Soutěž 1.týden - Pramen u Dobré Vody na Podsrpu

“Ani továrny, ani překotně rostoucí ulice nového města, věčně rozkopané a neladné, nám nevyvolávají duši strakonickou. Ta je skryta v gotických freskách ambitů, kde stávala proslulá Madona Strakonická a nesvěřuje se na potkání. Jistě by nám o ní mohla mnoho zasvěceného povědět historička umění dr. Alžběta Birnbaumová, jejíž gotické objevy v celém kraji radostně překvapily všechny ctitele umění. Přiblížila nám nově i Pannu Marii Podsrpenskou, do jejíhož kostela putovala procesí z celého širokého okolí...
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 269-270)

Schoulen pod zalesněným vrchem odpočívá Podsrp, jehož největší sláva, coby poutního místa již nenávratně pohasla. Stovky, možná tisíce procesí se od roku 1774, kdy byl posvěcen zdejší chrám Panny Marie Bolestné, přišly poklonit i pomodlit k sošce na oltáři, kterou roku 1748 strhla ze strakonického mostu povodeň. Voda ji přinesla k zatopenému domu na strakonické Ohradě a majitel domu, který měl pole na Podsrpu, ji pod vlivem snů ke svému poli donesl a tam již zůstala.

Většina poutníků si odnášela na památku a především pro uzdravení údajně zázračnou vodu z nedalekého lesního pramene, čerpajícího sílu z mohutného masívu Srpské. Podle historika Františka Teplého dal název hoře slovanský kmen Srbů sousedící zde s kmenem Volyňanů. Je-li to pravda, užívali si Srbové výborné vody, kterou pozdější křesťanství zasvětilo Panně Marii a prohlásilo za zázračnou, což se stalo v době budování poutního chrámu v 18. století. Vzniklo kouzelné místečko Dobrá Voda, později doplněné kaplí Panny Marie Lourdské, jejíž obrázek je ve výklenku, vystavěnou nad chladivým pramenem. Věř a víra Tvá tě uzdraví platilo tehdy mnohem více než nyní. Pramen vyvěrá do kamenného bazénku v příjemném prostředí lesní tišiny, obklopen vzrostlými lipami, s lavičkou, lákající k usednutí. Těžko uvěřit, že jen pár desítek metrů odtud vede auty přeplněná autostráda.

Dnešní podoba, včetně vydláždění, pochází z roku 1931, kdy je v Památní knize fary Podsrpské psáno : “Kaple Panny Marie u Dobré Vody byla již bídná a okolí ještě horší – bahno. Dal jsem ji obnovit malíři a okolí vydláždit. Novou litinovou odvodňovací rouru a bazénku kamennou věnovala firma Herzig ze Strakonic zdarma, za upravení okolí dal jsem jen 150 zlatých.” Hezké gesto. Třeba ho někdo napodobí a vyústění pramene dá reprezentativnější podobu než je dnešní polyetylenová hadice.

V každém ročním období je u vyzdobené kapličky hezky, protože lidé na zdejší dobrou vodu nezapomněli a stále je využívána, ačkoli o její kvalitě kolují mnohé dohady, z nichž největší je údajná radioaktivita.

V tomto bodě podsrpenské zátiší navozuje atmosféru Jáchymova, od roku 1906 prvních radonových lázní na světě v hlubokém údolí Krušných hor. Konradsgrün, později Údolí Sv.Jáchyma, významné královské hornické město, těžící ze zásob stříbra, bylo v roce 1533 druhým nejlidnatějším městem celých Čech (18.000 obyv.). A jáchymovský tolar (něm. Joachimsthaler) hrabat Šliků, jehož jménem dodnes zvoní americký dolar, měl setsakra zvuk! Po stříbru přišel velký úpadek, v polovině 19. století zmírněný těžbou uranové rudy pro výrobu barev. V uranovém odpadu (smolinci) pak objevili manželé Curieovi roku 1908 radium a polonium. A po zjištění, že vysoká radioaktivita důlních vod z dolu Werner (dnes Svornost), nacházejícího se více jak půl kilometru pod zemským povrchem, má léčivé účinky, nestálo nic v cestě vzniku radioaktivních lázní, vynikajících především pro nemoci pohybového ústrojí.

A tím se vracíme zpátky domů, protože zdravé pohybové ústrojí bylo hlavním předpokladem zdárného absolvování návštěvy poutního místa. Dnes k návštěvě zázračného pramene netřeba čekat na pouť. Stačí pevné boty a nenechat se zmást vodojemem při okraji silnice, zásobovaného z úpravny vody v Hajské. Odměnou bude voda, nabitá energií zemského nitra, které ji nám, unaveným spěchem dnešní doby, nezištně poskytuje. Stojí za to, posadit se chvilku na lavičku, popíjet a poslouchat zurčení, ztrácející se v šumění lesa. Síla živé vody je totiž největší právě u pramene…

A jak je na tom podsrpenská voda, dle rozboru z února 2006 doopravdy ?
Úplný rozbor dle vyhlášky 252/04 o pitné vodě provedla zkušební laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Českých Budějovicích, rozbor na radon pak vodohospodářská laboratoř Povodí Vltavy, s.p.. v Českcých Budějovicích.

Byl potvrzen vysoký obsah radonu a to 419 Bq/l (Becquerel je jednotka radioaktivity), takže voda je opravdu mírně radioaktivní. Norma pro pitnou vodu povoluje u radonu ve vodě maximální hodnotu 50 Bq a horní mez pro případné účinné odradonování 300 Bq. Přirozená radioaktivita všude okolo nás pak dosahuje velikosti kolem 3 Bq/l. Je třeba si uvědomit, že s radonem žije lidstvo od nepaměti. Jde o bezbarvý radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, pronikající na zemský povrch z geologického podloží, vznikající rozpadem prvků uranové řady. Český masív patří k nejvíce “zamořeným” celkům v celé Evropě, což je způsobeno vyšším zastoupením vyvřelých hornin. Samotný radon nám neškodí, ale jeho produkty rozpadu – trium nebo polonium, samozřejmě také radioaktivní se usazují na prachové části a při dýchání se dostávají do dýchacího ústrojí, což při vyšší a opakující se koncentraci může vést k rakovině plic. Ve srovnání s rakovinou plic, zapříčiněnou kouřením, je však toto nebezpečí několikanásobně nižší. Nebezpečný je, pokud se nahromadí v uzavřených prostorách bytů, zvláště pak koupelen. Do domů proniká z podloží a tam kde se bere voda ze studní, se s ní také může dostat do bytu, protože je velmi dobře rozpustný ve vodě. Ochranou proti němu je větrání a u vody prováděné odradonování. Radon se dříve užíval v léčení rakoviny, ale postupně byl nahrazen jinými prvky. A jen pro porovnání, léčivé lázeňské koupele v Jáchymově se provádí ve vodě s obsahem 4 000 – 4 500 Bq/l. Z toho vyplývá, že pramen na Podsrpu, který má hodnotu 10x nižší a tato hodnota je způsobena druhem podloží, kterým voda protéká, mohl být kdysi brán svým způsobem za mírně léčivý.

Pokračujme dál. Vporovnání snormou pro pitnou vodu je nevyhovující kyselost vody (pH), která je pouze 6,1 (mezní hodnota dle normy je 6,5 pH), což jed dáno typem podloží a bohatým zalesněním Srpské, protože lesní půdy jsou známy jako kyselé.

Obsah organických i anorganických látek, zejména pak vápníku a hořčíku je ukazatelem tvrdosti vody. Měkká, což je třeba voda dešťová, má těchto látek mnohem méně, než voda pramenitá, obohacující se průchodem vhlubinných podložích. Pro lidský organismus je samozřejmě lepší voda tvrdá, na druhou stranu ji doprovází například nepříjemný vodní kámen vpračkách, "zarůstání" vodovodních trubek nebo nevábné "povlaky" na čaji či kávě. Ztohoto důvodu je limit tvrdosti pitné vody vyhláškou stanoven na 3,5 milimolu na litr (mmol/l). Zdejší voda, díky nízké přítomnosti vápníku i hořčíku, dosahuje tvrdosti pouze 1,2 mmol/l, což všestibodové stupnici (od velmi měkké po velmi tvrdou vodu) znamená, že je měkká, což mohou ocenit třeba právě milovníci dobrého čaje.

Co se týče biologického a mikrobiologického rozboru svědčí naměřené hodnoty o velmi vysoké kvalitě vody, bez přítomnosti coliformních bakterií.

A konečně tolik populární a diskutované dusičnany. Dle normy pro pitnou vodu je mezní hodnota dusičnanů v pitné vodě 50 mg/l a podsrpenský pramen dosáhl při rozboru hodnoty menší než 1 ! K tomu není třeba komentáře.

Závěr posudku tedy zní :
Ukazatele, které ve vyšetřeném vzorku nedosahují požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb., jsou jakostního charakteru, odchylky od požadovaných hodnot nejsou významné. Vodu je možno používat jako vodu pitnou.

Pozn. : V současné době je podrobný rozbor k dispozici na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Ing. Šobr, během jarního období bude umístěn v lokalitě Dobré Vody na Podsrpu, aby byl na očích všem, kteří k prameni přijdou. Během roku 2006 pak budou provedena další kontrolní měření, jejichž výsledky budou také předány k dispozici veřejnosti.

Soutěžní otázky č. 1:
1. V kterých letech žil a kde je pohřben archivář František Teplý?
2. Kolik Nobelových cen a za co získali dohromady manželé Curieovi?

A jedna pro mateřské školky (nesoutěžní) :
V kterém večerníčkovém seriálu vystupují zlomyslní skřítci Bláteníci?

Na otázky je možno odpovídat do úterý 21.2.2006 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP