2013 Putování románovou krajinou

aneb Vzpomeň si na vratič…

Jan Bartoš (1887 – 1955) Bělčický kluk
Václav Lacina (1906 – 1993) Čtení o umění
Jaroslav Foglar (1907 – 1999) Záhada hlavolamu
Ladislav Stehlík (1908-1987) Země zamyšlená
František Kožík (1909 – 1997) Miláček národa
Alois Hůlka (1909-1982) S láskou vzpomínáno
Pavel Bojar (Karel Krejčík) (1919-1999) Siné roky, Pohled do té kotliny
Ota Pavel (1930-1973) Baroni na kolech
Zdeněk Cvrček (1915 – 2005) Strakonice
Josef Režný (1924 – 2012) Po stopách dudáků na Prácheňsku

„Nestalo se vám už v krajině, kterou vaše kroky proputovaly křížem krážem po cestách i necestách, za všech ročních dob, kde důvěrně znáte každou tvář, kámen, pěšinu i strom a domníváte se, že ve vašich smyslech je bezpečně uložen každý její odstín, vůně a hlas…že najednou k vám promluví na jednom místě zcela nově, vzrušeně, naléhavěji? Chce se vám v ní číst, vědět, poznávat-jste náhle v zajetí jejího kouzla, nevíte dobře proč, vracíte se k ní znova, zvábila vás nečekaným osudovým střetnutím.
(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 95-96)

aneb Česká „světová“ literatura
Fráňa Šrámek (1877 - 1952) Stříbrný vítr
Franz Kafka (1883-1924) Zámek
Jaroslav Hašek (1883-1923) Osudy dobrého vojáka Švejka, Historky z ražické bašty
Karel Čapek (1890-1938) Pohádka pošťácká
Jaroslav Havlíček (1896-1943) Helimadoe

„Stříbrný vítr zní, pořád zní, večerní jez jej zpívá tam dole pod kamennými empírovými vázami jako vám tehdy, když svítil měsíc nad řekou a ve vašem studentském pokojíku u Putimské brány vás prvně pokoušely můzy. Pamatujete?…Čtenáři Haškova Švejka znali o tomto městečku jednu pasáž z jeho jihočeské anabaze. „V Radomyšli Švejk našel kvečeru na Dolejší ulici za Floriánkem pantátu Melichárka“. Ten domek už nestojí a pan Václav Melichar se přestěhoval k synovi. Dcera nám zopakovala vyprávění, odmalička slýchané, že se u nich jednou zastavil voják, byl pohoštěn teplou bramboračkou a vdolky, přespal u nich a víc o něm neslyšeli … (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 275, II. 1986, s.29)

aneb Copak páni profesoři…

Alois Jirásek (1851-1930) Z Čech až na konec světa,
Staré pověsti české, Talacko z Ještětic, Proti všem, Husaři, F.L. Věk
Tereza Nováková (1853-1912) Železný kříž
F.X. Šalda (1867-1937) Modloslužebník

„Ještě jedné návštěvy vzpomeňme v Blatné. V červnu roku 1901 vyjel si po stopách pana Lva z Rožmitálu do jeho kraje Alois Jirásek. Snad tehdy navštívil i Bratronice, aby zhlédl zámek a ověřil si údaje o vlasteneckém šlechtici Talackovi z Ještětic. Za časů Šaldových návštěv byla ještě v čerstvé paměti rázovitá postava starého majitele. Její tvář nám zachovalo vyprávění Aloise Jiráska. Historický vypravěč uplatnil vrozený smysl pro barvitý detail a s citlivostí sobě vlastní vyvolává zároveň atmosféru prostředí a doby. Napsal o něm povídku, která patří mezi nejkrásnější z jeho drobných próz. "(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 72, 102)

aneb Tajemství nejen strýce Josefa

Julius Zeyer (1841-1901) Jan Maria Plojhar, Zahrada mariánská, Dům U tonoucí hvězdy
František Herites (1851-1929) Tajemství strýce Josefa, Maloměstské humoresky, Vodňanské vzpomínky
Otakar Mokrý (1854-1899) Povídky a arabesky
Zikmund Winter (1846-1912) Mistr Kampanus

„Julie Zeyere. Častěji jsem na Vás myslil ve staré aleji k Lomečku, jejíž aristokratická krása vám napomáhala evokovat postavy hrdin a světců středověké Francie, neznám aspoň kouzelnějšího koutu v české zemi, který by mohl být vhodnějším dějištěm vašeho legendárního a bohatýrského mýtu… Mezi českými humanisty nalézáme z vodňanských rodáků zoufalého svědka pobělohorských poprav, rektora slavné almae matris mistra Jana Kampana Vodňanského… František Herites, který vladařil v lékárně, vypracovával se v mistra maloměstské žánrové povídky a humoresky…(L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 82, 62, 63)

aneb Není páter, jako páter

Bohuslav Balbín (1621 – 1688) Rozmanitosti z historie království českého
Antonín Koniáš (1691-1760) inkvizitor
Josef Kovář (1779-1848) nálezce RKZ
Václav Krolmus (1790-1861) Staročeské pověsti, zpěvy
Jan Vlastislav Plánek (1789-1865) písmák
Josef Šmidinger (1801-1852) apoštol české knihy

„A ještě jednu postavu si vyvolejme z probuzeneckých Strakonic.Nad belhavou chůzí vidíme vznícenou souchotinářskou tvář pátera Josefa Šmidingera, vracejícího se z apoštolské pouti pro českou knihu. Kolik vsí a dvorů asi prošel, na kolika školách a farách se zastavil tento neúnavný churavec, aby získal členy pro Matici českou nebo předplatitele na Jungmannův Slovník… (L.Stehlík, Země zamyšlená I, s. 272)