2019 Putování chráněnou krajinou

11. Závěr putování aneb Naposledy chráněnou krajinou 2019 …


Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 10
10.1. Kňour je myslivecký název pro samce prasete divokého, bachyně je myslivecky samice prasete divokého a lončák je opět myslivecky sele divokého prasete, které k 1. dubnu příslušného roku dosáhne stáří 5 až 16 měsíců a to až do 31. března následujícího roku, kdy nejstarším lončákům bude tím pádem 27 měsíců.

10. Přírodní rezervace Sedlická obora aneb Království za kamennou zdí …


výměra: 20,38 ha
katastrální území: Holušice u Mužetic
nadmořská výška: 465 - 483 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Můžeme si domýšlet a dokreslovat mnohý tvar dávného života, když sovy houkají ze tmy a pod lunou teplé noci májové tu rozkvétají konvalinky. Naši ustálenou představu o košatosti lip mění zdejší lipový les, rozsahem snad největší v Čechách, jehož vysoké štíhlé kmeny nesou koruny zúžené k nepoznání. Torzo „lobkovického buku“ je tu zachováno na památku.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.86)

9. Přírodní rezervace Míchov aneb Šumavské konvalinky…


výměra: 11,69 ha
katastrální území: Mladějovice
nadmořská výška: 425-443 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Dojeli jsme sem od Mladějovic, vsi s renesanční tvrzí a přízemní školou, kde strávil několikeré prázdniny svých mladých let národní umělec Josef Skupa… Drahonice, kam jsem doputoval, mají svou pamětihodnost v okrouhlé kamenné věži bývalé tvrze, ale její historie je příliš dávná a musili bychom ji hledat v mnohých zaprášených lejstrech…“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.287)

8. Přírodní rezervace Kovašínské louky aneb Pohádka květinově ptačí...


výměra: 27,10 ha
katastrální území: Doubravice u Strakonic
nadmořská výška: 508 – 525 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Na lesní cestě stříhali ušima vypřažení koně, ruce se míhaly a děti z hájovny, myslivny i blízké vsi pokukovaly zvědavě na tuto každoroční podívanou. V neděli přicházelo procesí z jednotlivých kolatur, z Blatné i ze Sedlice, ze Záboří a z Kadova a dále z vesnic od strakonické strany, od Mečichova a Hlupína, z Nahošína i Doubravice. Ta bývala zvlášť bohatě naparáděná. “ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.160)

7. Přírodní rezervace Skočický Hrad aneb Na kameni kámen ….


výměra: 29 ha
katastrální území: Skočice (Vodňansko)
nadmořská výška: 588 – 667 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Kostelík Svatého Vojtěcha nad rybníky u strakonické silnice, byl téměř denním cílem procházky Zeyerovy, hlavně ve večerním soumraku, kdy slunce už zapadlo za Skočickou horu, louky voněly rosou a stromy se měnily v živé bytosti jeho hrdinů a vysněných postav.“
(Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s.63)

6. Přírodní rezervace Velká Kuš aneb Na draha nejen za husity….


výměra: 7,50 ha
katastrální území: Lnářský Málkov
nadmořská výška: 480 - 487 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Od Lnářského Malkova se krajina svažuje k loukám, mezi nimuž se leskne hladina Velké Kuše, malířské eldorádo Josefa Hodka, který ji několikrát maloval z hráze plné lískových oříšků, dubů a osik, odkud je krásný pohled přes rozsochaté sosny ostrova k stmívavým smrkovým lesům.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.42 )

5. Přírodní rezervace Záhorský rybník u Vodňan a Přírodní rezervace Radomilická mokřina (Dříteň) aneb Jede, jede mašinka, koukejte se z okýnka ….


PR Záhorský rybník
výměra: 33,50 ha
katastr. území: Vodňany
nadm. výška: 406 - 412 m n.m.
vyhlášení: 1997

PR Radomilická mokřina
výměra: 45,50 ha
katastr. území: Záblatí (Dříteň)
nadm. výška: 393 – 400 m n.m.
vyhlášení: 1991


„Básníku-patříte této krajině, sice ne rodem, ale inspirací. Cítíme tu problematiku české duše – země a křídla. Ale vždycky dvojí zrcadlení: oblaků a vod, výšek a hlubin, nitra a světa. Jistě nestačilo jen pouhé jméno lesa Koráze, aby svým zvukem mohlo rozeznít ve vás struny nejhlubší, nejjemnější a nejcitlivější.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.)

4. Přírodní rezervace Kněží hora u Katovic a Přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic aneb V údolí zlaté řeky


výměra: 13,50 ha Kněží hora a 21,9 Bažantnice
katastrální území: Katovice a Nové Strakonice
nadmořská výška: 404 - 493 m n.m. Kněží hora
394 – 398 m n.m Bažantnice
vyhlášení: 1985

„I tato skrytá tvář má něco z kraje: baladičnost a mythus. "Kátoucká" hora není daleko a tam cítíme obojí. Pravěké spečené valy strmí nad tuhovými doly, pod nimi se rozsadil starý můstek, jakoby vyňatý z Alšova "Rukopisu zelenohorského", kamenný epitaf s nečitelným nápisem - tucha pověsti. I onu zveršoval mladý Čelakovský pod názvem "Svatební den". Ludmila, dcera rytíře Zicha, pána na Střele, se vdávala za neznámého rytíře, kterým nebyl nikdo jiný než sám satanáš. Jejich dramatická svatební jízda skončila tragicky skokem splašených koní i s kočárem do vln Otavy.“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. )

3. Přírodní rezervace Dolejší rybník a Přírodní rezervace Hořejší rybník v Tchořovicích aneb Povodně horem dolem…

výměra: 6,20 ha Dolejší a 57 ha Hořejší
katastrální území: Tchořovice, Lnáře, Pole
nadmořská výška: 449–453 m n.m. Dolejší
453-470 m n.m Hořejší,
vyhlášení: 1985 Dolejší rybník a 1996 Hořejší rybník

„Vůně puškvorců a modř hladin pod vysokými bílými oblaky, květ potměchutě na zdejších hrázích i rozmodlené mlýny, to ještě není krajina celá. Ještě k ní patří košatá tchořovická lípa, v jejímž stínu svačí ženci, i vláček, ujíždějící k Nepomuku jednokolejnou tratí…“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. )

2. Přírodní rezervace Libějovický park aneb Parkový prales nebo pralesní park ?


výměra: 14,13 ha
katastrální území: Libějovice, obec Libějovice
nadmořská výška: 431 – 444 m n.m.
vyhlášení: 1996

„Kráčel jsem starými alejemi od Libějic k Lomečku a vyšel z lesního stínu do volného kraje, kde v lukách voní starček a toten, nebe má barvu štičího hřbetu, plaché svaětlo klouže po klasech zrajících žit a šelestících ovsů, zatímco kolem dokola voní těžká ornice i sytá zeleň trav..“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s.60)

1. Přírodní rezervace Kuřidlo aneb Milíř nebo svatyně…?


výměra: 8,74 ha
katastrální území: Strakonice
nadmořská výška: 465 – 546 m n.m.
vyhlášení: 1985

„A což Kuřidlo ? Tucha pohanské dávnověkosti slovanské ovane vás z tohoto jména a na tomto vrchu ještě dnes spatříte mezi smrkovými pařezy výhonky rašících lip. Ano, tady je skutečně kraj mohyl, hradišť a pověstí.“. (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.260 )

0. Brány chráněné krajiny se otevírají…

Nekonečně inspirativní jihočeská krajina…Slavní čeští romanopisci, básníci, malíři, dramatici, filmaři i vědci ji vzali za svou a zobrazili ve svých dílech, ke kterým se neustále vracíme a čerpáme z nich poučení do dnešního komplikovaného života. Ale krajina našeho regionu nesloužila pouze jako inspirace umělců a vědců. Nedotčeností těžkým průmyslem a industrializací se v ní stále zachovala přírodně krajinářsky nesmírně cenná místa.

Syndikovat obsah