Návrh na strom roku české republiky za rok 2006

Slanická lípa - strom, který psal dějiny

„ Do čtyř světových stran byly vysazeny lípy. Jen jedna z lip zasazených památného roku 1848 se nám dochovala do dnešních dnů. Roste na místě, kde naše obec dostala své jméno. Již 158 let roste slunci blíž a odolává větru. Daleko do kraje označuje místo, kde je nám všem dobře.
Děkujeme naší lípě za spojení dob minulých s dnešními dny, její síla a vytrvalost je nám příkladem, a také nám dává naději.
Slanická lípo, přeji ti do dalších desetiletí, abys odolávala nepřízni počasí, aby tvůj symbol byl stálou výzvou pro všechny generace, které přijdou po nás.“ (vyznání starostky Slaníka paní Marie Tůmové)

Věkovitost starých stromů je pamětí české krajiny. Je součástí náhledu na věčnost, v němž odvěká touha lidstva po nesmrtelnosti a dokonalosti nalezla objekt svého poznání.

Starý strom pamatuje mnohé, a jeho význam nelze z hlediska ekologického, biologického, ale i lidského zpochybnit.

Co ale stromy mladší, pro něž je naše krásná zem také místem pro život? Stromy pamatující události natolik významné pro český národ. Stromy vysazované v dobách těžkých a s vidinou, že se lidem jednou bude dařit lépe. Euforie ovládající národ dopomohla k tomu, že se na všech místech naší vlasti vysazovaly stromy k různým příležitostem.

A právě takováto vypovídající a nevyčíslitelná hodnota stromu je pro vztah člověka k němu tím nejdůležitějším. Takto vzniklý vztah člověka ke stromu pak přerůstá ve vztah občanů ke své krajině, ve vztah národa ke své zemi, a snad i ve vztah jednoho člověka ke druhému. Stejnou symboliku pak představuje lípa. Strom, který sice nezaručuje atraktivitu, protože lip mezi nominovanými je jistě nadbytek, ale přesto je tolik typický pro naší krajinu, že se stal i jejím symbolem - českým národním stromem. Tuto skutečnost je nutno Čechům vštěpovat jako jeden z pokladů české státnosti a hrdosti.

Nezaslouží si tedy právě tyto stromy právo bojovat o titul Stromu České republiky, více než stromy ač staré, ale jakoby zapomenuté?

Slanická lípa – symbol zrušení roboty

Nad obcí Slaník, na návrší, v blízkosti božích muk stojí lípa. Lípa ač mající věk slečny přesto představuje pro zde žijící lid velký význam. Snad nikde v našem regionu není lípa tolik uctívaná jako právě ve Slaníku. A právem. Lípa zasazená z důvodu zrušení roboty roku 1848, překonává řadu překážek a úskalí. Roste na kopci, odolává větrům, kamenité podloží neposkytuje stromu dostatečné množství živin, není krytá před žárem slunce a potýká se i s nedostatkem vláhy v půdě.
A přesto roste. Roste do krásy. Je krásná a fotogenická v každém ročním období. Její schopnost vyrovnávat se s nepříznivými životními podmínkami je symbolem zdejšího lidu, jeho vytrvalosti, síly, odhodlanosti a hrdosti. Je objektem úcty a důvodem k patriotismu. Je symbolem víry v lepší zítřky nejen pro slanické občany, je i nadějí pro nás ostatní, ač ze vzdálenějšího okolí.

A to jsou důvody, proč nelze nenavrhnout Slanickou lípu, mezi stromy ucházející se o titul Strom České republiky.

Jaroslava Mrůzková mgr.

Charakteristika stromu

Druh stromu: Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)
Druh výskytu: solitera
Stáří stromu: 158 let
Výška stromu: 16m
Výška koruny: 13,5m
Šířka koruny: 14m
Obvod stromu ve výšce 130 cm nad zemí: 250cm

Lokalita, kde strom roste

Nedaleko Strakonic, vzdálenost 3 kilometrů překonáme po cestě kolem řeky Otavy za necelou hodinku, když budeme velkou pozornost věnovat i zdejší krásné přírodě a malebnému okolí obce Slaník.

Na návrší nad obcí Slaník, v bezprostřední blízkosti božích muk, roste na kamenitém podloží, s malou vláhou v půdě, větrem zmítaná Slanická lípa.

Na východním okraji obce, na místě bývalé tvrze ve stínu Slanické lípy, stojí Boží muka Panny Marie z konce 17.století (zděný pilíř, původně členěný hladkými římsami na tři části, spodní římsa však již není dochována, v horní části božích muk jsou na všech stranách malé obdélníky se segmentovými oblouky, v nich se nacházejí plastické keramické kachle Panny Marie a Ukřižování, střecha rovní, ukončená maltézským křížem.

Navrhovatel:

Městský úřad Strakonice
odbor životního prostředí
Velké náměstí 2
386 01 Strakonice

Příběh, který se ke stromu váže:

Nápis na ceduli u stromu hlásá kolemjdoucím:
„Na paměť zrušení roboty byly zasazeny v roce 1848 čtyři lípy. Tato však zůstala krásně košatá a zdaleka viditelná.“

Pod božími mukami bývala kdysi studánka s hojivou vodou, díky níž se prý mnozí uzdravili. Pověst vypravuje, že tomu, kdo se zbožně pomodlil a vhodil do schránky v kapličce peníz, začala hned voda ve studánce vyvěrat, a když si ji nabral, tak se ostatní voda ihned ztratila. (Průvodce po drobných sakrálních stavbách dolního Pootaví)

Obrazová galerie