11. Soutěž "Srpská a Velká Kakada"

Nenalezneme v katastru Strakonic větší lesní komplex než Srpskou, vypínající se vrcholem Velká Kakada jihovýchodně nad městem do výšky 564 m nad mořem. „Kakada“, případně „kakadu“ je starý i současný název pro vyčesané vlasy čili jakousi chocholku a je možné, že poněkud zvláštní název vrcholu se odvozuje odsud, protože při pohledu z okolí opravdu připomíná čupřinu, vyčesanou z krajiny.

Název území „Srpská“ by měl být zas odvozen od jména slovanského kmene Srbů, kteří zde měli v prvopočátcích vzniku českého státu sídlit a sousedit s kmenem Volyňanů a tehdejší les Srbská chránil boubínskou obchodní stezku z Německa. Alespoň tak soudí jihočeský historik a archivář František Teplý (1867, Marčovice u Volyně – 1945, Malenice), v knize Dějiny města Volyně a okolí z roku 1933. Oba kmeny se postupně staly součástí vznikajícího panství kmene Slavníkovců a zůstala po nich jen jména.

Strakonický průvodce městem a okolím z roku 1924 nabízí Srpskou jako cíl vycházek dokonce dvakrát. Jednak „…od hřbitova kolem starobylé obrovské lípy k poutnickému místu Podsrp, kde od kostela malebná vyhlídka na město i širé okolí…“ a nebo „… od hřbitova směrem ke vsi Předním Ptakovicům a do lesů pohoří Srpská. Z paseky na Srpské pěkný rozhled na šumavské Podlesí…“.
No vida, takže dokonce „pohoří“, které k vycházkám hlubokými příjemnými lesy jen kousek od města láká dodnes. Nejblíže sem vždy měli a mají z Předních Ptakovic, obce připomínané pod jménem Ptacowitz už v roce 1243 za Bavora I. Zdá se, že hlavní činností obyvatel byla čižba na tzv. čihadlech. Svým způsobem zůstala tradice zachována dodnes, kdy v ptakovickém katastru při okraji Srpské funguje zemědělský podnik živočišné výroby Vajax…

Aby nedošlo k omylu, jsme stále na území města, protože Přední Ptakovice, ještě s obcí Podsrp, jsou od roku 1949 součástí Strakonic. Samostatnou starobylou vesnickou minulost tu ještě připomíná klasická náves s kapličkou, moderní městskou současnost pak bouřlivě se rozvíjející výstavba rodinných domků.
Pokud jde o osadu Podsrp, tady nemůže být o starobylosti ani řeč. Za svůj vznik vděčí až výstavbě poutního barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné (někdy též chrám Navštívení P. Marie nebo chrám P. Marie Podsrpenské) v roce 1772. Byl založen pro sošku Panny Marie, kterou do Strakonic přinesla rozvodněná Otava v roce 1748. Nálezce ji nejprve, pod vlivem snu a “pokynu zhůry” umístil na své pole na Podsrpu. Lidé se k ní začali chodit modlit, vodou z nedalekého pramen uzdravovat a nové „zázračné“ poutní místo bylo na světě. Ke kostelu byla přistavena fara, dům pro návštěvníky a kolem silnice na České Budějovice postupně vyrostly další stavby, což pokračuje až do dnešních časů, kdy už se Podsrp stavebně téměř spojuje se Strakonicemi.

Právě hledáním „zázračných“ pramenů“ lze oživit toulání po Srpské a nebude to hledání zbytečné. V lesních zákoutích jsou ukryty dokonce tři. Studánka nad Vajaxem dala jméno jedné z ptakovických ulic, studánka U panenky Marie je ukrytá ve stínu vysokých smrků, ale nejvýznamnější pramen skrývá místo příznačně zvané Dobrá Voda, nedaleko vodojemu u hlavní silnice. Pod kapličkou P.Marie vytéká voda, v jejíž léčivou moc věří lidé už přes 250 let. Lze ji vysvětlit mírně zvýšenou radioaktivitou (419 Bq/l), jak prokázaly poslední podrobné rozbory v roce 2006. Ty zároveň ukázaly, že kvalita vody ze Srpské je vynikající, jak po stránce chemické, tak bakteriologické a splňuje všechny parametry pro pitnou vodu.

Romantické a klidem dýchající je zákoutí u Dobré Vody, nabízející, kromě osvěžující zdravé vody i možnost posezení a vyslechnutí místní pověsti o ochránci okolních lesů, lesním muži „divci“. V místním nářečí „oucáků“ ji zachoval již zmiňovaný historik František Teplý : „Lesní muž, divec, byl chlap hodně přes sáh vysokej (sáh přibližně 1,80 m), s širokánským kloboukem a se sekyrou. Sídlil ve Vlčinách u Strunkouc, bílýho koně měl v oudolí u Zborouc. Hlídá lesy.Nejdřív jede na Vůstrou, vodtuď pofičí na Srbskou.Kdybyste ho někdy potkali, zůstaňte stát a mlčte, von chudým přeje.“ Inu, takový náš místní Krakonoš.

Takže už víte jak se chovat a můžete bez obav v klidu vyrazit na výlet za zázračnou vodou a za dalekými výhledy na Srpskou. S vědomím, že lesní muž už si vás ohlídá . . .

Soutěžní otázka :
11.1. Který chemický prvek způsobuje zvýšenou radioaktivitu pramene na Podsrpu a čím může být člověku nebezpečný ?
11.2. Jaký byl princip čižby a k čemu sloužilo čihadlo ?

Těžká prémie : Věděli by jste, jakého patrona mají nám nedaleké hory Brdy ?

Odpovědi je možno zasílat do středy 7. listopadu 2007, e-mailem na miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně do Infocentra Strakonice na Velkém náměstí.

Správné odpovědi na otázky č.8:
8.1.: Milíř je od starověku používané zařízení pro výrobu dřevěného uhlí karbonizací dřeva s minimálním přístupem vzduchu při vysoké teplotě.
8.2.: Strakonický dudák aneb Hody divých žen měl premiéru 21.11. 1847 ve stavovském, dnes Tylově divadle v Praze.

Výherci 8. dílu z 11.října 2007:
Knihu Toulavá kamera IV.díl, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže obdrží 6.A ZŠ Poděbradova,
hrneček, tričko a čepici s logem soutěže DRACI 4.A ZŠ a MŠ Povážská a 7.A ZŠ F.L. Čelakovského

Ceny je možno si vyzvednout na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, číslo kanceláře 57, Ing. Šobr

Seriál je možno také poslouchat každou sobotu v jihočeském rozhlase České Budějovice v pořadu Fontána, kde jsou stejné výhry avšak jiné soutěžní otázky.

Text a foto : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP