2005 Regionem ve stínu památných stromů + 2006 U pramenů živé vody + 2007 Město v přírodě, příroda ve městě + 2007 U pramenů živé vody + 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky + 2009 Na vlnách stříbrných rybníků + 2010 Pěšinkami zámeckých parků + 2011 Stíny lesa tajemné + 2012 Šel tudy, měl dudy + 2013 Putování románovou krajinou + Ostatní + Rok stromu + Rozkvetlá okna + Strom roku

Soutěž 2.týden - Pramen pod Skočickým kostelem Navštívení Panny Marie


“Věž skočického poutního kostelíka přetíná obzor krajiny vodňanské a my se ohlížíme k západu, abychom ještě naposledy pozdravili Strakonicko, kraj mohyl, pravěkých hradišť, i město, naplněné dělným ruchem našeho času.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I,1986, s. 287)

Soutěž 1.týden - Pramen u Dobré Vody na Podsrpu


“Ani továrny, ani překotně rostoucí ulice nového města, věčně rozkopané a neladné, nám nevyvolávají duši strakonickou. Ta je skryta v gotických freskách ambitů, kde stávala proslulá Madona Strakonická a nesvěřuje se na potkání. Jistě by nám o ní mohla mnoho zasvěceného povědět historička umění dr. Alžběta Birnbaumová, jejíž gotické objevy v celém kraji radostně překvapily všechny ctitele umění. Přiblížila nám nově i Pannu Marii Podsrpenskou, do jejíhož kostela putovala procesí z celého širokého okolí...
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 269-270)

Ekologická soutěž "U pramenů živé vody" 2006



“Patřilo k pasácké služebnosti zahnat “ze škody” dědečkovy zatoulané krávy a doskočit ke studánce namočit tvrdý chléb . . .
(L. Stehlík, Země zamyšlená I,1985, s. 8)

Projekt je spolufinancován z grantu poskytnutého Jihočeským krajem na podporu enviromentálního vzdělávání a osvěty.

Stromem roku 2007 se stala Stojanova lípa z Beňova

Celostátní anketa Strom roku 2007, kterou již šestým rokem pořádá Nadace Partnerství, má svého vítěze. Nejsympatičtějším stromem se s velkým předstihem stala Stojanova lípa z Beňova u Přerova, na druhé příčce se umístila Lípa ve Staré Lysé, třetí místo obsadila Hrušeň v Hrachovišti. Vítězný titul a poukázku na odborné ošetření stromu převzal starosta Beňova Ivo Pitner na sobotním Koncertě pro stromy, kde po slavnostním vyhlášení vystoupili Bratři Ebenové.

Švandova lípa a Hrušeň v Hrachovišti se probojovaly do finále ankety Strom roku!

České Budějovice (21. června 2007) – Ve středu 20. června vybrala porota 12 stromů, které postupují do finále celostátní ankety Strom roku 2007 pořádané programem Strom života Nadace Partnerství. Porota, vybírala z celkového počtu 88 nominovaných stromů.

Návrh na strom roku České republiky za rok 2007


Kandidát na titul "Strom české republiky 2007" - Švandova lípa
Strom strakonicka 2007 - vítěz regionálního kola

„..zdaleka ne tak krásná, zdaleka ne tak zdravá, neprávem opomíjená, žiji a rostu. Rostu v osamění, a mlčím o svém tajemství..“

Švandova lípa.

Za strakonickým hradem cestou na Kalvárii stojí v blízkosti silnice lípa.

Nejsympatičtější strom Strakonicka 2007

Od října do konce listopadu letošního roku probíhalo regionální kolo ankety o Nejsympatičtější strom regionu 2007. Hlasování probíhalo prostřednictvím škol a školáci zapojily do vyplňování anketních lístků i své rodiče. Vítězný strom bude náš region reprezentovat v celorepublikové anketě o Nejsympatičtější strom České republiky 2007, která začíná 21.3.2007, a zároveň získá v roce 2007 odborné dendrologické ošetření.

Návrh na strom roku české republiky za rok 2005

Památný strom „Zborovické lípy“

Město Strakonice pod záštitou ministra životního prostředí České republiky a starosty města Strakonice uskutečňuje od září 2004 svůj ekologicko osvětový projekt ROK STROMU, který bude zakončen k 1.10.2005. Snahou města je nejen popularizace dřevin a jejich přiblížení veřejnosti a dětem, a to formou zábavných akcí či soutěží.

Zemí zamyšlenou 10.

Otavský dub v k.ú. Nový Dražejov (obvod kmene 335 cm, výška 22 m, stáří 250 let)
Huťská lípa u Závišína (obvod kmene 600 cm, výška 27 m, stáří 250 let)

“Snad zaběhl s chlapci i k rybníku Huteckému, kde už železné hutě přestavovali v dnešní mlýn. Jen hromady strusek a litinový náhrobek posledního majitele hutí, pražského měšťana Václava Čáslavského na bělčickém hřbitově, jsou svědky zaniklého průmyslového podnikání v našem okolí. “

Zemí zamyšlenou 9.

Buk Velenovského v Čekanicích (obvod kmene 445 cm, výška 25m, stáří 190 let)
Fiřtova lípa v Podruhlí (obvod kmene 470 cm, výška 28 m, přibližné stáří 190 let)
Čekanický dub v k.ú. Čekanice (obvod kmene 360 cm, přibližné stáří 150 let)

“Myslivna v lesích zastíněná stmívavou zelení rozložitého klenu, v její blízkosti kaplička, ztrácející se pod širokou korunou osamělého buku, nezamrzající studánka v lese Dymáku a panský dvůr nedaleko lesního jezírka, do jehož tmáně se propadá černý stín převysokého smrku . . .”

Zemí zamyšlenou 8.

Rošický (Šaldův) klen v k.ú. Jindřichovice (obvod kmene 445 cm, výška 25m, přibližné stáří 200 let)
Dobršský (Valdtův) klen u kostela Sv. Jana a Pavla (obvod kmene 360 cm, přibližné stáří 150 let)

“Sedím v zeleném stínu pod rozložitým klenem u rošické myslivny. Vánek míchá vůni voňavých jedlí z lesa s vůní schnoucího sena, zvlhly trávy a jen cvrček, tambor tmy, vytrvale crčí do ticha. Větvovím prosvítají hvězdy, v hnízdě zatikl probuzený pták.”

Zemí zamyšlenou 7.

Kafkovy duby v Oseku (obvody kmenů: 435 a 385 cm, výška 25 a 22 m, přibližné stáří 250 let)
Zeyerův dub v k.ú. Pražák (obvod kmene 410 cm, výška 25 m, přibližné stáří 210 let)

“Vesnice ležela v hlubokých závějích. Zámecký vršek nebylo vůbec viděti, mlha a tma jej zahalovaly, ani nejslabší světelná záře nenaznačovala veliký zámek. Dlouho stál K. na dřevěném mostě, jenž vedl ze silnice ke vsi a vzhlížel do té zdánlivé prázdnoty. Pak vykročil, aby si našel nocleh. . .”

Zemí zamyšlenou 6.

Dienzenhoferova lípa v Paštikách (obvod kmene: 450 cm, výška 27 m, přibližné stáří přes 230 let)
Paštická lípa, Lípa Jana Komana (obvody kmenů cca 350 cm, výška 25 m, přibližné stáří 200 let)
Brandlova lípa ve Lnářích (obvod kmene 450 cm, výška 20 m, přibližné stáří 300 let)

Zemí zamyšlenou 5.

Dub Břeňka Švihovského v k.ú. Mladějovice (obvod kmene: 560 cm, výška 35 m, přibližné stáří 300 let)
Žižkův dub v k.ú. Mladějovice (obvod kmene: 710 cm, výška 20 m, přibližné stáří 650 let, již jen pouhé torzo)

“Poutníče, který v předjarním čase zavítáš do této krajiny, vidíš nad hladinami rybníků k nebi vztyčenou kamennou postavu? Ztaj dech a tady u Sudoměře se zaposlouchej, ať uslyšíš, čím hřmí vlna obzoru za hradbou staletých dubů a co říká ono náhlé výmluvné ztišení. . .”

Zemí zamyšlenou 4.

Podsrpenské lípy v k.ú. Přední Ptakovice (obvod kmene: 420 a 468 cm, výška 26 a 29 m, přibližné stáří 200 let)
Augustiniánské lípy ve Lnářích (obvod kmene: 640 a 420 cm, výška 32 a 27, přibližné stáří 300 - 400 let)

“Jistě chodívala na podsrpskou pouť jako její ostatní družky a jistě svěřovala své prosby i žal bolestné Matce Boží, trůnící na hlavním oltáři tohoto poutního místa v dalekém kraji proslaveného. “

Zemí zamyšlenou 3.

Cehnické lípy v k.ú. Cehnice (obvod kmene ve výšce 1,30 m: 315 a 420 cm, výška 26 a 28 m, přibližné stáří 300 let)
Dřešínští ořešáci (obvod kmene : 222, 260, 300, 270 cm, výška 17, 22, 26, 20 m, stáří asi 90 let)

“Osamělá lípa s bílou kapličkou mě ukázala cestu do Cehnic, odkud se na jaře rozjíždívaly “světácké” kapely k cirkusovým manéžím, aby se na podzim vracely do rodného hnízda s mnohou zkušeností i našetřenými groši. Už pominula sláva světoběžnická, ale muzika v Cehnicích nevymřela . . .”

Zemí zamyšlenou 2.

Heritesův dub v k.ú. Pražák (obvod kmene ve výšce 1,30 m 547 cm, výška 25 m, přibližné stáří 400 let)
Strašická (Bloudímská) lípa v k.ú. Strašice (obvod 380 cm, výška 33 m, stáří cca 200 let)

“V které jiné krajině vymyslili tajemnější jména pro lesy? Bloudím, Mraviště nebo Lazy? Divokostí pradávnou vydychne ze své hloubky jiný les – Turačov a tucha slovanské dávnověkosti slovanské ovane vás z tohoto jména. . .”

Zemí zamyšlenou 1.

Václavská lípa v k.ú. Nové Strakonice (obvod kmene ve výšce 1,30 m 547 cm, výška 25 m, přibližné stáří 400 let)
Lípa Svobody v k.ú. Dřešín (obvod 270 cm, výška 30 m, stáří 86 let)

“Stále mě znělo v uších několik veršů, tu rozmarných, jindy žahavých, z nichž vystupovala podoba kraje spíš z tváře lidí než z jeho přírodnosti. Myslil jsem na dílo básníka zemřelého před sto lety, který citovou atmosféru svého domova přenesl do oblasti české poesie už navždycky.”
(L.Stehlík o F.L. Čelakovském)

Syndikovat obsah