Soutěž 2.týden - Pramen pod Skočickým kostelem Navštívení Panny Marie


“Věž skočického poutního kostelíka přetíná obzor krajiny vodňanské a my se ohlížíme k západu, abychom ještě naposledy pozdravili Strakonicko, kraj mohyl, pravěkých hradišť, i město, naplněné dělným ruchem našeho času.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I,1986, s. 287)

Strakonicko má Podsrp, Vodňansko Skočice. Dvě poutní místa, podobná si skoro jako vejce vejci. Jen horu Srpskou vystřídal Skočický Hrad, panenku Marii Podsrpenskou panenka Skočická a pramen léčivé zázračné vody pod kapličkou Panny Marie najdeme na obou místech.

Původně se ve Skočicích rozkládal vladyčí statek, později zámek, který 1588 vyhořel. Požár přežil obraz Matky Boží, pocházející z Nalžovských Hor a to byl důvod o necelých sto let později (1677, inu, tuhé baroko a rekatolizace…) k založení kostela. Že se nám ty živly ale pěkně sřídají, na Podsrpu Pannu Marii přinesla voda, tady zase řádil oheň. V polovině 19. století se kostel stal farním, navíc i poutním a byly k němu přistavěny ambity, osmiboká kaple, zakončena osmibokou věžičkou i osmiboká hřbitovní zeď.

Kromě “ohnivzdorného” obrazu Panny Marie Skočické, zahalené průhlednou rouškou, se stal druhým poutním “tahákem” pramen údajně zázračné vody jen kousek pod kostelem. Není divu, protože pramenitá voda, bere své počátky v rozsáhlém skalnatém podloží zalesněného Skočického Hradu a ta síla už někde musí být znát. Původní studánka byla později změněna ve studnu s pumpou, obestavěna kapličkou Panny Marie a symbolicky uzavřena otevíratelnou mříží. Pro poutníky, pro místní, pro obecní dům a třeba i pro hospodu, která je hned za silnicí.

Možná sem kromě poutníků, chodili úzkou uličkou pro vodu také “špitálníci”, tj. obyvatelé místního Skočického knížecího špitálu, vzniklého 1803 v prostorách fary. Nadace knížete Schwarzenberga totiž na faře zřídila osm míst pro přestárlé dělníky z velkostatku, jejichž nelehké osudy ve starobinci podrobně zachycuje kniha Farního úřadu Skočice. Inu, dvě instituce a dva páni (zde pan farář a pan ředitel panství) v jedné budově, nikdy nedělají přílišnou dobrotu a mimo jiné, došlo i na spory o vodu. Jinak starobinec nebyl žádná charita, muselo se zde platit, ale ve své době šlo určitě o velmi chvályhodný počin. Stejně jako ochrana studánky pod dohledem obrázku Panny Marie, který je zde dodnes. Špitál fungoval až do roku 1935, kdy byl jako dar převeden obci.

Senioři, léčivá voda, Schwarzenberkové… Kromě Skočic spojení charakteristické pro světoznámé Janské Lázně, jediné lázně na české straně Krkonoš na úpatí Černé hory. Nedaleko pralesa Rýchory, kterému Skočický Hrad může místy směle konkurovat. Jedno z nejvýznamnějších sportovních a turistických středisek Krkonoš a navíc v národním parku. Úsměvnou zajímavostí může být, že teplé prameny tady objevil roku 1006 jakýsi Jan (odtud jméno), zbrojnoš Albrechta z Trautenberga. Kdyby nešlo o zbrojnoše, ale o hajného, byla by podobnost s nejznámějším záporným “hrdinou” nejoblíbenějšího českého Večerníčku už opravdu více než symbolická…

Lázně se původně jmenovaly Teplice Svatojánské a voda se tu soukromě využívala již od poloviny 15. století. Zlomový je rok 1677 (už jednou zazněl v úvodu, to jsou ty náhody!!!), kdy majitel panství Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, dává základ dnešnímu lázeňskému místu. Po stu letech sice panství prodává, aby byl blíže svým jižním Čechám, ale symbolický název Český Hostýn o další století později přesvědčivě vypovídá o lázeňském věhlasu. V roce 1935 se navíc proslavily jako první evropské lázně na léčení stavů po dětské obrně, zavedením léčebných metod podle amerických lázní Warm Springs. Z hlediska chemického složení jsou termální prameny (Janův a Černý) prostou hydrogenuhličitanovou vápenato-sodno-hořečnatou vlažnou vodou (27,5 stupně Celsia. Pro svůj klid, pohodu i tuto vodu jsou lázně velice oblíbeny mezi seniory, často si vyjíždějícími lanovkou na blízkou Černou horu (1299 m n.m).

Bohužel, dobrodiní silné vody zpod Skočické hory již využíváno není. Postupem doby začali lidé na “svou” studánku zapomínat, pumpa čerpala stále méně a méně, až jednoho dne dočerpala úplně. Všiml si toho vůbec někdo? Ale voda pod skočickým kostelem nezmizela. Stále proudí z podzemí Hradu a čeká, až si na ní lidé zase vzpomenou. Možná to bude brzy, možná později. Nespěchá. Času má dost. S lidmi je to horší…

A co nám pověděly rozbory vody :
Co se týče radonu, naměřená hodnota činí 110 Bq/l, což je třikrát méně než na Podsrpu, ale o jeho významu a nebezpečí jsme mluvili již minule. Protože pramen je kapličkou uzavřen jen mříží, lze předpokládat, že radon z vody se v kapličce nijak nehromadí a odchází volně ven. Z hlediska normy pro pitnou vodu je tedy obsah radonu vyšší (dle normy by měl být do 50 Bq/l), ovšem praktické negativní účinky nemá. Je možné, že hodnota radonu je zde vyšší než na Podsrpu i proto, že tam voda volně proudí z pramene, kdežto ve Skočicích je uzavřena v poměrně hluboké studni.

Voda je opět mírně kyselá, pH činí 6,41, takže normě na pitnou vodu nevyhovuje (norma je od pH 6,5 do 9,5). Závažnější je však výskyt coliformních bakterií, kdy doporučená hodnota je nulová, ovšem zdejší vzorek dosáhl hodnoty 44 KTJ/100 ml (KTJ-kolonie tvořící jednotku), což by při přímém pití, bez převaření, mohlo způsobit střevní potíže. Co se týče dusičnanů, hodnota 55 miligramů v litru (mg/l) není příliš vysoká (limitní hodnota je 50 mg/l) i když do kojenecké vody, která by měla obsahovat maximálně 10 mg/l má ještě daleko. Zde je třeba vyzdvihnout čistotu vody z Podsrpu, která měla hodnotu dusičnanů menší než 1 mg v litru.
Z rozborů vyplývá, že voda zpod Skočického kostela sice neodpovídá určeným kriteriím pro pitnou vodu, ovšem výrazně pouze v obsahu coliformních bakterií. Je pravděpodobné, že při znovuobnovení a vyčištění studny a při jejím častějším čerpání, kdy by se více mohla projevit samočistící schopnost vody, by se i tento ukazatel výrazně zlepšil a Skočice by se znovu mohly pyšnit kvalitní vodou přímo za obecním úřadem.

Tak schválně . . .

2. soutěžní otázka na 22.2. 2006:
1) Jaká je nadmořská výška Skočického Hradu ?
2) Co je to Hostýn a kde se nachází? Co jsou to ambity ?

!!! Vzhledem k tomu, že o prvním dílu seriálu se z časových důvodů některé školy i někteří čtenáři dozvěděli později, je možnost odpovědi na první soutěžní otázku posílat mimořádně ještě do 28.2. 2006 !!!!

A jedna mimo soutěž pro mateřské školy:
Z jakého důvodu přišel pohádkový Trautenberk definitivně o Kubu, Anče i hajného?

Na otázky je možno odpovídat do úterý 28.2. 2006 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP