- 2024 Putování vodníkovou krajinou 3
- Zahradou poznání
- 2023 Putování vodníkovou krajinou 2
- 2022 Putování vodníkovou krajinou 1
- 2021 Putování chráněnou krajinou
- 2020 Putování chráněnou krajinou
- 2019 Putování chráněnou krajinou
- 2018 Putování vědeckou krajinou
- 2017 Putování filmovou krajinou
- 2016 Putování dramatickou krajinou
- 2015 Putování malovanou krajinou
- 2014 Putování básnickou krajinou
- 2013 Putování románovou krajinou
- 2012 Šel tudy, měl dudy
- 2011 Stíny lesa tajemné
- 2010 Pěšinkami zámeckých parků
- 2009 Na vlnách stříbrných rybníků
- 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky
- 2007 Město v přírodě, příroda ve městě
- 2007 U pramenů živé vody
- 2006 U pramenů živé vody
- 2005 Regionem ve stínu památných stromů
- Strakonice kvetou
- Zimní radovánky
- Ostatní
3. Přírodní rezervace Dolejší rybník a Přírodní rezervace Hořejší rybník v Tchořovicích aneb Povodně horem dolem…
výměra: 6,20 ha Dolejší a 57 ha Hořejší
katastrální území: Tchořovice, Lnáře, Pole
nadmořská výška: 449–453 m n.m. Dolejší
453-470 m n.m Hořejší,
vyhlášení: 1985 Dolejší rybník a 1996 Hořejší rybník
„Vůně puškvorců a modř hladin pod vysokými bílými oblaky, květ potměchutě na zdejších hrázích i rozmodlené mlýny, to ještě není krajina celá. Ještě k ní patří košatá tchořovická lípa, v jejímž stínu svačí ženci, i vláček, ujíždějící k Nepomuku jednokolejnou tratí…“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. )
Majestátní Tchořovická lípa byla údajně zasazena na počest vestfálského míru v roce 1648. S výškou přes dvacet pět a s obvodem kmene téměř sedm metrů, přežila všechny další války (a že jich bylo !!) a podlehla až ničivé vichřici v roce 1985. Obdivoval ji také Dr. Josef Velenovský, botanik a mykolog světového jména, profesor na Karlově univerzitě. Rodák z nedalekých Čekanic (vzdušnou čarou jen devět kilometrů) ocenil jedinečnost území Tchořovicka ve svém dílku „Botanická vycházka po okolí Blatenském“.
Zvláště pochvalně se zmínil o „houpající se„ lokalitě při jihozápadním okraji Dolejšího tchořovického rybníka. Zdejší vodní, rašelinná, slatinná a bažinná společenstva se dochovala dodnes a v takovém stavu, že téhož roku, kdy hrdinsky skonala památná lípa, byla jižní okrajová část rybníka vyhlášena zvláště chráněným územím jako Přírodní rezervace Dolejší rybník. Nejcennějšími chovanci nejsou kupodivu purpurové polokeříky bahenních záběhlíků, ani něžně bělorůžové květy třílisté vachty, nýbrž celé bohaté společenstvo nijak zvlášť nekvetoucích ostřic. Rašelinný charakter na podzim dokresluje nápadně červenohnědě suchopýr úzkolistý, navozující melancholickou poezii šumavských slatí. Blatenskou poezii pro změnu dotváří stále se rozšiřující orobince, jehož expanzi na úkor rašeliníků omezuje pravidelné kosení.
Směrem k vodní ploše rybníka a místy až do ní se zabydlela zcela osobitá společenstva mokřadních olšin a bažinných vrbových křovin. V době vegetace je téměř nemožné prodrat se jimi k okraji rybníka pro zhlédnutí rozkvetlých ploch stulíků nebo nasátí hořké vůně puškvorce. Svým způsobem téměř mangrove tropických moří a scenérii džungle dotvářejí opeřenci, z nichž moudivláček lužní si svými umně spletenými, vysoko zavěšenými hruškovitými hnízdy v ničem nezadá se svými exotickými příbuznými snovači. Podobné umění, ale ustrnulé na úrovni vypletených košíčků, ovládá i elegantní žluva hajní. V ptačím orchestru doplňují její flétnové hvízdání tlukoty slavíků modráčků, stejně jako dvojzpěvy rákosníků obecných a proužkovaných. Až smutný hlas vzácného chřástala polního vrátí návštěvníka z exotických výšin zpět do reality zdánlivě obyčejné, ale přitom mnohem krásnější a tajemnější „země zamyšlené“. A čičorka, čečetka a cvrčilka, znějící jako jména hodných veselých skřítků z tchořovického rašeliniště, toto „krásno a tajemno“ ještě prohloubí…
Tchořovická lípa v minulosti neshlížela jen na rybník Dolejší. Pokud se podívala vpravo, směrem k Hradišti, viděla stříbrné vlny jiného velkého rybníka, Hořejšího tchořovického, se žlutými sluníčky stulíků. Nejen kvůli nim je od roku 1996 zvláště chráněným územím typu přírodní rezervace také rybník Hořejší tchořovický, navíc ještě s Bažantnicí. Ve své celistvosti a úplnosti ptačího světa nejcennější přírodní kout na Blatensku. Dalším důvodem jsou bohaté litorální porosty rákosu obecného a orobince širolistého ve výtopě (nátokové části) rybníka, postupně přecházející ze společenstev bažinných střemchových vrbin a olšin do mokrých luk. A třetím důvodem je severní část rybníka. Litorální porosty v deltě říčky Lomnice (zde ještě pod jménem Smolívecký potok) tu přecházejí přes lužní střemchovou doubravu do přirozených lesních porostů bývalé bažantnice se starými duby. Lipová doubrava se tady šplhá do svahů a mění se v lipovou bučinu, s bohatým bylinným podrostem.
Netýkavka nedůtklivá se musí o „místo na slunci“, tedy spíš „ve stínu“, podělit jak s fialovým plicníkem, tak se žlutým pitulníkem nebo bílou sasankou. Porosty bažanky připomínají, že jsme v původní bažantnici Lnářského panství, ještě donedávna vyhlášené také chovem koroptví a porosty ptačince, místy se vzácným vraním okem čtyřlistým, že jsme vstoupili do ptačího ráje. Téměř osmdesát hnízdních druhů vodních, lužních, lučních i lesních je přesvědčivým dokladem. Jedinečným zážitkem je procházka pod velkou kolonií volavčích hnízd, posazenou vysoko ve vybělených větvích. Stíny a křik létajících „brodivců“ při troše fantazie navodí atmosféru „ztraceného světa“ s prehistorickými pterodaktyly. Anonymitu kolonie v posledních letech, využívá, k nelibosti rybářů, kormorán velký, aniž mu vadí mít za souseda rodinu mořského orla.
Celé území s bažantnicí bylo propojeno naučnou stezkou a všechen ptačí rej se dal do roku sledovat z budky na můstku přes nátok Smolíveckého potoka. Ale povodeň s tisíciletou vodou ze srpna 2002, jejíž následky jsou místy stále ještě patrné, všechno změnila. Budka byla obětí nejmenší. Stejně jako neodolaly náporu vod z protrženého Metelského rybníka hráze rybníků ve Lnářích, nevydržela ani mocná hráz Hořejšího rybníka. Vody, jdoucí přes její korunu ji zpětným vymíláním doslova „odfrézovaly“ před očima a zkáza pokračovala ničením části vesnice a protržením i hráze rybníka Dolejšího dál a dál. Staří pamětníci určitě vzpomněli vyprávění svých dědů o obrovské povodni v roce 1895, která tehdy poničila tchořovické sádky. A protože přes veškerá varování nebyla přijata odpovídající bezpečnostní opatření, povodeň roku 2002 už je ze světa vymazala definitivně. Jen památníček v parčíku pod obnovenou hrází Hořejšího rybníka z roku 2007 s pamětní deskou na kamenném obelisku a názvy navždy zmizelých domků, ji dneska připomíná…
Ale čas se nedá zastavit. Zničené hráze pod pracovitýma rukama znovu povstaly a stříbrné oči krajiny se znovu rozjasnily. Na jak dlouho, záleží také na nás…
Soutěžní otázky č. 3
3.1. Co jsou čečetka, cvrčilka a čičorka ?
3.2. Studiem čeho se zabývají mykolog, entomolog a ornitolog ?
Na otázky 3. dílu je možno odpovídat do středy 13. března 2019, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.
Správné odpovědi na soutěžní otázky č.1 a 2.
1.1. Přibližně 2,2 až 2,3 km.
1.2. Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky a z Mexika.
2.1. Kavka obecná patří do řádu pěvců, čeleď krkavcovití.
2.2. Žofínský prales a Boubínský prales.
Výherci 1. kola: Klára Peroutková, Nathaniel Radeljak a Linda Novotná
Výherci 2. kola: Pavel Prančl, Jan Keller a Tereza Křiváčková
Důležité upozornění !!!
Z technických důvodů zatím ceny pro výherce nelze vyzvednout, jsou ještě ve výrobě. O možnosti vyzvednutí budete včas informováni a určitě o ně nepřijdete :o)).
Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
6. března 2019