Návrh na strom roku České republiky za rok 2007


Kandidát na titul "Strom české republiky 2007" - Švandova lípa
Strom strakonicka 2007 - vítěz regionálního kola

„..zdaleka ne tak krásná, zdaleka ne tak zdravá, neprávem opomíjená, žiji a rostu. Rostu v osamění, a mlčím o svém tajemství..“

Švandova lípa.

Za strakonickým hradem cestou na Kalvárii stojí v blízkosti silnice lípa.

Lípa, jejíž význam potvrzuje i provedené mapování starých stromů v krajině z roku 1941, měla už tehdy úctyhodné rozměry. A to do dnešních dnů ještě nejen povyrostla, ale i zesílila. Přesto, ač roste relativně stranou od možných civilizačních a pro strom škodlivých nástrah, prožitá léta se podepisují na jejím zdravotním stavu.

Zvítězila v regionálním kole ankety o Strom Strakonicka 2007 a daleko za sebou v pomyslném žebříčku zanechala stromy nejen zdravější, ale i krásnější.

Nabízí se otázka, proč se tomu tak stalo? O lípě se tvrdí, že stráží hrob Švandy dudáka, v jehož blízkosti roste. Pomineme-li věrohodnost této pověsti, stejně jako báchorky o začarovaných dudách, divých ženách, vychytralém Vocílkovi, lásce Dorotky, karbanu s čerty, nebo i kvílení dud pověšených za oltářem v kostele svatého Prokopa během nedělní bohoslužby, je Švanda dudák postavou historickou a má svoje příznivce. Podle jejich tvrzení měl být Švanda dudák pohřben právě na hřbitově vedle kaple sv. Kříže pod nejstarší lípou. Dnes je hřbitov zrušený a na jeho místě se nachází zahrádkářská kolonie. Z původní skupiny lip se zachovala pouze jediná - Švandova lípa.

Pověst o stromu ochraňující Švandův odpočinek je zřejmě jeden z důvodů, proč tato smutná lípa je tak blízko srdci místním obyvatelům. A pokud přihlédneme i k tomu, že regionální kolo ankety probíhalo především prostřednictvím škol, je potěšující vidět, že mladá generace ctí tradice města, uznává a uvědomuje si odkaz minulých generací.

A to je jistě dobrá zpráva pro budoucnost města Švandova.

Navrhovatel:
Zdravé město Strakonice, Městský úřad Strakonice
Velké náměstí 2
386 01 Strakonice
kontakt: jaroslava.mruzkova@mu-st.cz

Druh stromu:
Lípa malolistá (Tilia cordata)
Výška stromu: 18 m
Obvod kmene ve výšce 130cm nad zemí: 350 cm
Stáří stromu: 300 let
Příběh stromu: Podle pověsti lípa stráží hrob Švandy dudáka.

Lokalita růstu stromu:
Lípa roste za strakonickým hradem, u cesty na Kalvárii, v blízkosti areálu kynologického klubu, uprostřed chatové kolonie.


Kandidát na titul "Strom hrdina" - Žižkův dub
Nominace za region strakonicka"

„Poutníče, který v předjarním čase zavítáš do této krajiny, vidíš nad hladinami rybníků k nebi vztyčenou kamennou postavu? Ztaj dech a tady u Sudoměře se zaposlouchej, ať uslyšíš, čím hřmí vlna obzoru za hradbou staletých dubů a co říká ono náhlé výmluvné ztišení. . .”

Hradby staletých dubů stále střeží u Sudoměře vybojovaný odkaz boží pravdy mistra Jana Husa, který za ni položil život na kostnické hranici. Lid pracující na poli, později historiky přejmenovaný na husity, tu na hrázi mezi rybníky Markovcem a Škaredým, vybojoval první a zdaleka ne poslední vítěznou bitvu. Stávající velitel Břeněk z Dolan, velitel budoucí Jan Žižka z Trocnova, Václav Koranda, s nimi dvanáct bojových vozů, devět jízdních koní a houfec o čtyřech stech duších „božích bojovníků” proti železem oděným strakonickým pánům z řádu johanitů a píseckému královskému vojsku. Jenže potom přišel trik s plínkami . . .

Ozvěna slavného vítězství už navěky zůstala v paměti krajiny i lidí a zosobňovala v jejich očích sílu a statečnost předků. Ale až po vzniku samostatné republiky se bylo možno svobodně přihlásit k husitskému odkazu, a tak je od roku 1920 nepřehlédnutelnou dominantou území šestnáctimetrová kamenná socha Jana Žižky.

Do té doby plnil funkci neoficiálního „památníku” tzv. Žižkův dub v blízkém lesíku Lužice. Podle údajů ze Soupisu památných stromů z roku 1941 byl asi dvacetimetrové výšky, obvod kmene u rozvětvení činil 710 cm a stáří bylo odhadováno na 600 let! Bohužel po něm zůstalo jen rozpadávající se torzo v mladějovické bažantnici. Jeho sousedem byl dub zvaný „Zikmundův”, asi 300 let starý a s obvodem kmene kolem 450 cm. Opět údaj z roku 1941.
„Zikmund” se zachoval, zmohutněl do obvodu 560 cm, ale jeho jméno upadlo v zapomnění, spolu s výše zmiňovaným „Soupisem”. Ten se ovšem po roce 2000 nečekaně vynořil ve strakonickém muzeu, ale to již dub nesl jméno Břeňka Švihovského z Dolan. Určitě oprávněně, protože Zikmund tady nikdy nebyl, kdežto Břeněk na hrázi u Sudoměře položil svůj život.

A tak v šumění jednoho z nejvyšších dubů Strakonicka vůbec bude stále znít odkaz husitství. Odkaz, posilující český národ v dobách nejtěžších, odkaz, na kterém vyrostla i naše dnešní svobodná republika.

Na titul Strom hrdina 2007 je za strakonický region nominováno torzo Žižkova dubu nacházející se v blízkosti rybníka Škaredý u Sudoměře.

I přesto, že Žižkův dub již nežije a jeho torzo dlouhá léta v místním lesíků jen trouchnivý, vypravuje svědectví dávných dob minulých.

V dobách své síly z výšky pozoroval husitské vojsko, jak lstí připravuje svým křižáckým nepřátelům záhubu, poskytoval stín Janu Žižkovi, který pod ním, po vítězném tažení odpočíval, a stal se symbolem síly a odvahy nejen pro místní občany, ale i poutníky přicházející z dáli. Ještě začátkem minulého století si lidé, kteří sem přicházeli, odnášeli do svých domovů pro štěstí kousky trouchnivějícího dřeva a věřili, že ochrání jejich domovy. Z tohoto důvodu bylo torzo oploceno a chráněno jako strom živý.

Dnes oplocení zcela chybí a není důvodu tímto způsobem Žižkův dub chránit.

Strom si s ohledem na historický význam a schopnost odolávat věkům i v torzálním stavu jistě titul Strom hrdina zaslouží.