12. Soutěž "Zámecká (Panská) zahrada, Dubovec"


V jedenácti návštěvách jsme prošli Strakonicemi a nejbližším okolím a po všelikém putování skončíme v srdci města, u nově upravovaného hradu, národní kulturní památky, u něhož se skrývají poslední přírodní krásy. Původně vznikl na přelomu 12. – 13. století pro potřeby a reprezentaci mocných Bavorů ze Strakonic, později přešel do majetku řádu johanitů jako centrum celého panství a s nimi absolvoval téměř sedmisetletou anabázi, během níž dorostlo město do dnešní krásy.

Roku 1715 dochází k zásadní proměně okolí hradu výstavbou nové vrchnostenské rezidence – zámku, velkopřevorem Leopoldem Dubským z Třebomyslic, tím, který také povolil založení prvního punčochářského cechu ve městě. Před zámkem jsou provedeny zahradní úpravy a během let získává svou nezaměnitelnou parkovou tvář prostranství Na Dubovci, pojmenované nikoli podle vysazených stromů, jak by se mohlo zdát (byly zde vysazeny převážně kaštany), ale na počest oblíbeného velkopřevora. Mimochodem Na Dubovci stávala i hospoda „Na Blátě“, kde údajně hrával Švanda dudák kolikrát až do rána, takže v hradním kostele Sv. Prokopa opravdu při ranní mši zněly někdy dudy za oltářem…

Nad stříbrnými odlesky Otavy a Volyňky tak postupně vzniká určitě nejkrásnější park, jakým se kdy Strakonice mohly chlubit. V roce 1925 získává jméno Husovo nábřeží, podle nově umístěné sochy M.J. Husa a v 50. letech je doplněn památníkem padlým obětem obou světových válek.V sedmdesátých letech, tehdy již nese jméno Klementa Gottwalda, je však realizován monstrózní projekt současného přemostění obou řek, včetně odstranění sousoší M.J. Husa, který charakter Dubovce navždy ruší. Celková rekonstrukce jeho zbytku v roce 2006, sice přináší do města znovu zajímavou a kvalitní parkovou úpravu, ale v srdcích pamětníků už navždy zůstane smutný pocit něčeho nenávratně ztraceného…
Od 19. století nastává ve městech velký rozmach a móda nedělních promenád, což nelze provozovat bez odpovídajících prostor. Ve Strakonicích je možno vyrazit na Podskalí nebo do vznikajících Rennerových sadů, ale největší oblibu si udržuje zámecká čili panská zahrada. Rozsáhlý přírodně krajinářský park vzniká už v polovině 18. století založením užitkové zahrady s ovocným sadem a pokračuje o století později zavezením již zbytečných ochranných příkopů na západní a jižní straně hradu. Dolní park na zavezených jižních příkopech je doplněn tenisovými kurty a neplánovaně i sádkami pro Blatský rybník. Svou funkci parku prakticky ztrácí ve třicátých letech výstavbou silnice na Pracejovice, kdy je „odříznutý“ od horní části a zůstává již stranou, jako sportovní centrum Sádky pro potřeby tělocvičné jednoty strakonického Fezka.

Jméno Panská čili Zámecká zahrada cele přejímá horní část parku, vzniklá zavezením západních nefunkčních příkopů. Sem směřují kroky nedělních návštěvníků na partičku kuželníku, na sklenici pěnivého z městského pivovaru nebo jen na promenádu a setkání se známými. Odsud je také možno podnikat delší vycházky na Zellerinovu stráň či na Kalvárii. Po druhé světové válce promenády ustávají a zámecká zahrada se ocitá stále více na pokraji zájmu. Přes dalekosáhlé plány na její kulturní „zhodnocení“ dochází pouze k vybudování letního kina a ke změně názvu na Park oddechu, ale atmosféra místa je stále opuštěnější.

Od roku 2005, v rámci celkové rekonstrukce hradu, naštěstí dochází k oživení zájmu o zámeckou zahradu. Prvním krokem je úprava zanedbaného hradního příkopu a nejvýchodnější části zahrady na moderní parčík, určený především pro maminky s dětmi, které si budou navíc moci pohrát v malé zoologické „příkopové“ zoo. Postupně dojde i na zbylou část Panské zahrady a Strakonicím se tím vrátí „do užívání“ cenné historické a přírodní zákoutí v klidném „skorocentru“ města. Zda znovu dosáhne své bývalé popularity a krásy už však záleží jen a jen na lidech…

Soutěžní otázky :
12.1. : Kde se ve Strakonicích nyní nacházejí zbytky sousoší z Dubovce, konkrétně socha M.J. Husa a socha krále Jiřího z Poděbrad ?
12.2. : V kterém roce a kým byla Strakonicím udělena městská privilegia ?

Odpovědi je možno zasílat do středy 14. listopadu 2007, e-mailem na miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně do Infocentra Strakonice na Velkém náměstí.

Správné odpovědi na otázky č.9:
9.1.: Např. prales Mionší v Beskydech, Rýchory v Krkonoších, Hojná Voda a Žofínský prales v Novohradských horách, Boubínský prales na Šumavě, apod.
9.2.: Keltský kmen Bojú osídlil Čechy kolem 4.stol.p.n.l. zhruba do přelomu tisíciletí. Slované přišli do našich zemí kolem poloviny 6.století našeho letopočtu.

Výherci 9. dílu (18.října 2007):
Knihu Toulavá kamera IV.díl, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže obdrží V.B ZŠ a MŠ Povážská,
hrneček, tričko a čepici s logem soutěže 6.A ZŠ Poděbradova a 7.A ZŠ Velké náměstí

Ceny je možno si vyzvednout na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, číslo kanceláře 57, Ing. Šobr

Seriál je možno také poslouchat každou sobotu v jihočeském rozhlase České Budějovice v pořadu Fontána, kde jsou stejné výhry avšak jiné soutěžní otázky.

Dnešním dílem končí dvoudílná soutěž o přírodě ve Strakonicích, děkuji za účast všem třídním kolektivům i samostatným soutěžícím a těším se v příštím roce opět na slyšenou, tentokrát při putování po potocích, říčkách a řekách Strakonicka.

Výsledky soutěže budou vyhlášena příští týden ve čtvrtek, opět prostřednictvím webových stránek MěÚ Strakonice.

Text a foto : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP