2013 Putování románovou krajinou

Soutěž putování románovou krajinou


„Jsme na prahu jihočeské krajiny za zářijového podvečera. Z tušených úžlabin, vod a oranic stoupá do mlhy nahořklá, mrákotná vůně puškvorce a vadnoucích bramborových natí, do nichž je přimíšena tesknota dýmu z pasáčkova ohníčku, který řežaví, dohasínaje na mezi pod šípkovým keřem. Všechno je pozastřeno lehkou clonou mrákot a kolébavou hudbou vln – a lidský hlas, náhle promluvený, připadá v této chvíli jako rouhání. (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 35)

11. Závěrečné vyhodnocení


Teoretické „školní“ soutěžní putování románovou krajinou skončilo. Jako nesoutěžní a praktické ale pokračuje dál na úrovni obcí. Na šestnácti místech, kterými jsme se toulali, jsou zřizována pamětní zastavení. S lavičkou, informačním kamenem a s výsadbou původních druhů jabloní. Na připomínku bohaté kulturní a přírodní rozmanitosti jihočeské krajiny.
Poděkování patří všem, kteří se letošního ročníku ekologické soutěže aktivně zúčastnili. Všichni vyhrát nemohli, protože se zúčastnilo celkem 14 základních škol regionu a 26 třídních kolektivů, což je velmi vysoká účast.

10. V erbu trnkového a bramborového květu


aneb Vzpomeň si na vratič…

Jan Bartoš (1887 – 1955) Bělčický kluk
Václav Lacina (1906 – 1993) Čtení o umění
Jaroslav Foglar (1907 – 1999) Záhada hlavolamu
Ladislav Stehlík (1908-1987) Země zamyšlená
František Kožík (1909 – 1997) Miláček národa
Alois Hůlka (1909-1982) S láskou vzpomínáno
Pavel Bojar (Karel Krejčík) (1919-1999) Siné roky, Pohled do té kotliny
Ota Pavel (1930-1973) Baroni na kolech
Zdeněk Cvrček (1915 – 2005) Strakonice
Josef Režný (1924 – 2012) Po stopách dudáků na Prácheňsku

„Nestalo se vám už v krajině, kterou vaše kroky proputovaly křížem krážem po cestách i necestách, za všech ročních dob, kde důvěrně znáte každou tvář, kámen, pěšinu i strom a domníváte se, že ve vašich smyslech je bezpečně uložen každý její odstín, vůně a hlas…že najednou k vám promluví na jednom místě zcela nově, vzrušeně, naléhavěji? Chce se vám v ní číst, vědět, poznávat-jste náhle v zajetí jejího kouzla, nevíte dobře proč, vracíte se k ní znova, zvábila vás nečekaným osudovým střetnutím.
(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 95-96)

9. Kdo se skrývá za pseudonymem...


aneb Světáci, sto románů a historická vzpomínání...

Eduard Bass (1888 – 1946) Cirkus Humberto, Lidé z maringotek
Vlasta Javořická (1890 - 1978) Mezi lesy
Václav Kaplický (1895-1982) Kraj kalicha, Táborská republika, Zaťatá pěst,
Josef Cheth Novotný - Kuzma (1900-1967) Strakonický dudák Švanda
Václav Písař (1899-1982) Zlatá stezka, Zelený kádr
Jiří Brabenec (1911-1983) Ochránce městských bran

„Jakou by měl radost Eduard Bass ze svých čtenářů, kteří znalecky obdivují jeho cirkusácký román Cirkus Humberto, tak dychtivě čtený nejen v Cehnicích, ale po celém Pošumaví. Vyslechl jsem o něm mnohou upřímnou chválu a naše světáky nelze snadno opít rohlíkem. Znají thematiku manéží z vlastního poznání do nejjemnějších podrobností…V těsné blízkosti Kozího Hrádku se narodil v Červeném dvoře spisovatel Václav Kaplický, už odmalička obklopený místy vydychujícími historii. V chlapeckých létech mnoho na ni nemyslil, když se s dvorskými dětmi koupal v jezeru a chodil se džbánkem kolem rybníka Ušáku pro vodu do studánky u samé zříceniny…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.287, II, s. 344)

8. Anabáze stříbrného větru…


aneb Česká „světová“ literatura
Fráňa Šrámek (1877 - 1952) Stříbrný vítr
Franz Kafka (1883-1924) Zámek
Jaroslav Hašek (1883-1923) Osudy dobrého vojáka Švejka, Historky z ražické bašty
Karel Čapek (1890-1938) Pohádka pošťácká
Jaroslav Havlíček (1896-1943) Helimadoe

„Stříbrný vítr zní, pořád zní, večerní jez jej zpívá tam dole pod kamennými empírovými vázami jako vám tehdy, když svítil měsíc nad řekou a ve vašem studentském pokojíku u Putimské brány vás prvně pokoušely můzy. Pamatujete?…Čtenáři Haškova Švejka znali o tomto městečku jednu pasáž z jeho jihočeské anabaze. „V Radomyšli Švejk našel kvečeru na Dolejší ulici za Floriánkem pantátu Melichárka“. Ten domek už nestojí a pan Václav Melichar se přestěhoval k synovi. Dcera nám zopakovala vyprávění, odmalička slýchané, že se u nich jednou zastavil voják, byl pohoštěn teplou bramboračkou a vdolky, přespal u nich a víc o něm neslyšeli … (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 275, II. 1986, s.29)

7. Řeky osudů…


aneb Krajinou Klostermanna, Cimbury a Divce…

Adolf Heyduk (1835-1923) Vzpomínky literární
Karel Klostermann (1848-1923) Dvě gardy, Hostinný dům, Ecce homo, Žichovičtí půlpáni, Robinson na Otavě
J. Š. Baar (1869-1925) Jan Cimbura
František Teplý (1867 – 1945) Dějiny města Volyně

„Karel Klostermann už tehdy měl písmo oznámkované dostatečně a češtinu jen entsprechend, vodňanský František Herites byl až do kvarty jedním z nejpilnějších žáků, ale zato Josef Holeček dostal v tercii samé dostatečné, až na jednu výbornou-a ta byla z češtiny… Koně, na kterých přijeli, jsou „netoličáci“ domácího chovu, tíž, které z duše miloval putimský hospodář a křesťan spravedlivý Jan Cimbura. Díváš se kolem dokola a celá krajina ti něčím připomíná Cimburu. František Teplý, rodák z kraje, z Marcovic, znal zasvěceně a důvěrně jeho historii, přírodu a lid. Své rodné Podlesí miloval láskou věrnou až doposledka." (L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 29, 30, 221 )

6. Vojáci, jdou vojáci jdou…


aneb Copak páni profesoři…

Alois Jirásek (1851-1930) Z Čech až na konec světa,
Staré pověsti české, Talacko z Ještětic, Proti všem, Husaři, F.L. Věk
Tereza Nováková (1853-1912) Železný kříž
F.X. Šalda (1867-1937) Modloslužebník

„Ještě jedné návštěvy vzpomeňme v Blatné. V červnu roku 1901 vyjel si po stopách pana Lva z Rožmitálu do jeho kraje Alois Jirásek. Snad tehdy navštívil i Bratronice, aby zhlédl zámek a ověřil si údaje o vlasteneckém šlechtici Talackovi z Ještětic. Za časů Šaldových návštěv byla ještě v čerstvé paměti rázovitá postava starého majitele. Její tvář nám zachovalo vyprávění Aloise Jiráska. Historický vypravěč uplatnil vrozený smysl pro barvitý detail a s citlivostí sobě vlastní vyvolává zároveň atmosféru prostředí a doby. Napsal o něm povídku, která patří mezi nejkrásnější z jeho drobných próz. "(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 72, 102)

5. Vesnické desatero po našem


aneb Jak to vlastně dopadne s Anýžkou …?

Josef Holeček (1853-1929) Naši I. – X., Černohorské povídky, Pero

„Všude tam, kde mají lidé rádi stromy, projeví se to i v jejich vztahu k bližním. Tuto starou pravdu věděl i tak zasvěcený znalec naší národní duše, jakým byl Josef Holeček…Dále procházíme Půjďáckem, krajinou Holečkových Našich. Zleva nás pozdraví báň kostelíka lomečského, vyhlédající z lesnatého kopce a vpravo zajděme do Líkařovy Lhoty, odkud jezdíval na koni Adam Králenec za ospalou Anýžkou Bakulouc, dcerou mohovitého sedláka ze Stožic….Do Černohorských povídek Josefa Holečka dostaly se i Strunkovice, v kraji kdysi proslulé svými muzikanty…! (L.Stehlík, Země zamyšlená I., II, 1986)

4. Literární mušketýři z Vodňanska...


aneb Tajemství nejen strýce Josefa

Julius Zeyer (1841-1901) Jan Maria Plojhar, Zahrada mariánská, Dům U tonoucí hvězdy
František Herites (1851-1929) Tajemství strýce Josefa, Maloměstské humoresky, Vodňanské vzpomínky
Otakar Mokrý (1854-1899) Povídky a arabesky
Zikmund Winter (1846-1912) Mistr Kampanus

„Julie Zeyere. Častěji jsem na Vás myslil ve staré aleji k Lomečku, jejíž aristokratická krása vám napomáhala evokovat postavy hrdin a světců středověké Francie, neznám aspoň kouzelnějšího koutu v české zemi, který by mohl být vhodnějším dějištěm vašeho legendárního a bohatýrského mýtu… Mezi českými humanisty nalézáme z vodňanských rodáků zoufalého svědka pobělohorských poprav, rektora slavné almae matris mistra Jana Kampana Vodňanského… František Herites, který vladařil v lékárně, vypracovával se v mistra maloměstské žánrové povídky a humoresky…(L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 82, 62, 63)

3. Šlechta ve víru národního obrození


aneb Modrá krev štědrá i tekoucí…

Božena Němcová (1820-1862) Pohorská vesnice
Josef Svátek (1835-1897) Majestát Rudolfa II.
Bohumil Havlasa (1852-1877) Tiché vody

„Jméno tohoto vlasteneckého šlechtice se nám ozve i ze stránek románu Boženy Němcové „Pohorská vesnice“, jehož je hlavním hrdinou, neodhadneme už, nakolik zidealizovaným, a dráteníček z téhož románu patří rovněž Březnici aspoň svým hrobem. U svatého Rocha nalezneme empírový křížek a na něm nápis Jan Gallik…to je on.“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 31)

2. Temno a počátky národního obrození


aneb Není páter, jako páter

Bohuslav Balbín (1621 – 1688) Rozmanitosti z historie království českého
Antonín Koniáš (1691-1760) inkvizitor
Josef Kovář (1779-1848) nálezce RKZ
Václav Krolmus (1790-1861) Staročeské pověsti, zpěvy
Jan Vlastislav Plánek (1789-1865) písmák
Josef Šmidinger (1801-1852) apoštol české knihy

„A ještě jednu postavu si vyvolejme z probuzeneckých Strakonic.Nad belhavou chůzí vidíme vznícenou souchotinářskou tvář pátera Josefa Šmidingera, vracejícího se z apoštolské pouti pro českou knihu. Kolik vsí a dvorů asi prošel, na kolika školách a farách se zastavil tento neúnavný churavec, aby získal členy pro Matici českou nebo předplatitele na Jungmannův Slovník… (L.Stehlík, Země zamyšlená I, s. 272)

1.Husitství a humanismus



aneb Chelčický Otec Scholastikus a První český bestseller

Petr Chelčický (asi 1390 – 1460) Síť víry O trojím lidu
Václav Hájek z Libočan (1495 – 1553) Kronika česká
Jan Hodějovský z Hodějova (1496 – 1566) mecenáš

„Století šestnácté přisoudilo Řepici sehrát velkou roli v humanistické kultuře celého národa. Jen si vzpomeňte na pana místosudího Království českého Jana staršího Hodějovského z Hodějova. Panečku, mít v ruce všechny ty knihy, jež tu stávaly v regálech pod důkladným klenutím jedné komnaty a být jedním z těch, kteří si tu pěkně chodili v botanické zahradě bez starosti o chléb vezdejší. Což, žiloť se asi pěkně tenkrát na Řepici. Už Hájkova kronika zaznamenává pověsti o vzniku Řepice, Štěkně a Kraselova, kladouc je jako historickou skutečnost do pohanských dob, které nám zachovaly i pověstné názvy Hradců a Jaslova…! (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.276-277 )

Syndikovat obsah