6. Rybníky v ochraně přírody

„Procházím lesem k Novému rybníku, známému ornitologům pod jménem Ostrov racků, který je jejich největším soustředištěm. Toto kamenité a bažinaté místo hostí kromě racků i některé druhy kachen a malých roháčů, o nichž je známo, že svá nápadně bílá vajíčka přikrývají trávou před blížícím se nebezpečím. Racčí pípání tu můžeme slyšet už v polovině března a netrvá dlouho, kdy hnízdo vedle hnízda se se hemží malinkými racky.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 41)

Z hlediska ochrany přírody byl Silvestr rok,u 1933 veselejší než kterýkoli jiný. Ministerstvo školství a národní osvěty Československé republiky právě vydalo soupis 108 přírodních památek, jímž se stát přihlásil k nejcennějším částem své přírody. Převažovaly pralesy a geologické útvary, ale neztratila se ani rybniční území. Například rašeliniště Dářko u rybníka Velkého Dářka s porosty borovice blatky nebo Novozámecký rybník na Českolipsku, významné hnízdiště vodního ptactva včetně bukačů velkých a jeřábů popelavých.

V jižních Čechách se soupis týkal nejen např. Boubínského a Žofínského pralesa nebo šumavských jezer, ale také „našeho“ Lnářska, vyhlášením Nového rybníka (28 ha) u Lnář chráněným územím hnízdiště racka chechtavého a rybáka obecného. A ačkoli původní důvod ochrany již zdaleka není aktuální, přes veškeré historické přírodní peripetie a změny zákonů o ochraně přírody, dodnes zůstal chráněným územím v kategorii přírodní památka.
Hned pod Novým rybníkem s důmyslnou obtokovou stokou a mohutnými duby na hrázi leží bažantnice, tvořící s Hořejším tchořovickým rybníkem (22 ha) další chráněné území, ve své úplnosti ptačího světa nejcennější na Blatensku. Přírodní rezervace Hořejší rybník byla vyhlášena až v roce 1996 posledním a stále platným zákonem na ochranu přírody z roku 1992. Samotný rybník je navíc významný litorálními porosty, přecházejícími močálovitým přítokem Smolíveckého potoka do prostoru bažantnice a do luk. Do roku 2002 bylo celé území o výměře 65 ha propojeno naučnou stezkou, smetenou povodní a zatím obnovenou pouze v části lnářské. Část tchořovická s krytou pozorovatelnou se snad také někdy dočká a znovu nabídne pohledy do „ptačího ráje“ třeba krásných ledňáčků nebo kolonie volavek popelavých ve výšinách pobřežních stromů. A plynule přes Tchořovice navazuje na rybník Hořejší, rybník tchořovický Dolejší, v jihovýchodní části opět se zvláště chráněným územím, přírodní památkou Dolejší rybník, vyhlášenou v roce 1985 na ochranu okrajových rašelinnišť.

Podobná chráněná území mokřadního typu najdeme ještě jižněji u rybníků Smyslov (k.ú.Pole, 22 ha) a Velká Kuš (k.ú.Lnářský Málkov, 54 ha) a severněji u rybníka Velkého Kocelovického (k.ú.Kocelovice, 35 ha), vždy v podobě klasických blatenských vlhkých balvanitých luk. Kocelovické pastviny a rašeliniště u Dolejšího rybníka, doplněné rybníky Kozor a Planinský mezi Březím a Újezdcem, jsou navíc součástí systému NATURA 2000. Do systému byla navržena, avšak neschválena, i romantická a krajinářsky vysoce hodnotná soustava rybníků a rybníčků Bílý Kámen u Mečichova. Blatensko a Lnářsko, srdce Země zamyšlené Ladislava Stehlíka by si snad celé zasloužily zvýšenou ochranu. Nikoli náhodou byla v roce 1925 zřízena v bývalé hájnici u rybníka Velký Pálenec (k.ú.Vrbno) hydrobiologická stanice, pobočka Univerzity Karlovy v Praze, navazující na terénní stanici profesora Friče z roku 1888, která patřila k nejstarším v Evropě a je i východiskem naučné stezky Okolím viklanu.

Směrem jižním, při obci Doubravice, nelze minout přírodní rezervaci Kovašínské louky u rybníka Kovašín (7 ha), patřící mezi floristicky nejbohatší lokality celých jižních Čech a opět NATURY 2000. Díky rozsáhlému litorálnímu porostu rákosu a orobince je jakousi „zmenšeninou“ největší ochranářsko-rybniční bomby regionu, byť již v regionu Píseckém, národní přírodní rezervace Řežabinec u Ražic, vyhlášené roku 1949. S rozlohou 111 ha, z čehož je 105 ha výměra rybníka, avšak s vodní hladinou pouze 87 ha. Okolo rezervace vede naučná stezka s vyhlídkovou věží, umožňující sledovat jedinečnou oblast hnízdiště vodního ptactva za clonou, v rámci celých jižních Čech unikátního rákosového porostu. V roce 2004 bylo území navíc vyhlášeno ptačí oblastí soustavy NATURA 2000. Ze vzácnějších druhů vlétne z rákosin pochop rákosní, v noci „zabučí“ bukač velký a ve svém bungalovu se rozverně houpá moudivláček lužní. Řežabinec, vybudovaný v 16. století, je již součástí vodňanské rybniční soustavy a jeho další miniaturou, nyní již tedy na Vodňansku, je Záhorský rybník u Pražáku.

S navazujícím komplexem mokřadních olšin a vlhkých rašelinišť v údolní nivě Blanice, tvoří „Záhorák“ přírodní rezervaci o výměře 40 ha, rokem vyhlášení 1997 nejmladší zvláště chráněné území regionu. Chráněným rostlinám, živočichům a také hmyzu, včetně houbaři neoblíbeným bedlobytkám, jen málo vadí částečné rekreační využívání rybníka v souvislosti s přilehlým autokempem. Koupající si totiž dobře rozmyslí výlet do západní části rybníka, kde se mohou snadno srazit s plovoucími utrženými rašelinnými ostrůvky.

Přesunem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického z Prahy do Vodňan roku 1953, nastává moderní éra vodňanského rybničního hospodaření, završená vybudováním důležité obtokové stoky, umožňující samostatné napájení jednotlivých rybníků, včetně dvou zcela nových, Velkého a Malého Ústavního. Ačkoli Malý má výměru jen mírně přes dva hektary, hostil tak dlouho bohatou populaci chráněného plavínu leknínovitého (Nymphoides peltata), až byl vyhlášen v roce 1990 přírodní památkou. Bohužel během následujících deseti let nevhodným (ač vědeckým) hospodařením plavín zcela vymizel. Záleží nyní pouze na odbornících, zda malý Ústavní zůstane odstrašujícím příkladem ochrany přírody nebo krásnou ukázkou návratu chráněného plavínu do neméně krásné vodňanské krajiny…

Soutěžní otázky :
6.1. Kdo byl roku 1888 onen profesor Frič z Univerzity Karlovy a za jaký „kolosální“ příspěvek mu vděčí Národní muzeum, čili celý národ ?
6.2. Proč se houbaři nesnáší s bedlobytkami a co je plodem leknínu ?

Vzhledem k velikonočním svátkům je možno na otázky odpovídat až do čtvrtka 16. dubna 2009 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky 5. dílu:
5.1. Atribut je podstatná typická vlastnost, rys nebo rozlišovací znak významné postavy, např. světce. Patronem rybníkářů a rybářů je Svatý Petr s atributy klíči, obráceným křížem, knihou, kohoutem někdy i rybou, Svatý Mikuláš s atributy mitrou a berlou, třemi zlatými jablky, někdy i s kotvou a lodí a také Svatý Ondřej.
Jde o Bošilecký mostek, ležící přes výpusť Bošileckého rybníka (o.České Budějovice).
5.2. komorový rybník: přezimování ryb
třecí rybník: k rozmnožování ryb (získání plůdku z matečných ryb)
výtažník : rybníky k produkci rybí násady (cca 0,50 kg) z plůdku.

Výherci 5. kola:
Strakonického „žabáka“, tričko,hrneček a samolepky s logem soutěže vyhrávají Filip Šimek z Volyně, ZŠ Poděbradova 7.A a Václav Vlček 6.A ZŠ Dukelská

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Ing. Miroslav Šobr, Ing. Radka Vokrojová, Ing. Zdeněk Klimeš
30. března 2009