Zemí zamyšlenou 10.

Otavský dub v k.ú. Nový Dražejov (obvod kmene 335 cm, výška 22 m, stáří 250 let)
Huťská lípa u Závišína (obvod kmene 600 cm, výška 27 m, stáří 250 let)

“Snad zaběhl s chlapci i k rybníku Huteckému, kde už železné hutě přestavovali v dnešní mlýn. Jen hromady strusek a litinový náhrobek posledního majitele hutí, pražského měšťana Václava Čáslavského na bělčickém hřbitově, jsou svědky zaniklého průmyslového podnikání v našem okolí. “

Barbořiny štoly, Zlaté Hory, Hutě, pozůstatky starých důlních děl. A také ve Hvožďanech kostel Sv. Prokopa, patrona horníků a krásná socha Sv. Barbory, ochránkyně havířů v Bělčicích. Železem a zlatem je bohatá krajina severního Blatenska, což věděli a využívali už staří Keltové i naši předkové nedávní, jak dokládá úvodní ohlédnutí L. Stehlíka. Právě Hutě u Závišína jsou dokladem přímo čítankovým. Zbylo z nich však pouze jméno a pár chalup u rozlehlého Huteckého, jinak též Velkého bělčického rybníka, na tmavozeleném pozadí brdského Třemšína. Dnešní klid tu střeží věkovitá rozdvojená lípa s téměř šestimetrovým obvodem, vzpomínající na osmahlé svalnaté huťaře, vonící železem, kteří se pod ní kdysi scházeli za letních večerů a nocí.
Určitě netušila, jak bude klid po jejich odchodu narušen jedné srpnové noci roku 2002, kdy hráz Huteckého rybníka nevydržela přívaly vod z brdských kopců. Dravá voda ji protrhla, vlna smetla i část silnice na Bělčice spolu s právě projíždějící sanitkou a pokračovala ve svém ničivém díle dál na Závišín a Blatnou. O pár hodin později pokračovala blatenská apokalypsa protržením nedalekého rybníka Metelského.
Povodně se tehdy nevyhnuly ani Strakonicům, jak může potvrdit dominantní dub na pravém břehu řeky Otavy proti Novému Dražejovu, v okraji lužního lesíka s několika jezírky. Dodnes jsou na keřích patrné známky po tehdejší výšce nespoutané říční hladiny, kdy byl dub jakýmsi majákem uprostřed rozlehlého jezera mezi Dražejovem, Pracejovicemi a Střelou. Řeka, připomínající veletok se valila dál na město, zmizel jez u hradu a pár centimetrů zbývala do zaplavení nového mostu. Normální průtok Otavy ve Strakonicích je asi 20 kubických metrů za sekundu, při hloubce asi půl metru. O povodni to bylo zhruba 400 kubických metrů za sekundu a hloubce 4,65 m!
Ale jako pokaždé nakonec vyšlo slunce a dnes si mohou oba památné stromy zase nerušeně hlídat své bohatství, schované v železných rudách a ve zlatonosném říčním písku. I když ze své staleté moudrosti ví, že bohatství je schováno někde úplně jinde . . .

Soutěžní otázky na 12. dubna 2005:
10.1 Jaký je rozdíl mezi železem a litinou ?
10.2 Co je to říční limnigraf ?

Odpovídejte, spolu s odpověďmi ze 14. dubna do pondělí 18. dubna na adresu Listů Strakonicka.

Text : Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Radka Vokrojová, MěÚ Blatná, odbor ŽP, Jaroslav Brůžek, MěÚ Strakonice, odbor ŽP