2018 Putování vědeckou krajinou

10. V kameni vytesáni… aneb Naši domácí proroci


ŠŤASTNÝ Alfons (1831 Štěkeň – 1913 Padařov)
KAIZL Josef (1854 Volyně – 1901 Myškovice)
STRÁNECKÁ – ŽIDLICKÁ Vlasta (Čekanice)

„Pomník Alfonse Šťastného zavede naše vzpomínání hluboko do minulosti, do samého začátku minulého století. Vydává knihy, noviny, zakládá selské politické hnutí a bouří proti církvi. Seznamuje se s Barákem, rediguje po něm svobodu a své vyhraněné názory o politice a hospodářství ukládá do dvaceti ročníků Selských novin, které sám vydává, sám vyplňuje, a pro něž má stálé patálie s úřady…Bylo by křivdou nevzpomenout i jiného významného rodáka volyňského, dr. Josefa Kaizla, národohospodáře velmi zvučného jména...“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.285 a 214)

9. Schwarzenberský ekonomický zázrak aneb Najděte si vzorového hospodáře…


SCHWARZENBERG Jan Adolf II. (1799 Vídeň-1888 Hluboká)
HORSKÝ František (1801 Bílina – 1877 Býchory)

Chápu, že jste tu nezahlédl vyjíždět na koni z lesního průseku schwarzenberskou kněžnu Adu (onu krutou a marnivou loutku z epopeje Holečkovy), která bičíkem šlehá stařičkou vesnickou matku jen proto, že že si dovolila z panského lesa odnést v nůši trochu chrastí…František Horský, libějický ředitel panství, zřídil v dvoře Rábíně v padesátých letech minulého století rolnickou školu, první v celém rakousko-uherském mocnářství… “ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, , s.82 a 61)

8. Ohlas písní botanických aneb Od žampionu k bedle…


BOJER Václav (1795 Řesanice – 1856 Port Louis)
ČELAKOVSKÝ Ladislav ( 1834 Praha-1902 Praha)
VELENOVSKÝ Josef (1858 Čekanice – 1949 Mnichovice)
KUČERA Jindřich (1864 Březové Hory – 1934 Bělčice)

„Ani mykologa Jindřicha Kučeru nepotkáme v bělčických lesích, kde studoval svoje holubinky a doma si citlivě kreslíval všechny druhy hub a pak je otiskoval v předních odborných časopisech. Celé generace žáků vzpomínaly jeho učitelského působení, zasahujícího tolika směry. Široké obzory skutečného vzdělance, vědoucího a skromného, mohli obdivovat jen ti nejbližší a nejzasvěcenější, svým vědeckým dílem si získal respekt i za hranicemi.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.57)

7. Duch lidský jest průsvitný drahokam aneb O srdci nejen zamilovaném…


PURKYNĚ Jan Evangelista ( 1787 Libochovice-1869 Praha)

„Jdu nádvořím, hledaje pamětní desku, skrytou v lupení divokého vína, a ptám se, co tu ještě zbylo po slavném českém přírodovědci. Malá světnička, kterou si tehdy proměnil v temnou komoru pro své pokusy, a v bohaté zámecké bibliotéce svazky knih s dojatým věnováním…Odlitek vaší ruky choval v zasklené schráně jako drahocennou relikvii a do smrti vděčně vzpomínal na nejsvětlejší chvíle svého života, na přátelství, jakých bývá v našich poměrech poskrovnu, přátelství, které i později bylo upřímné a trvalé.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s,63)

6. O Mokrém rybníkáři aneb Modrákový špíglák..


ŠUSTA Josef ( 1835 Jankov-1914 Praha)
MOKRÝ Theodor František (1857 Vodňany-1945 Písek)
ŠTĚPÁN Václav Josef (1873 Zamachy–1941 Č. Budějovice)

„Město, ležící mezi samými rybníky a honosící se svou zvláštní odrůdou vodňanského kapra. Jiný zdejší rodák, dr.inž. Theodor Mokrý, stal se vedle třeboňského Václava Šusty rybářskou autoritou, uznávanou v jeho době všemi rybáři téměř bez výhrad…Staleté rybniční hospodářství dostalo před čtyřiceti lety rybářskou školu, učiliště, odkud vycházejí noví porybní a baštýři. Za okupace přišel na zdejší výzkumnou stanici rybářskou strakonický rodák MVDr. Václav Dyk, tehdejší asistent brněnské Vysoké školy veterinární a ujal se čile práce se svými spolupracovníky…“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s,64)

5. V erbu zlatých rybek… aneb Jak to bylo s Kabelíkem ?


SKÁLA Jan z Doubravky a Hradiště (1486 Plzeň-1553 Kroměříž)
RUTHARD Mikuláš z Malešova ( ? – 1576)
KRČÍN Jakub z Jelčan a Sedlčan (1535 Kolín – 1604 Sedlčany)

„Procházíš-li krajinou lnářskou nebo blatenskou, nemysli, že zdejší rybníky vznikly náhodně. Jsou to důmyslné soustavy vodního díla a vyžadovaly vláštní znalosti, rozmyslu a zkušenosti, vždyť mnohé z nich plánoval sám pan Jakub Krčín z Jelčan, zakladatel rybnikářství rožmberského, a ten byl přece ve své době rybnikářem nadmíru slavným. Každý jednotlivý rybník je, pravda, světem sám pro sebe, ale zároveň článkem celkového hospodářství rybničního, má svůj účel a zvláštní podřízenost celku“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.16 )

4. Císař má rybníky rád aneb Klínoty, jimiž Bůh hledí na lidi…


NETOLICKÝ Štěpánek (asi 1460 Netolice–asi 1538 Třeboň)
RUTHARD Mikuláš z Malešova ( ? – 1576)

Pokračuje v díle Štěpánka Netolického, který zemřel tři roky před Krčínovým narozením, a k Štěpánkovým rybníkům Koclířovu, Záblatskému, Horusickému, Vlkovickému a Rudě i k začatému plánu Nové řeky přičleňuje svá díla nová, jejichž výčet ještě dnes překvapuje svou rozsáhlostí. Štěpánkovi se nezdařilo přesvědčit svého pána pro smělý plán, kterým měla být stavba největšího rybníka jižních Čech, Rožmberka. Krčínovi se daří vše, čeho se dotkne jeho myšlenka a pevná ruka.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s.274 )

3. Když už člověk jednou je… aneb Utajené Marobudum v Pošumaví…


DUBSKÝ Bedřich (1880 Komárov – 1957 Písek)
ŠIMEK Emanuel (1883 Vatětice-1963 Miřenice)

„Nevymizí už nikdy z paměti tvář objevující tolikerá dávná tajemství dějů a lidí. Ať zpívá Otava svou táhlou melodii do jeho oken dlouho do noci rozsvícených, za nimiž pod hvězdnou oblohou ho vábí všechny jeho neznámé mrtvé. Jedeš-li kolem této vsi, nezapomeň se nikdy zadívat na přešťovické návrší – a vzpomeneš jedněch omrzlých rukou, které zde pracně a soustředěně shromažďovaly tolikeré poklady, z nichž jednou vyroste dílo, nad nímž zatajíš dech.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.291 )

2. Seriozní vědec a renesanční pedagog… aneb Však já toho mamuta najdu !


SIBLÍK Josef (1863 Mladý Smolivec-1931 Blatná)
ŽELÍZKO Jan Vratislav (1874 Volyně-1938 Praha)

„Po schodech vystoupíme k farnímu chrámu Všech svatých, vedle něhož stojí stará tvrz, přestavěná na špejchar a nyní městské muzeum. Zaujmou nás tu sbírky zkamenělin, které nashromáždil archeolog a geolog J.V. Želízko z výzkumů na Děkanském vrchu, u Zechovic i Sudslavic...Předobrý člověk a neúnavný archeolog, ředitel škol Josef Siblík. Bylo by křivdou zapomenouti na tohoto skromného, nezištného pracovníka, jehož celoživotní vědecká práce si získala vážnost i odborníků na slovo vzatých. Vlídná tvář pod skřipcem, jemná ruka, slepující pozorně střepy popelnice, pomalá chůze a úsměv-tak si vás stále představuji.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.63 a 215 )

1. Věda prehistorická až geologická… aneb Konec světa od Stach nebo od Libětic ?


LUDIKAR Česlav Augustin (1825 Strakonice-1892 Plzeň)
WOLDŘICH Jan Nepomuk (1834 Zdíkov–1906 Praha)

„Aby pochopil duši kraje, musíš vystoupit od lčovických „tejn“ na Pržmo, jedno z nejrozsáhlejších hradišť v celých Čechách. Nebudeme se plést do práce archeologům, jejichž zrak je vidoucnější a poučenější než naše zadívání, ale i tak působí Pržmo mohutným dojmem na naše smysly. Ještě dnes jsou viditelny z dálky ohromné valy, kruhovitě obepínající zdejší akropoli, kterou lid nazývá Věncem. Bylo by troufalostí tvořit nějaké teorie prehistorické i historické, než nám střízlivý vědecký průzkum vysvětlí a doloží minulost tohoto obrovitého opevnění“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.291 )

Putování vědeckou krajinou

Nekonečně inspirativní jihočeská krajina…Slavní čeští romanopisci, básníci, malíři, dramatici i filmaři ji vzali za svou a zobrazili ve svých dílech, ke kterým se neustále vracíme a čerpáme z nich poučení do dnešního komplikovaného života. Ale naše krajina nesloužila pouze k inspirací umělců. Skromností, pracovitostí a pokorou je stvořena k přemýšlení a nikoli náhodou z ní vzešla celá řada osobností vědeckého života, uznávaná doma i v zahraničí.

Putování vědeckou krajinou 2018

Od poloviny února 2018 bude v rámci ekologicko osvětového projektu ZAHRADOU POZNÁNÍ probíhat na webových stránkách Města Strakonic soutěžní desetidílný cyklus Putování vědeckou krajinou 2018.

Syndikovat obsah