5. V erbu zlatých rybek… aneb Jak to bylo s Kabelíkem ?

SKÁLA Jan z Doubravky a Hradiště (1486 Plzeň-1553 Kroměříž)
RUTHARD Mikuláš z Malešova ( ? – 1576)
KRČÍN Jakub z Jelčan a Sedlčan (1535 Kolín – 1604 Sedlčany)

„Procházíš-li krajinou lnářskou nebo blatenskou, nemysli, že zdejší rybníky vznikly náhodně. Jsou to důmyslné soustavy vodního díla a vyžadovaly vláštní znalosti, rozmyslu a zkušenosti, vždyť mnohé z nich plánoval sám pan Jakub Krčín z Jelčan, zakladatel rybnikářství rožmberského, a ten byl přece ve své době rybnikářem nadmíru slavným. Každý jednotlivý rybník je, pravda, světem sám pro sebe, ale zároveň článkem celkového hospodářství rybničního, má svůj účel a zvláštní podřízenost celku“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.16 )

Vláda Karla IV. přinesla Prácheňsku, jako součásti zemí Koruny české, kulturní i hospodářský rozkvět. S úspěchem pokračovala těžba a rýžování zlata, města, nejen královská, získávala nová privilegia, obnovením a ochranou původních kupeckých stezek se výrazně zvýšil obchodní ruch, rozvíjelo se umění, architektura i všeobecné vzdělání. Pozadu nezůstalo ani zemědělství, ovocnictví, včelařství a především rybářství. Jihočeská krajina dostává charakteristickou tvář, kterou až po několika stoletích dotvoří doba barokní. Nebývalý rozvoj sice pozastavilo neklidné období husitských bouří, ale následná renesanční „volnost“ veškeré hospodářství znovu „restartuje“.

Natolik úspěšně, že české rybníkářství, využívající vědecká poznání, se stává celoevropským pojmem. Zásluhou Jana Dubravia, jinak Jana Skály z Doubravky a z Hradiště, rodáka z Plzně. Humanistické osobnosti, spisovatele, historika, přírodovědce a doktora církevního práva. Jako sekretář olomouckého biskupa v sobě objevil výborného hospodáře, se zvláštním zaměřením na chov ryb. Na základě vlastních zkušeností a pozorování sepsal (samozřejmě latinsky) přelomové odborné dílo O rybnících a rybách, které v nich žijí, vydané r. 1547 ve Vratislavi. Skvělé a nadčasové dílo se v překladech rozšířilo do celé Evropy a jeho základy rybničního hospodaření se dodnes vyučují na rybářských školách. Zemřel sice jako olomoucký biskup, ale pro nás zůstává zakladatelem rybářské a rybníkářské odborné literatury. Otevřel obor všem vážným zájemcům a my mu určitě odpustíme, že za hlavní hospodářskou rybu nejprve považoval štiku...

Pro mocné Rožmberky zatím odvádí skvělou rybnikářskou práci Štěpánek Netolický a jeho žák Mikuláš Ruthard z Malešova. Zatímco Štěpánek se našeho regionu dotkne pouze okrajově, úpravou a stavbou rybníků na Netolicku, stopa Ruthardova je mnohem výraznější. Pro rod Zmrzlíků ze Svojšína projektuje a staví některé rybníky rozsáhlé soustavy na Lnářsku. Za věrnost a spolehlivost se purkrabím celého lnářského panství dokonce stává jeho zeť Lorenc. Mikuláš zůstane v historii zapsán jako vynikající stavitel, jehož Staňkovský rybník, s průměrnou hloubkou šest metrů spíše malá přehrada, je dodnes naším nejhlubším rybníkem a jako vynikající fišmistr. Podle nejnovějších poznatků o rybníkářství z díla Dubravia, realizuje a propaguje třístupňový chov kapra – plůdku, násady a tržní ryby, který se s malými obměnami stává v 19. století základem moderního českého rybářství.

Přes veškeré úspěchy je životní dílo Mikuláše Rutharda zastíněno a leckdy úmyslně, osobností nejznámějšího a nejpopulárnějšího stavitele jihočeských rybníků, hejtmana a purkrabího Jakuba Krčína z Jelčan, později Sedlčan. Oba pocházeli ze zchudlé vladycké rodiny ve středních Čechách (Mikuláš od Kutné Hory, Krčín od Kolína), oba začínali jako lesníci a oba sloužili hospodářsky a ekonomicky založeným Rožmberkům, po králi prvnímu rodu v království. Mladší Krčín měl určitě více ctižádosti a na kolegova díla nepokrytě žárlil. Natolik, že kvůli neshodám Mikuláš raději odešel. Krčínova cesta k nesmrtelnosti byla volná. Ale předbíháme…

Zatím je Jakub Krčín třiadvacetiletý hospodářský správce augustiniánského kláštera v Borovanech. Opat Řehoř si oblíbil bystrého ambiciózního mladíka se zájmem o geometrii a matematiku, kterému neustále vrtá hlavou ekonomické vysoušení bažin a mokřin pro získání orné půdy. Rozpoznal Krčínův talent a daroval mu vzácné plány rybníků z okolí Paříže, získané od rytíře de Condé (výborný hospodář a jeden ze skutečných hrdinů románu Královna Margot od A. Dumase). Určitě nechybil a Krčín se nabízené šance, spojit domácí poznatky s „moderními“ západoevropskými, nadšeně chopil. Do Rožmberských služeb se podle romantické pověsti dostává, když po pádu z koně zachrání v lese Evu z Rožmberka, sestru posledních Rožmberků. Následují funkce krumlovského purkrabího a nakonec (1569) regenta celého rožmberského panství. V „Kristových letech“ krásná funkce.

Rybníkářská pouť mladého nadějného „měřičky“, jak se říkalo projektantům rybníků, odstartoval na Libějovickém panství u Vodňan, které Rožmberkové nově přikoupili. Tady si uvědomil důležitost a provázanost dvou hlavních pilířů úspěšného hospodaření, rybníkářství a pivovarnictví. Vybudoval tu několik menších rybníků a napájecí stoku, dědictví poznatků slavného fišmistra Štěpánka ze sousedních Netolic. Přes určitou Krčínovu sebestřednost je jediným dílem po něm nazvaným (když pomineme Nový hrádek Krčínov, který si na sklonku života vystavěl v Křepenicích na Sedlčansku). Jako Krčínova stoka nebo Krčínka vede z Černěveského rybníka a napájí, zdánlivě přes kopec, rybník se zvláštním jménem Mlaka, dnes Jezero, na okraji libějovické rybniční soustavy. Ta doplňuje již plně funkční soustavu rybníků netolických a rybníků královského města Vodňan s největšími Dřemlinami a sedmikilometrovou napájecí stokou z řeky Blanice.

Mezitím Volf Novohradský z Kolovrat, rodinný přítel rodu Rožmberského, kupuje lnářské panství, rybníkářsky zvelebené Mikulášem Ruthardem. A protože chce ještě více rybníků, poprosí Viléma z Rožmberka o „zapůjčení“ Jakuba Krčína. Písemné prameny sice chybí, ale podle ústní tradice je slovutný rybníkář tvůrcem důmyslné rybniční soustavy mezi obcemi Tchořovice, Vrbno a Pole. Dědickými řízeními ale lnářské panství přechází na spřízněný rod Štemberků, kteří zároveň vlastní i sousední panství blatenské a sedlické. Na sedlickém je třeba vyřešit bezpečnost a napájení největšího rybníka Rojického (katastrální výměra cca 80 ha, vodní plochy cca 61 ha). Krčín nezklame a výsledkem je vysoce funkční nátoková a zároveň obtoková stoka z Brložského potoka kolem Velkorojického rybníka na rybník Milavy. Propustku na hlavní silnici za Rojicemi se kdysi říkalo Krčínova smyčka a ještě rozděluje vodu mezi rybníky Milavy a Pláňava.

Za skvěle odvedenou práci získává panský hospodářský dvůr ve výtopě Rojického rybníka. O sto let později je přestavěn na mlýn a pod jménem Kabelíkův mlýn nebo jen zkráceně Kabelík, veden ve všech úředních listinách. Kromě zbytků renesančních sgrafitových psaníček a kamenného portálu, se v areálu zachoval špýchar a štít s Krčínovým znakem. Objekt je dnes soukromý, slouží k rekreačním účelům a slavnou minulost překryl prach zapomnění. Snad jej někdy v budoucnosti odfoukne zájem o vlastní dějiny…

Veškeré „vodní“ práce v našem regionu, na Libějovicku, Lnářsku i Blatensku, byly pro geniálního stavitele a rybníkáře pouhou předehrou nesmrtelných grandiózních projektů. Rybník Nevděk, Rožmberk, Nová řeka… Kromě nesmrtelnosti a ďábelských pověstí si za ně vyslouží polepšení rodového erbu Krčínů z Jelčan. K zelenému papouškovi přibudou zlaté ryby. Dá se říci, že mu splnily téměř všechna životní přání, s výjimkou osobního štěstí. Krčín byl především stavitel, plně využívající všech poznatků svých předchůdců. Završitel nejslavnějšího období českého rybníkářství, které bude těžce pošlapáno v náboženských vírech třicetileté války, aby se po více než 250 let znovu vrátilo na výsluní. A náš region u toho samozřejmě nebude chybět. Naopak…

Soutěžní otázky č. 5
5.1. Kam se ztratil Nevděk, jeden z nejslavnějších Krčínových rybníků? A u kterého rybníka najdeme Krčínovu sochu?
5.2. Přibližně kolikrát je dnešní plocha rybníka Rožmberk menší než vodní plocha vodní nádrže Lipno?

Na otázky je možno odpovídat do středy 28. března 2018, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 4
4.1. Sazan je původní nezušlechtěná divoká říční forma kapra obecného s protáhlým, zcela šupinatým tělem.
4.2. Plankton je směs drobných rostlin a živočichů (mikroorganismů) ve vodě, sloužící jako potrava pro některé ryby.

Výherci 4. kola: I. Matějovicová, S.Košák a I.Vokatá

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.