Zemí zamyšlenou 9.

Buk Velenovského v Čekanicích (obvod kmene 445 cm, výška 25m, stáří 190 let)
Fiřtova lípa v Podruhlí (obvod kmene 470 cm, výška 28 m, přibližné stáří 190 let)
Čekanický dub v k.ú. Čekanice (obvod kmene 360 cm, přibližné stáří 150 let)

“Myslivna v lesích zastíněná stmívavou zelení rozložitého klenu, v její blízkosti kaplička, ztrácející se pod širokou korunou osamělého buku, nezamrzající studánka v lese Dymáku a panský dvůr nedaleko lesního jezírka, do jehož tmáně se propadá černý stín převysokého smrku . . .”

Jsme znovu u Čekanic na jižním Blatensku, blízko Rošické hájovny, kde si kromě javoru dalo dostaveníčko víc památných stromů. Od myslivny směrem k silnici nelze přehlédnout krásný dub, značící kdysi nejspíš hranici panství. A třetím do mariáše je skoro dvousetletý buk, rozložitými větvemi chránící kapličku Panny Marie přímo u silnice. Roku 1815 ji nechal vystavět a buk zasadit bývalý majitel čekanického panství, rytmistr rakouské armády Alois, svobodný pán Helversen. Blízko léčivé studánky, jejíž voda mu zachránila alespoň jedno oko, když o to druhé přišel v napoleonských válkách.
Léčivá studánka a milostný obraz “kojící” Panny Marie lákala procesí z celého kraje na slavné poutě. Konaly se vždy začátkem července a kadeřavý buk mnohokrát sehrál úlohu deštníku při prudkých letních přeháňkách. I dnes se pod ním hezky sedí na kamenných, mechem obrostlých sedátkách. Často tu sedával, jako dítě i jako dospělý, universitní profesor Josef Velenovský, čekanický rodák, botanik a mykolog světového významu. Tak často, že dnes nese buk jeho jméno. Určitě raději jméno vědce než vojáka.
Také v severní části Blatenska najdeme památný strom, spjatý s napoleonskými válkami. Z radosti, že se po dvanáctiletém “kroucení” vojny živ a zdráv vrátil domů, si Vojtěch Fiřt z Podruhlí zasadil při silnici na Bělčice lípu. Měl štěstí v neštěstí, protože vojna byla dříve doživotním “řemeslem” a teprve od roku 1802 byla zkrácena na dvanáct let. A po dalším půlstoletí na let osm. Vojtěch se z napoleonských válek vrátil domů, ale mnoho dalších obyčejných vesnických synků takové štěstí nemělo, neboť Rakousko sice válčilo hodně, ale přitom špatně.
Fiřtova lípa, dnes s obvodem kmene téměř pět metrů, se dožila časů, kdy je vojna zrušená úplně. Myslí si o tom své, protože ví, že “panská láska po zajících skáče” a každý by měl v určitých věcech spoléhat sám na sebe, národ nevyjímaje. A její šumění kolemjdoucím říká, že každý z nás by měl mít “svou lípu”, své místo, kde je v bezpečí, kde je doma . . .

Soutěžní otázky na 7. dubna 2005:
9.1 Čím se zabývá vědecký obor “mykologie” ?
9.2 Kdy, kde a mezi kým se odehrála slavná napoleonská bitva “tří císařů” ?

Odpovídejte, spolu s odpověďmi z 5. dubna do pondělí 11. dubna na adresu Listů Strakonicka.

Text : Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Ing. Radka Vokrojová, MěÚ Blatná, odbor ŽP