9. Přírodní rezervace Míchov aneb Šumavské konvalinky…

výměra: 11,69 ha
katastrální území: Mladějovice
nadmořská výška: 425-443 m n.m.
vyhlášení: 1985
„Dojeli jsme sem od Mladějovic, vsi s renesanční tvrzí a přízemní školou, kde strávil několikeré prázdniny svých mladých let národní umělec Josef Skupa… Drahonice, kam jsem doputoval, mají svou pamětihodnost v okrouhlé kamenné věži bývalé tvrze, ale její historie je příliš dávná a musili bychom ji hledat v mnohých zaprášených lejstrech…“ (Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.287)

Přesně na půl cesty mezi dvěma starými tvrzemi, mladějovickou a drahonickou, se rozkládá další z přírodních klenotů našeho regionu, Přírodní rezervace Míchov (u Mladějovic). Rozlohou necelých dvanáct hektarů zabírá jen část rozsáhlého lesního komplexu stejného jména, náležejícího do lesů pohoří Mlaka, což je geologicky vůbec nejsevernější výběžek šumavských hvozdů. Podle údajů z roku 1922 bylo pohoří Mlacké druhým největším lesním celkem okresu, zahrnujícím na jihu Schwarzenbergský velkostatek Bavorov (se zříceninou hradu Helfenburk), Herbersteinský velkostatek Vlachovo Březí a na severu přináležející k velkostatku Štěkeň knížete Windischgrätze. Tím vůbec největším komplexem, o rozloze přes tisíc hektarů vlastnili opět Schwarzenbergové v okolí Javorníka.

Přírodní rezervace Míchov, vyhlášená roku 1985, se rozkládá podél silnice směr Mladějovice – Drahonice, při odbočce na osadu Sedliště. Je tvořena listnatým lesním porostem s charakterem lipové doubravy a očaruje zvláštní svěží krásou, „čistotou“, listnatého háje s bohatým bylinným podrostem, významným v rámci celých jižních Čech. Prastaří velikáni, torza ošlehaná blesky, dramatické scenerie… Ne ne, kdepak, tady v Míchově nikoli. Ale zdravé duby a lípy, přirozeně doplněné buky, javory, habry, jilmy, osikami a všemi druhy jehličnanů.

Přírodní arboretum, s výjimkou douglasky, modřínu a červeného dubu, dokládá původnost celého biotopu, podobně jako pravidelné hnízdění dlaska tlustozobého a lejska černokrkého. Bohatý ptačí svět třiceti dvou zjištěných hnízdících druhů, je pro Míchov typický. Ve větvích se třepotají snad všechny druhy sýkorek, modřinky, koňadry, parukářky a uhelníčkovi, pěvušky, lindušky, brhlíci, brávníci, pěnice i pěnkavy, strakapoudi, datlové, křivky, čížci, holubi a hrdličky (hrdlička divoká byla Českou ornitologickou společností vyhlášena Ptákem roku 2019). Takže téměř symbolicky je velmi hojnou rostlinou ptačinec velkokvětý.

Celé území leží na plošině, podélně rozdělené malým potůčkem na dvě části, s velmi nerovnoměrným rozložením jednotlivých druhů dřevin, což vytváří soubor mnoha rozdílných lesních typů. Nejrozšířenější lipové doubravy se střídají s hlinitou bukovou doubravou, místy přecházející v mařinkovou bukovou doubravu, až v jedlodubovou bučinu ostřicovou, aby se v nivě potůčky převtělily v potoční podhorský luh. Čarovný háj, znějící koncertem malých opeřených virtuosů nabízí na jaře fialové květy jaterníku podléšky a plicníku lékařského, později vonnou mařinku, jarní hrachor, zlatohlavou lilii nebo alabastrově křehkou konvalinku. U poslední je ale třeba opatrnosti a vyhnout se jedovatým, karmínově červeným kulatým plodům.

Hlavním cílem dneška zůstává odstraňování nepůvodních dřevin a podpora původních listnatých porostů. Dá se říci směr, který díky námi způsobené a již prakticky nekontrolovatelné kůrovcové kalamitě, bude prosazován nejen ve zvláště chráněných územích. Nejen do zdejšího idylického kraje rybníků a rovin je totiž luzný, zpěvavý a kvetoucí háj pravým požehnáním. A tady ještě navíc vonící Šumavou…

Soutěžní otázky č. 9
9.1. Co nebo kdo je „alabastr“ ?
9.2. Co je plodem buku, plodem jilmu, plodem dubu a plodem lípy ?

Na otázky 9. dílu je možno odpovídat do středy 24. dubna 2019, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 8
8.1. Baldrián je lidový název pro rostlinu kozlík lékařský.
8.2. Latinský druhový přívlastek „morio“ u vstavače kukačky vychází z podobnosti jeho květů se šaškovskou čepicí (latinsky „morio“- šašek.)

Výherci 8. kola: Ema Mlsová, Radka Albrechtová a Jan Keller

Výherci 1. kola: Klára Peroutková, Nathaniel Radeljak a Linda Novotná
Výherci 2. kola: Pavel Prančl, Jan Keller a Tereza Křiváčková
Výherci 3. kola: Marta Kodýdková, Jiřina Dobešová a Jana Svobodová
Výherci 4. kola: P. Tomanová, T. Taubrová, Eliška Králová a Tomáš Kapr
Výherci 5. kola: Vlasta Černíková, Eliška Tyšerová a Matyáš Červenka
Výherci 6. kola: Alena Košáková, Z. Koutenská a Věra Brejchová
Výherci 7. kola: Lucie Matějovicová, Marie Žídková a Zdena Hradská

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav (a hrnečky jsou letos mimořádně hezké :o)).

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
17. dubna 2019