- 2024 Putování vodníkovou krajinou 3
- Zahradou poznání
- 2023 Putování vodníkovou krajinou 2
- 2022 Putování vodníkovou krajinou 1
- 2021 Putování chráněnou krajinou
- 2020 Putování chráněnou krajinou
- 2019 Putování chráněnou krajinou
- 2018 Putování vědeckou krajinou
- 2017 Putování filmovou krajinou
- 2016 Putování dramatickou krajinou
- 2015 Putování malovanou krajinou
- 2014 Putování básnickou krajinou
- 2013 Putování románovou krajinou
- 2012 Šel tudy, měl dudy
- 2011 Stíny lesa tajemné
- 2010 Pěšinkami zámeckých parků
- 2009 Na vlnách stříbrných rybníků
- 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky
- 2007 Město v přírodě, příroda ve městě
- 2007 U pramenů živé vody
- 2006 U pramenů živé vody
- 2005 Regionem ve stínu památných stromů
- Strakonice kvetou
- Zimní radovánky
- Ostatní
Zemí zamyšlenou 2.
Heritesův dub v k.ú. Pražák (obvod kmene ve výšce 1,30 m 547 cm, výška 25 m, přibližné stáří 400 let)
Strašická (Bloudímská) lípa v k.ú. Strašice (obvod 380 cm, výška 33 m, stáří cca 200 let)
“V které jiné krajině vymyslili tajemnější jména pro lesy? Bloudím, Mraviště nebo Lazy? Divokostí pradávnou vydychne ze své hloubky jiný les – Turačov a tucha slovanské dávnověkosti slovanské ovane vás z tohoto jména. . .”
Jsme na nejzápadnější výspě Strakonicka, u Strašic. I tohle jméno vhodně zapadá do úvodního antreé Ladislava Stehlíka. Hluboké, pohádkově tajemné lesy. Ráj houbařů, borůvkářů a v kouzelné scenérii skal a lesních pstruhových jezírek také rusalek a vodníků. Jména Hladomře, Kopanina, Chudákov, pak přesvědčivě dokládající, že hojnost a blahobyt v tomto koutě Podlesí nebyly zrovna častými hosty. Rozsáhlý lesní komplex je z několika stran “střežen” bývalými hájovnami a té ze strašických Chalup pomáhá navíc krásná vzrostlá lípa, jedna z nejvyšších v regionu vůbec. A kdo se bojí bloudit v Bloudímě, uvítá pod ní lavičku s výhledy na Podlesí.
Možná na ni sedával i páter Josef Šmidinger, když si tudy krátil cestu přes les do Vojnic s kapsami dlouhého pláště plnými českých knih. Ve zdejším kraji působil jako vychovatel ve vlastenecké rodině Šafaříkových v Tažovicích a ve Volenicích. Jako “apoštol Prácheňska” se zapsal do historie díky své neúnavné buditelské činnosti a Alois Jirásek ho pod jménem páter Matouš Vrba zvěčnil ve svém F.L. Věkovi.
Podobně učinil i vodňanský literát František Herites ve svěžím dílku Tajemství strýce Josefa, jen jméno mu zvolil jiné. Dílo umístil do Strakonic, přestože nejmilejším Heritesovým koutem byla lavička pod rozložitým dubem nad Záhorským rybníkem na Pražáku. Tehdy kolem dubu nevedla dráha jako dnes a také ze studánky se dalo dobře osvěžit. Se svými přáteli, Juliem Zeyerem a Otakarem Mokrým, tak často činili a klenba nádherného dubu činila přátelství “vodňanského trojlístku” ještě důvěrnějším.
Potěší i dnešního návštěvníka a pro osvěžení ze studniční vody stačí jen přejít silnici. Všechno je tu jiné a přeci stejné. A třeba teď od Heritesova dubu povedou Vaše další kroky přímo do Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích . . .
Soutěžní otázky na 10. března 2005:
2.1 Co to jsou “lazy, lazna” ?
2.2 Uveďte alespoň dvě díla Františka Heritesa ?
Odpovídejte, spolu s odpověďmi na otázky z 10. března, do pondělí 14. března na adresu Listů Strakonicka.
Autor : Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Brůžek Jaroslav, Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP