2018 Putování vědeckou krajinou

ŠŤASTNÝ Alfons (1831 Štěkeň – 1913 Padařov)
KAIZL Josef (1854 Volyně – 1901 Myškovice)
STRÁNECKÁ – ŽIDLICKÁ Vlasta (Čekanice)

„Pomník Alfonse Šťastného zavede naše vzpomínání hluboko do minulosti, do samého začátku minulého století. Vydává knihy, noviny, zakládá selské politické hnutí a bouří proti církvi. Seznamuje se s Barákem, rediguje po něm svobodu a své vyhraněné názory o politice a hospodářství ukládá do dvaceti ročníků Selských novin, které sám vydává, sám vyplňuje, a pro něž má stálé patálie s úřady…Bylo by křivdou nevzpomenout i jiného významného rodáka volyňského, dr. Josefa Kaizla, národohospodáře velmi zvučného jména...“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.285 a 214)

BOJER Václav (1795 Řesanice – 1856 Port Louis)
ČELAKOVSKÝ Ladislav ( 1834 Praha-1902 Praha)
VELENOVSKÝ Josef (1858 Čekanice – 1949 Mnichovice)
KUČERA Jindřich (1864 Březové Hory – 1934 Bělčice)

„Ani mykologa Jindřicha Kučeru nepotkáme v bělčických lesích, kde studoval svoje holubinky a doma si citlivě kreslíval všechny druhy hub a pak je otiskoval v předních odborných časopisech. Celé generace žáků vzpomínaly jeho učitelského působení, zasahujícího tolika směry. Široké obzory skutečného vzdělance, vědoucího a skromného, mohli obdivovat jen ti nejbližší a nejzasvěcenější, svým vědeckým dílem si získal respekt i za hranicemi.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.57)

ŠUSTA Josef ( 1835 Jankov-1914 Praha)
MOKRÝ Theodor František (1857 Vodňany-1945 Písek)
ŠTĚPÁN Václav Josef (1873 Zamachy–1941 Č. Budějovice)

„Město, ležící mezi samými rybníky a honosící se svou zvláštní odrůdou vodňanského kapra. Jiný zdejší rodák, dr.inž. Theodor Mokrý, stal se vedle třeboňského Václava Šusty rybářskou autoritou, uznávanou v jeho době všemi rybáři téměř bez výhrad…Staleté rybniční hospodářství dostalo před čtyřiceti lety rybářskou školu, učiliště, odkud vycházejí noví porybní a baštýři. Za okupace přišel na zdejší výzkumnou stanici rybářskou strakonický rodák MVDr. Václav Dyk, tehdejší asistent brněnské Vysoké školy veterinární a ujal se čile práce se svými spolupracovníky…“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s,64)

NETOLICKÝ Štěpánek (asi 1460 Netolice–asi 1538 Třeboň)
RUTHARD Mikuláš z Malešova ( ? – 1576)
Pokračuje v díle Štěpánka Netolického, který zemřel tři roky před Krčínovým narozením, a k Štěpánkovým rybníkům Koclířovu, Záblatskému, Horusickému, Vlkovickému a Rudě i k začatému plánu Nové řeky přičleňuje svá díla nová, jejichž výčet ještě dnes překvapuje svou rozsáhlostí. Štěpánkovi se nezdařilo přesvědčit svého pána pro smělý plán, kterým měla být stavba největšího rybníka jižních Čech, Rožmberka. Krčínovi se daří vše, čeho se dotkne jeho myšlenka a pevná ruka.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s.274 )

SIBLÍK Josef (1863 Mladý Smolivec-1931 Blatná)
ŽELÍZKO Jan Vratislav (1874 Volyně-1938 Praha)
„Po schodech vystoupíme k farnímu chrámu Všech svatých, vedle něhož stojí stará tvrz, přestavěná na špejchar a nyní městské muzeum. Zaujmou nás tu sbírky zkamenělin, které nashromáždil archeolog a geolog J.V. Želízko z výzkumů na Děkanském vrchu, u Zechovic i Sudslavic...Předobrý člověk a neúnavný archeolog, ředitel škol Josef Siblík. Bylo by křivdou zapomenouti na tohoto skromného, nezištného pracovníka, jehož celoživotní vědecká práce si získala vážnost i odborníků na slovo vzatých. Vlídná tvář pod skřipcem, jemná ruka, slepující pozorně střepy popelnice, pomalá chůze a úsměv-tak si vás stále představuji.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.63 a 215 )

Nekonečně inspirativní jihočeská krajina…Slavní čeští romanopisci, básníci, malíři, dramatici i filmaři ji vzali za svou a zobrazili ve svých dílech, ke kterým se neustále vracíme a čerpáme z nich poučení do dnešního komplikovaného života. Ale naše krajina nesloužila pouze k inspirací umělců. Skromností, pracovitostí a pokorou je stvořena k přemýšlení a nikoli náhodou z ní vzešla celá řada osobností vědeckého života, uznávaná doma i v zahraničí.