2005 Regionem ve stínu památných stromů + 2006 U pramenů živé vody + 2007 Město v přírodě, příroda ve městě + 2007 U pramenů živé vody + 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky + 2009 Na vlnách stříbrných rybníků + 2010 Pěšinkami zámeckých parků + 2011 Stíny lesa tajemné + 2012 Šel tudy, měl dudy + 2013 Putování románovou krajinou + Ostatní + Rok stromu + 2008 Rozkvetlá okna + Strom roku

Soutěž putování románovou krajinou


„Jsme na prahu jihočeské krajiny za zářijového podvečera. Z tušených úžlabin, vod a oranic stoupá do mlhy nahořklá, mrákotná vůně puškvorce a vadnoucích bramborových natí, do nichž je přimíšena tesknota dýmu z pasáčkova ohníčku, který řežaví, dohasínaje na mezi pod šípkovým keřem. Všechno je pozastřeno lehkou clonou mrákot a kolébavou hudbou vln – a lidský hlas, náhle promluvený, připadá v této chvíli jako rouhání. (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 35)

Soutěž "Šel tudy, měl dudy…"


Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, ve spolupráci s MěÚ Blatná, odborem ŽP a MěÚ Vodňany, odborem ŽP, vyhlašuje jedenáctý ročník ekologické soutěže pro školy i veřejnost :

ŠEL TUDY, MĚL DUDY…
Zemí zamyšlenou 2012

„Zvláštní souvislosti nalezneme i v lidských osudech. Tato krajina měla dudáka, jenž hrál o půlnoci viselcům, věrojatě pomyslíte na pověst, ale pod Smrtí horou žil ještě nedávno pohodný, jemuž dudy hrály jen o málo uměleji než kdysi proslavenému Švandovi. A dudácká tradice Strakonic ožila v Prácheňském souboru, jehož duší je Josef Režný, který se svými dudami hrál i za hranicemi.“
Ladislav Stehlík, Země Zamyšlená 1, s261, 270“

Soutěž "Stíny lesa tajemné Země zamyšlené 2011"


Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, ve spolupráci s MěÚ Blatná, odborem ŽP a MěÚ Vodňany, odborem ŽP, vyhlašuje desátý ročník ekologické soutěže pro školy i veřejnost.

"Nezaměnitelnou a neopakovatelnou poezii vytváří v dětské duši les. Jeho svět plný kouzel a tajemností, působí i po letech svou mocí soustředivou, zvláštní přitažlivostí svého ticha, v němž neslyšíme nic z hřmotu technických vynálezů, nic z vřavy světa, jen hlasy přírody a vlastního srdce. Do jeho tichosti odívám svůj zpěv, tesknici i zamyšlení, jeho svět poezie a tajemných hlasů mě přenáší do radosti v mrazení mých městských šedivých samot. Lesu posílám své vzpomínky, plné vroucnosti a lásky. Mé lesy…"
Ladislav Stehlík, Země Zamyšlená 1, s.20

Soutěž "Pěšinkami zámeckých parků Země zamyšlené 2010"


Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, ve spolupráci s MěÚ Blatná, odborem ŽP a MěÚ Vodňany, odborem ŽP, vyhlašuje devátý ročník ekologické soutěže pro školy i veřejnost :

Pěšinkami zámeckých parků Země zamyšlené 2010

Soutěž "Na vlnách stříbrných rybníků Země zamyšlené 2009"


Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, vyhlašuje osmý ročník ekologické soutěže pro školy i veřejnost

Na vlnách stříbrných rybníků Země zamyšlené 2009.

Soutěž “Od pramene k ústí aneb Řeky, říčky, potoky Země zamyšlené 2008.“


Uběhl rok a po dobu deseti týdnů se znovu budeme potkávat se „živou“ vodou, tentokráte však již spoutanou břehy řek, říček a potoků. Navštívíme deset nejvýznamnějších vodních toků Strakonicka, Blatenska a Vodňanska, každé od místa zrození až k místu splynutí s jinými vodami. Nepůjde o putování suchopárná. I řeky, říčky a potoky mají své osudy, své příběhy, své starosti, problémy i radosti. Pokusíme se do nich nahlédnout, s vědomím, že tomu, kdo se umí dívat a naslouchat, dovedou zdánlivě jednotvárně ubíhající vlnky vyprávět i obyčejné věci neobyčejným způsobem …

Soutěž "Město v přírodě - příroda ve městě"


Městský úřad Strakonice odbor životního prostředí Vyhlašuje u příležitosti 640. výročí udělení městských privilegií městu Strakonicím, soutěž s ekologickou tematikou o životním prostředí Město v přírodě - příroda ve městě

Ekologická soutěž "U pramenů živé vody" 2007


Ekologická soutěž, jejíž začátek je symbolicky stanoven na 22. března 2007, což je světový den vody

“Patřilo k pasácké služebnosti zahnat “ze škody” dědečkovy zatoulané krávy a doskočit ke studánce namočit tvrdý chléb . . .
(L. Stehlík, Země zamyšlená I,1985, s. 8)

Soutěž 2006 - výsledky


Vyhlášení výsledků IV. ročníku soutěže o přírodě
U pramenů “živé vody” Země zamyšlené pro druhé stupně základních škol v regionu Strakonicka a Blatenska.

Aktuality roku stromu

Seznam událostí roku stromu

Vědomostní soutěž „Regionem ve stínu památných stromů“

Výsledky soutěže v roce 2005

Dne 17. května 2005 bylo v rámci zasedání Dětského zastupitelstva ve Strakonicích provedeno vylosování výherců soutěže pro školy "Ve stínu památných stromů zemí zamyšlenou", jejímž garantem byl MěÚ Strakonice, odbor ŽP, ve spolupráci sMěÚ Blatná a MěÚ Vodňany.

Celé soutěže se v letošním roce zúčastnilo celkem sedmnáct třídních kolektivů ve školách na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku.

11. Závěrečné vyhodnocení


Teoretické „školní“ soutěžní putování románovou krajinou skončilo. Jako nesoutěžní a praktické ale pokračuje dál na úrovni obcí. Na šestnácti místech, kterými jsme se toulali, jsou zřizována pamětní zastavení. S lavičkou, informačním kamenem a s výsadbou původních druhů jabloní. Na připomínku bohaté kulturní a přírodní rozmanitosti jihočeské krajiny.
Poděkování patří všem, kteří se letošního ročníku ekologické soutěže aktivně zúčastnili. Všichni vyhrát nemohli, protože se zúčastnilo celkem 14 základních škol regionu a 26 třídních kolektivů, což je velmi vysoká účast.

10. V erbu trnkového a bramborového květu


aneb Vzpomeň si na vratič…

Jan Bartoš (1887 – 1955) Bělčický kluk
Václav Lacina (1906 – 1993) Čtení o umění
Jaroslav Foglar (1907 – 1999) Záhada hlavolamu
Ladislav Stehlík (1908-1987) Země zamyšlená
František Kožík (1909 – 1997) Miláček národa
Alois Hůlka (1909-1982) S láskou vzpomínáno
Pavel Bojar (Karel Krejčík) (1919-1999) Siné roky, Pohled do té kotliny
Ota Pavel (1930-1973) Baroni na kolech
Zdeněk Cvrček (1915 – 2005) Strakonice
Josef Režný (1924 – 2012) Po stopách dudáků na Prácheňsku

„Nestalo se vám už v krajině, kterou vaše kroky proputovaly křížem krážem po cestách i necestách, za všech ročních dob, kde důvěrně znáte každou tvář, kámen, pěšinu i strom a domníváte se, že ve vašich smyslech je bezpečně uložen každý její odstín, vůně a hlas…že najednou k vám promluví na jednom místě zcela nově, vzrušeně, naléhavěji? Chce se vám v ní číst, vědět, poznávat-jste náhle v zajetí jejího kouzla, nevíte dobře proč, vracíte se k ní znova, zvábila vás nečekaným osudovým střetnutím.
(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 95-96)

9. Kdo se skrývá za pseudonymem...


aneb Světáci, sto románů a historická vzpomínání...

Eduard Bass (1888 – 1946) Cirkus Humberto, Lidé z maringotek
Vlasta Javořická (1890 - 1978) Mezi lesy
Václav Kaplický (1895-1982) Kraj kalicha, Táborská republika, Zaťatá pěst,
Josef Cheth Novotný - Kuzma (1900-1967) Strakonický dudák Švanda
Václav Písař (1899-1982) Zlatá stezka, Zelený kádr
Jiří Brabenec (1911-1983) Ochránce městských bran

„Jakou by měl radost Eduard Bass ze svých čtenářů, kteří znalecky obdivují jeho cirkusácký román Cirkus Humberto, tak dychtivě čtený nejen v Cehnicích, ale po celém Pošumaví. Vyslechl jsem o něm mnohou upřímnou chválu a naše světáky nelze snadno opít rohlíkem. Znají thematiku manéží z vlastního poznání do nejjemnějších podrobností…V těsné blízkosti Kozího Hrádku se narodil v Červeném dvoře spisovatel Václav Kaplický, už odmalička obklopený místy vydychujícími historii. V chlapeckých létech mnoho na ni nemyslil, když se s dvorskými dětmi koupal v jezeru a chodil se džbánkem kolem rybníka Ušáku pro vodu do studánky u samé zříceniny…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.287, II, s. 344)

8. Anabáze stříbrného větru…


aneb Česká „světová“ literatura
Fráňa Šrámek (1877 - 1952) Stříbrný vítr
Franz Kafka (1883-1924) Zámek
Jaroslav Hašek (1883-1923) Osudy dobrého vojáka Švejka, Historky z ražické bašty
Karel Čapek (1890-1938) Pohádka pošťácká
Jaroslav Havlíček (1896-1943) Helimadoe

„Stříbrný vítr zní, pořád zní, večerní jez jej zpívá tam dole pod kamennými empírovými vázami jako vám tehdy, když svítil měsíc nad řekou a ve vašem studentském pokojíku u Putimské brány vás prvně pokoušely můzy. Pamatujete?…Čtenáři Haškova Švejka znali o tomto městečku jednu pasáž z jeho jihočeské anabaze. „V Radomyšli Švejk našel kvečeru na Dolejší ulici za Floriánkem pantátu Melichárka“. Ten domek už nestojí a pan Václav Melichar se přestěhoval k synovi. Dcera nám zopakovala vyprávění, odmalička slýchané, že se u nich jednou zastavil voják, byl pohoštěn teplou bramboračkou a vdolky, přespal u nich a víc o něm neslyšeli … (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 275, II. 1986, s.29)

7. Řeky osudů…


aneb Krajinou Klostermanna, Cimbury a Divce…

Adolf Heyduk (1835-1923) Vzpomínky literární
Karel Klostermann (1848-1923) Dvě gardy, Hostinný dům, Ecce homo, Žichovičtí půlpáni, Robinson na Otavě
J. Š. Baar (1869-1925) Jan Cimbura
František Teplý (1867 – 1945) Dějiny města Volyně

„Karel Klostermann už tehdy měl písmo oznámkované dostatečně a češtinu jen entsprechend, vodňanský František Herites byl až do kvarty jedním z nejpilnějších žáků, ale zato Josef Holeček dostal v tercii samé dostatečné, až na jednu výbornou-a ta byla z češtiny… Koně, na kterých přijeli, jsou „netoličáci“ domácího chovu, tíž, které z duše miloval putimský hospodář a křesťan spravedlivý Jan Cimbura. Díváš se kolem dokola a celá krajina ti něčím připomíná Cimburu. František Teplý, rodák z kraje, z Marcovic, znal zasvěceně a důvěrně jeho historii, přírodu a lid. Své rodné Podlesí miloval láskou věrnou až doposledka." (L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 29, 30, 221 )

6. Vojáci, jdou vojáci jdou…


aneb Copak páni profesoři…

Alois Jirásek (1851-1930) Z Čech až na konec světa,
Staré pověsti české, Talacko z Ještětic, Proti všem, Husaři, F.L. Věk
Tereza Nováková (1853-1912) Železný kříž
F.X. Šalda (1867-1937) Modloslužebník

„Ještě jedné návštěvy vzpomeňme v Blatné. V červnu roku 1901 vyjel si po stopách pana Lva z Rožmitálu do jeho kraje Alois Jirásek. Snad tehdy navštívil i Bratronice, aby zhlédl zámek a ověřil si údaje o vlasteneckém šlechtici Talackovi z Ještětic. Za časů Šaldových návštěv byla ještě v čerstvé paměti rázovitá postava starého majitele. Její tvář nám zachovalo vyprávění Aloise Jiráska. Historický vypravěč uplatnil vrozený smysl pro barvitý detail a s citlivostí sobě vlastní vyvolává zároveň atmosféru prostředí a doby. Napsal o něm povídku, která patří mezi nejkrásnější z jeho drobných próz. "(L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 72, 102)

5. Vesnické desatero po našem


aneb Jak to vlastně dopadne s Anýžkou …?

Josef Holeček (1853-1929) Naši I. – X., Černohorské povídky, Pero

„Všude tam, kde mají lidé rádi stromy, projeví se to i v jejich vztahu k bližním. Tuto starou pravdu věděl i tak zasvěcený znalec naší národní duše, jakým byl Josef Holeček…Dále procházíme Půjďáckem, krajinou Holečkových Našich. Zleva nás pozdraví báň kostelíka lomečského, vyhlédající z lesnatého kopce a vpravo zajděme do Líkařovy Lhoty, odkud jezdíval na koni Adam Králenec za ospalou Anýžkou Bakulouc, dcerou mohovitého sedláka ze Stožic….Do Černohorských povídek Josefa Holečka dostaly se i Strunkovice, v kraji kdysi proslulé svými muzikanty…! (L.Stehlík, Země zamyšlená I., II, 1986)

Syndikovat obsah