8. Přírodní rezervace Kovašínské louky aneb Pohádka květinově ptačí...


výměra: 27,10 ha
katastrální území: Doubravice u Strakonic
nadmořská výška: 508 – 525 m n.m.
vyhlášení: 1985

„Na lesní cestě stříhali ušima vypřažení koně, ruce se míhaly a děti z hájovny, myslivny i blízké vsi pokukovaly zvědavě na tuto každoroční podívanou. V neděli přicházelo procesí z jednotlivých kolatur, z Blatné i ze Sedlice, ze Záboří a z Kadova a dále z vesnic od strakonické strany, od Mečichova a Hlupína, z Nahošína i Doubravice. Ta bývala zvlášť bohatě naparáděná. “ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.160)

Bylo, nebylo... Na rozhraní Strakonicka a Blatenska, při hlavní silnici, spojující Nahošín a Bratronice, mezi rybníky Nahošín a Kovašín, se nachází „Květinové a ptačí“ království… Přírodní rezervace Kovašínské louky. Předmětem ochrany je plošně malý zbytek zachovalého ekosystému bohatě kvetoucích mokřadních luk a mokřadních a pobřežních společenstev, v zemědělsky velmi silně obhospodařované krajině jižního Blatenska a nezvykle bohatá doprovodná ptačí populace. Území leží v tzv. klimaxové lesní oblasti, což znamená, že všechny travinné a luční porosty vznikly až činností člověka. Pokud přestanou být pravidelně obhospodařovány kosením nebo pastvou, velmi rychle lesem opět zarostou.

Tento stav nastal v druhé polovině minulého století. Tradiční systém, sečení, jako tzv. stelivové louky a místy vypásání a odvodňování povrchovými stružkami, skončil a nastoupilo intenzivní zemědělství, většinu původních mokrých kvetoucích luk přeměňující na zanedbané druhově chudé louky. Vyhlášení přírodní rezervace v roce 1985 naštěstí znamenalo záchranu ohrožené lokality a upravený režim hospodaření vygeneroval během následujících let jednu z floristicky nejbohatších lokalit celých jižních Čech, v květnu a červnu květinový ráj.

S trochou nadsázky lze konstatovat, že si zde daly dostaveníčko téměř všechny chráněné druhy rostlin, mající vztah k mokřadům. Prstnatec májový s fialově skvrnitými listy, stejně jako orchidej našich babiček, vstavač kukačka, voňavý vemeník dvoulistý nebo o jeden list bohatší vachta trojlistá, s bílými, krajkovými květy. Při troše štěstí lze nalézt hořec hořepník, mnohem snadněji zábělník bahenní, hadí mord nízký, jako pampeliška patřící do skupiny hvězdnicovitých nebo kozlík dvoudomý, blízký příbuzný mnohem známějšího „baldriánu“. Pod latinským „uměleckým“ jménem Parnassia, se skrývá z mlh a měsíčního svitu utkaná bílá křehká tolije bahenní, zatímco ostřice blešní a všivec bahenní již připomínají veskrze pozemské „parazitické“ starosti. Odvar všivce se dříve opravdu používal k odvšivování, ale ostřice vděčí za své jméno jen a jen pidivelikosti.

Nezdálo by se, ale bylinné rozmanitosti se téměř vyrovnává rozmanitost ptačího světa. Napočtených šedesát dva hnízdících druhů, z toho patnáct druhů chráněných předstihuje pouze „ptačí ráj“ v přírodní rezervaci Hořejší rybník s bažantnicí u Tchořovic, kde hnízdí druhů osmdesát, ale pouze třináct druhů chráněných. Přírodní rezervace Kovašínské louky, pro ptactvo „rozšířená“ o rybník Kovašín s rákosovými porosty ve výtopě a o lesní remízy v sušších místech, hostí například obě chráněné čírky modrou i obecnou nebo vyšňořeného elegána lžičáka pestrého. A živo je i pod hladinou, kde se prohánějí všechny tři naše chráněné druhy potápek – malá, černokrká i roháč, vizáží připomínající plovoucího čertíka.

V mokřadech se proplétá „neviditelná“, občas mečivě se připomínající bekasina otavní, se stejně nenápadným, ale chraplavým hlasem nepřeslechnutelným chřástalem kropenatým, zatímco v korunách stromů si mezitím vyplétá hnízdo melodicky hvízdající žlutočerná žluva hajní. Nad vším bohatstvím kroutí hlavou krutihlav obecný, velikostí vrabce přesto patřící do stejného řádu šplhavců jako datel nebo strakapoud. Z trsu trávy na poslední chvilku vyletí zpod boty bramborově hnědý bramborníček nebo švitořivá linduška luční.

Je s podivem, že jedna z nejrozmanitějších přírodních rezervací je zároveň rezervací nejsnáze dosažitelnou. Stačí zaparkovat na silnici u rybníka Nahošín. A komu se nechce máčet boty, může pohádkový přírodní svět, v podobě třeba rozkvetlé orchidejovou louku sledovat přímo z okénka. Rozkvetlý vstavač kukačka je ideálním symbolem spojení botanického a ornitologického bohatství. Největší krásu míváme někdy přímo před očima. Stačí se pozorně dívat…

Soutěžní otázky č. 8
8.1. Jaká rostlina se skrývá pod lidovým názvem „baldrián“ ?
8.2. Proč se vstavač kukačka jmenuje druhovým latinským jménem „morio“ ?

Na otázky 8. dílu je možno odpovídat do středy 17. dubna 2019, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 7
7.1. Žula je hornina vyvřelá se zrnitou strukturou, rula je hornina tepelně nebo tlakově přeměněná (metamorfovaná) se strukturou vrstevnatou.
7.2. Hřivnáč i doupňák jsou naši divocí holubi. Doupňák má jméno podle hnízdění v dutých (doupných) stromech, hřivnáč podle bílé kresby na krku, připomínající náhrdelník (staročesky „hřivnu“).

Výherci 7. kola: Lucie Matějovicová, Marie Žídková a Zdena Hradská

Důležité upozornění !!!
Ceny pro všechny výherce jsou již k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav (a hrnečky jsou letos mimořádně hezké :o)).

Zatím si výhru nevyzvedli:
Výherci 1. kola: Nathaniel Radeljak a Linda Novotná
Výherci 3. kola: Marta Kodýdková, Jiřina Dobešová
Výherci 5. kola: Eliška Tyšerová
Výherci 6. kola: Z. Koutenská a Věra Brejchová

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
10. dubna 2019