Soutěž 11.týden - Libějovické lázně Svaté Máří Magdalény u Chelčic

”Usoustředěné ticho nad žírnou rovinou se zamýšlí prosvítavými nebesy i šedým zrakem hladin, ze suchého rákosí vzlétly koroptve, z remízku zakvokal bažant, na hrázi šelestí duby a mlha zatahuje černé oranice i rozlehlé louky až k tušeným lesům na obzoru. Nad chelčickým kostelíkem krvavě zapadá slunce. Slyšíš jen hlasy přírody, cítíš dech otevřené země.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená II,1959, s. 64)

Který asi chelčický kostelík měl básník na mysli, když ukládal k spánku líbeznou vodňanskou krajinu? Možná Svatého Martina u hřbitova ve vsi, ale pravdou je, že v knize perokresbou zachytil o samotě v polích stojící kapli Maří Magdaleny, východně od Chelčic.

V letech 1660–1663 ji nad odpradávna známým léčivým pramenem vody, nechal vystavět a jménem své matky nazval tehdejší majitel libějovického panství, Albert Henrik de Longuewall, hrabě z Buquoy. Navenek čtvercovou, uvnitř s půdorysem oktogonálním, který má symbolizovat biblických osm blahoslavenství. V období tuhého baroka se nová kaple, zvaná také u Panny Marie Sněžné, těšila velkému přílivu zbožných poutníků, kteří si léčili své nemocné údy či rány většinou přímým namáčením v pramenu, až musel být přístup zahražen železnou mříží a voda se od té doby mohla nabírat pouze malými nádobami.

Podle zprávy z roku 1773 zemskému guberniu v Praze měla vždy volně přístupná léčivá voda, vyvěrající pěti prameny přímo pod oltářem v kapli, obsahující ledek a kamenec, stálou teplotu 6 stupňů Reaumura (čti reomýra). Užívala se studená k pití a omývání i ohřátá ke koupelím, obzvláště při zimnicích, otocích a vyrážkách. Kamenec – NH4 Al(SO4) x 12 H2O – jak ví každý muž a vlastně dnes i téměř každá žena, slouží jako desinfekce drobných poranění, vzniklých při holení, takže odtud pocházejí výborné výsledky zdejší vody při léčení ran či zánětů.

Libějické sirné lázně, několik budov nedaleko kaple s pramenem, měly zkrátka zvuk a i proto byly roku 1879, na popud knížete Schwarzenberga, dalšího majitele panství, modernizovány a rozšířeny. Další provedený rozbor potvrdil, že voda navíc podporuje trávení, pomáhá při zažívacích potížích, působí proti chudokrevnosti, revmatismu, dně a rachitidě. Lázeňští hosté, mezi nimiž byly například i české vlastenky Tyršová a Fügnerová, v rámci léčby využívali k procházkám krásnou okolní přírodu. Procházky lipovou alejí na poutní místo Lomec kolem nového libějovického zámku určitě patřily k nejkrásnějším.

Podobně i vodňanští si velice oblíbili vycházkovou trasu z města na ”Lázeň”, zakončenou v hospůdce při sklenici pěnivého a ještě více zdejší červencové poutě s tanečními zábavami. Lázeňská idyla se udržela až do třicátých let 20. století a obliba nedělních výletů ještě déle. Jenže po roce 1948 kaple zpustla a podobný osud postihl i bývalé lázeňské a hostinské budovy, z nichž některé se zcela rozpadly. Dokonce byly zasypány i prameny léčivé vody v kapli a po hloubkových zemních pracích v blízkém okolí kaple se začalo říkat, že pramen byl ”přetržen” a úplně zmizel.

Naštěstí úplná pravda je trochu jiná. Před několika lety se začalo s obnovou výletní cesta z Vodňan na ”Lázeň” včetně soustavy malých rybníčků a stavebním ruchem začínají ožívat i zbytky samotných lázní, stejně jako kaple, kde byly po částečném odstranění a vyčištění podlahy znovu ”probuzeny” k životu léčivé prameny. Zatím nemohou být k dispozici veřejnosti, protože rekonstrukce je v počátcích, ale přesto jde o významný počin, díky němuž se možná znovu rozeběhne do celého široširého úrodného kraje zapomenutá sláva léčivé vody z kaple Svaté Máří Magdalény.

Stejná patronka dohlíží na klid městečka Lázně Bohdaneč, rozkládajícího se v podobně úrodné, rybničnaté, žírné krajině jako je Vodňansko, v Polabí, nedaleko Pardubic. Artézský pramen z hloubky téměř 350 m je základem uhličitých a rašelinných lázní, založených roku 1986, zaměřených na léčení revmatismu a cévních chorob.

A v podobně úrodném ovocnářském kraji, jako leží Libějovice a Chelčice, najdeme nedaleko Liberce, v podhůří Jizerských hor další lázeňské městečko. Lázně Libverda na pomezí Čech, Německa a Polska, získaly své jméno z německého Liebewerder (Líbezný ostrov). Od 14. století byl známý zdejší léčivý pramen Boží voda, vyvěrající do dubového špalku, který (jak pramen, tak špalek) nechal v 16. století neznámý šlechtic obehnat kamennou zdí. Libverdská železitá kyselka (jeden z pramenů nese příznačný název, Ocelový) s vysokým obsahem kysličníku uhličitého se stala pojmem a položila základ ke vzniku malebných klimatických lázní, které hudební skladatel Carl Maria von Weber považoval za vůbec nejkrásnější na světě. Původně se zde léčily choroby horních cest dýchacích, krevního oběhu a srdce, nyní jsou preferovány především koupele a vodoléčebné procedury, zaměřené na nemoci pohybového ústrojí, srdeční, cévní a nervové.

Uvádí se, že minerální vodu z Libverdy si nechával na válečná tažení posílat i slavný generalissimus Albrecht z Valdštejna. Kdo ví, třeba tenhle generálský zvyk založil jeho předchůdce v císařských službách, generál Karel Bonaventura Buquoy, když objevil dobrodiní dobré železité vody na svém nově získaném libějovickém panství.
Ať tak či tak, prameny léčivé vody zpod kaple Svaté Máří Magdalény u Chelčic, jak psáno v roce 1773, “vody od přírody studené, tvrdé a jako křišťál čisté”, se začínají znovu probouzet. S přáním pomáhat lidem chránit to nejcennější co každý člověk má, vlastní zdraví a s druhým přáním, již nikdy nemuset znovu usínat …

A co vypověděly nejnovější chemické rozbory lázeňského pramene ?
Vyjdeme z rozboru, provedeného z pramenů libějovických sirných lázní koncem 19. století. Říkají, že na 10 litrů vody připadá 0,73 látek minerálních a to síranu vápenatého a hořečnatého, uhličitanu železnatého, síranu draselného, kysličníku železitého, jodidu sodného, kyseliny křemičité a fosforečnanu vápenatého

A co říkají rozbory z března 2006 ? Naměřená hodnota radonu 4,5 Bq/l, je zdaleka nejnižší ze všech navštívených lokalit. Z toho vyplývá, že i při bývalém provozování lázní v uzavřených koupelnách šlo o lázně z hlediska radonového nebezpečí naprosto bezpečné.

Velmi nízká je hodnota dusičnanů (19 mg/l), což sice neznamená vodu kojeneckou (10 mg/l), ale hodnotu hluboko pod normou pro pitnou vodu dle vyhlášky (50 mg/l).

Velice zajímavé je určitě geologické podloží, díky němuž má pramen zatím nejvyšší obsah železa z všech našich zastavení, 0,07 mg/l, takže jeho účinky proti chudokrevnosti jsou nepopiratelné a také velmi vysoký obsah manganu (0,33 mg/l), přičemž mezní hodnota obsahu manganu dle vyhlášky pro jakost pitné vody je 0,05 mg/l !! Jde o prvek chemicky podobný železu a v přírodě se téměř vždy s rudami železa vyskytuje. Pro nás je nejběžnější manganistan draselný (hypermangan), používaný při dezinfekci. Dále je mangan důležitý pro správný metabolismus cukrů, kdy nedostatek může vést ke vzniku rakoviny a také ke vzniku kardiovaskulárních chorob, díky většímu ukládání cholesterolu. Naopak jeho nadbytek může vést ke vzniku nervových onemocnění.

Jen pro zajímavost, blízko kaple Máří Magdalény vytéká ze země ještě jeden pramen, napájející výše zmiňovanou soustavu obnovených tůněk, podle vzhledu pravděpodobně také železitý a lze předpokládat, že jeho složení bude podobné pramenům v kapli. Podrobný rozbor však zatím proveden nebyl, ale je s ním počítáno v podzimním období.

Co se týče pH , je kyselé a dosahuje hodnoty 6,3.

Velice vysoký je obsah síranů (viz výše kamenec), 154 mg/l, opět zdaleka nejvyšší ze všech dosavadních zastavení (jen pro informaci druhý nejvyšší obsah síranů – 94 mg/l – byl vysledován u pramene bývalých lázní Svaté Anny u Horažďovic) a protože síra je velmi důležitým prvkem pro výrobu sirných mastí, používaných proti kožním chorobám je léčivý účinek zdejší vody opět zřejmý. S kamencem souvisí i vysoký výskyt amonných iontů, 1,70 mg/l (norma pro pitnou vodu udává mezní hodnotu 0,5), zdaleka nejvyšší ze všech dosavadních šetření.

Kvalita podloží určuje i tvrdost vody, zde 3,9 mmol/l, což je voda tvrdá, daná vyšším obsahem vápníku (104 mg/l) i hořčíku (31 mg/l). I z těchto hodnot lze usuzovat na příznivé účinky zdejší vody na lidský organismus.

Co se týče bakterií, byly zjištěny hodnoty 0 KTJ/l00 ml u Escherichia coli a 0 KTJ/100 m u coliformních bakterií, což je výsledek výborný. Důvodem je velká samočistící schopnost a rychlá obměna vody díky vydatnosti pramenů.

Z výsledků lze odvodit, že z hlediska složení se voda z bývalých lázní mezi Libějovicemi a Chelčicemi nejvíce přibližuje klasickým minerálním vodám, jak je známe z lázní a její účinky v minulosti musely být pro celý kraj pravým požehnáním. Ať již zmiňovanou léčbou hnisavých ran, zánětů, kožních chorob, či chorob srdečních.

Závěrem se samozřejmě vnucuje otázka, zda bude možno vodu z bývalých Lázní Máří Magdalény opět zpřístupnit široké veřejnosti. A další otázka, zda myšlenka obnovy těchto lázní je opravdu tak nereálná, jak se zdálo v nedávné minulosti, kdy se přistoupilo k zasypání pramenů. Provedené rozbory mluví jasnou řečí. Léčivá voda se znovu probudila k životu a to ostatní už je opravdu pouze a pouze na lidech. Koneckonců, jako vždycky…

11. soutěžní otázka na 26. dubna 2006:
1) Jakou stálou teplotu ve stupních Celsia měl zdejší pramen podle údaje z roku 1773 a co je to artézský pramen ?
2) Jakou roli v českém vlasteneckém životě sehráli pánovéTyrš a Fügner ?

Na otázky je možno odpovídat, z důvodu státního svátku do středy 10. května 2006 !!! včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 8, 9 a 10.
8.1.) Válka o dědictví rakouské probíhala v letech 1740 – 1748, po vymření mužské linie Habsburků, mezi Rakouskem na jedné a Pruskem, Bavorskem a Francií na druhé straně. Rakousko v ní přišlo o Slezsko.
8.2.) Hašené vápno je meziprodukt, vznikající jako výsledek reakce páleného vápna s vodou.
Chemická rovnice : Cao + H2O -----Ca (OH)2 což je hydroxid vápenatý čili hašené vápno.

8. knihu Toulavá kamera získává kolektiv ZŠ Alešova z Vodňan

9.1.) Glauberova sůl je dekahydrát síranu sodného, Na2SO4 krát 10 H2O, objevený německým lékařem Johannem Glauberem v 17. století.
9.2.) Císař František panoval jako František II. v období 1792 – 1806, coby poslední císař Svaté říše římské a následně vládl až do roku 1835 jako první rakouský císař František I.

9. knihu Toulavá kamera získává Marie Majerová z Radomyšle

10.1.) Od října 1938, po podepsání Mnichovské dohody a zabrání českého pohraničí Německem až k Vimperku, zůstala některá místa s převahou českého obyvatelstva (mezi nimi právě Čkyně) bez okresu a proto byla přičleněna k nejbližšímu českému okresu, v tomto případě Čkyně ke Strakonicům.
10.2.) Matkou Karla IV. byla Eliška Přemyslovna. Dědečkem z matčiny strany Václav II. a babičkou z matčiny strany Guta (Jitka) Habsburská.

10. knihu Toulavá kamera vyhrává kolektiv třídy 9.M ZŠ Dukelská Strakonice