9. Soutěž "Bažantnice u Pracejovic"


Aniž jsme museli opustit území města, přebrodili jsme zdárně řeky, slepá ramena a rybníky, vystoupali na kopce i skály a hledali zlatá zrnka na vřesovištích bývalých sejpů. Ale z pohledu 3.467 „strakonických katastrálních hektarů“ to stále ještě není všechno. Na samém západním okraji totiž skrývají místo téměř neznámé, tajemné a nepřístupné, zkrátka pralesovité, ačkoli název Bažantnice nezní příliš tajemně a s přídavkem „u Pracejovic“ dokonce ani ne strakonicky. Rozložena po pravém břehu řeky Otavy, jen pár metrů přes vodu proti Novému Dražejovu, pohltí však návštěvníka jako opravdový prales, k čemuž ji opravňuje „certifikát“ vycházející z odborného posudku.

„Po celém území se poměrně vhodně střídají staré skupiny dřevin, nejstarší jedinci ve věku 200 až 300 let, s podrostem stromů mladších věkových kategorií. Typické je velmi husté křovinné i bylinné patro. Lze konstatovat, že značná část porostů dosahuje pralesovitých parametrů“. Tolik výňatek z odborného posudku pro zbytek listnatého lužního lesa na pravém břehu řeky Otavy u Pracejovic, v lokalitě zvané Bažantnice.

Jméno získalo území podle bývalé, jak jinak, bažantnice z první poloviny 20. století v jehličnaté, západní části území, ale mnohem cennější je právě část východní, s více než dvaceti hektarovou přírodní rezervací, vyhlášenou roku 1985. Chráněné území vzácně zachovává přirozený charakter lužních dubohabřin, jinde v regionu už dávno neexistujících, které druhotně vznikly na bývalých sejpech podél zlatonosné Otavy.

Naši předkové, ať dávní Keltové a po nich Slované propírali tisíce a tisíce tun říčního písku kvůli třpytivému lesku zlatěnek. Propraný písek sypali na jednu hromadu, potom kousek popolezli a znovu. Kousek po kousku a kolem řeky po nich zůstávalo zvlněné území hrůbat čili sejpů. Setkali jsme se s ním již ve východní části strakonického katastru, při návštěvě přírodní památky tůně u Hajské, kde se změnilo v suchou neúživnou pastvinu s periodicky vysychajícími tůňkami. V Bažantnici se naopak území bývalých zlatonosných rýžovišť změnilo v mokrý úživný prales, opět s mnoha tůněmi a tůňkami, v nichž se mohou, především na jaře, vyřádit tisíce obojživelníků.

Dobře v něm rozeznáme tzv. tvrdý luh (dub, habr, jasan) a měkký luh (olše, vrba). Ohromí duboví velikáni, kteří jako v pravém pralese, pokud padnou, zůstávají na místě pro budoucí pokolení i jako útočiště pro dřevokazné brouky a houby. Nevhodně vysázené smrky, silně napadené červenou hnilobou, budou v rámci plánu péče postupně nahrazovány právě listnatými dřevinami.
Charakteru lužního lesa přispívají každoroční pravidelné záplavy při jarním tání. Samozřejmě, že nepravidelné, třeba jednou za sto let, také. Plně osvědčil svou funkci, t.j. co nejvíce absorbovat a zpomalit tok dravého proudu, při poslední velké vodě: Byl to sice jen střípek do povodňové mozaiky, ale i díky němu byly v samotných Strakonicích povodňové škody, v porovnání s ostatními postiženými městy, minimální. Svou službu ale podmáčená Bažantnice „odstonala“ rozsáhlými vývraty dubů při následné vichřici. Své by mohl k povodni vyprávět památný Otavský dub, nejmohutnější strom celého území.

Především na jaře, než se vnitřek lesa změní v neprostupnou džungli bezů, kalin, střemchy, zimolezů, kostivalů, tužebníků, netýkavek a kopřiv, je zdejší návštěva nevšedním zážitkem. Tůňky v proláklinách mezi sejpy plné obojživelníků, ptačí orchestr usazený v korunách mohutných stromů, věčně stejná a přeci stále jiná šumící řeka. Možná se dočkáme, že jádrové území přírodní rezervace bude zpřístupněno povalovým chodníčkem, doplněným informačními panely a pro návštěvníky nebude již Bažantnice jen místem bývalých hlučných diskoték v prostoru zrušených kasáren.

A pro zvýšení atraktivity se může změnit i název území, třeba na Strakonický Praprales (Pracejovický prales), aby bylo všem katastrálním, vlastnickým a historickým náležitostem učiněno zadost . . .

Soutěžní otázka :
9.1. Uveďte alespoň pět pralesů, které v rámci chráněných území můžeme nalézt na území České republiky.
9.2. V jakém časovém úseku u nás v Čechách žili Keltové a od kdy Slované ?

Text a foto : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP

Odpovědi je možno zasílat do středy 24. října 2007 e-mailem na miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně do Infocentra Strakonice na Velkém náměstí.

Soutěž probíhá v linii pro veřejnost a v linii pro školní kolektivy. Správné odpovědi na soutěžní otázky a výherci budou uvedeni až od 4. dílu, protože od této středy začíná soutěž vycházet i v týdeníku Jihočeský KURÝR, z důvodu neprozrazování správných odpovědí. Seriál je možno také poslouchat každou sobotu v jihočeském rozhlase České Budějovice v pořadu Fontána, kde jsou však jiné soutěžní otázky.

Text a foto : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP