbu Národního divadla…Jako kolega Zítkův na technice, uvedl tohoto slavného architekta do kraje, kde se usadil v lčovickém zámečku… V rohu, při kostelní zdi stojí bysta sochaře Josefa Hanzíka nad hrobem Josefa Zítka, stavitele národního divadla. Je to překvapivé setkání. Poslední léta svého života prožil v zámeckých komnatách sousedních Lčovic jako zámecký pán a zůstal už v tomto kraji navždycky.“(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 218 a s.222 )

Josef Krasoslav CHMELENSKÝ
(1800 Bavorov – 1839 Praha)
Josef Kajetán TYL
(1808 Kutná Hora – 1856 Plzeň)
František ŠKROUP
(1801 Osice – 1862 Rotterdam)
Karel STRAKATÝ
(1804 Blatná – 1868 Praha)

„Jako učitelský syn se narodil v Bavorově 7. srpna 1800 Josef Krasoslav Chmelenský, doktor práva a dvorský místosudí v Praze, probuzenecký básník a kritik, budějovický spolužák Čelakovského. Tento idylik jemného hudebního sluchu a zpěvného verše, jehož mnohé písně znárodněly, napsal text k první české opeře... Možná, že v jasnějších chvílích jste si připomněl jméno Karla Strakatého, prvního zpěváka vaší písně „Kde domov můj“, jenž se tu narodil. I jeho syn, známý deklarant, byl vyhraněnou osobností a důležitým činitelem v pražské Umělecké besedě. „ (L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 75 a I, 1986, s. 72)

Jan Nepomuk ŠTĚPÁNEK (1783 Chrudim-1844 Praha)
Augustin JEDLIČKA (1795 Kasejovice – 1869 Záboří)
Jindřich JINDŘICH (1876 Klenčí pod Čerchovem – 1967 Domažlice)

„Úvozy polních cest, pastviště, sosnové lesíky, rybníčky a písčitá políčka plná kamení, pahorků a lísek, to je krajinné předznamenání pro Záboří, alšovsky starosvětskou ves, stulenou v údolí pod bílou zvonicí kostelíčka a kamenným zdivem staré vladyčí tvrze. Patří k ní ještě fara, kde v minulém století žil vlastenecký farář Augustin Jedlička, literárním jménem Velebín Třemšínský, který je autorem rytířské činohry o Mečislavu a Blance i mnohých loveckých písní, z nichž některé znárodněly.“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 43 )