2005 Regionem ve stínu památných stromů + 2006 U pramenů živé vody + 2007 Město v přírodě, příroda ve městě + 2007 U pramenů živé vody + 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky + 2009 Na vlnách stříbrných rybníků + 2010 Pěšinkami zámeckých parků + 2011 Stíny lesa tajemné + 2012 Šel tudy, měl dudy + 2013 Putování románovou krajinou + Ostatní

7. Rybníky pracovité…


„Snad zaběhl s chlapci i k rybníku Huteckému, tam už železné hutě přestavovali v dnešní mlýn. Jen hromady strusek a litý náhrobek s německým nápisem, jejž dali pozůstalí postavit na bělčickém hřbitově poslednímu majiteli hutí, pražskému měšťanu Václavu Čáslavskému, jsou svědky zaniklého průmyslového podnikání v našem okolí...“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 59)

6. Rybníky v ochraně přírody


„Procházím lesem k Novému rybníku, známému ornitologům pod jménem Ostrov racků, který je jejich největším soustředištěm. Toto kamenité a bažinaté místo hostí kromě racků i některé druhy kachen a malých roháčů, o nichž je známo, že svá nápadně bílá vajíčka přikrývají trávou před blížícím se nebezpečím. Racčí pípání tu můžeme slyšet už v polovině března a netrvá dlouho, kdy hnízdo vedle hnízda se se hemží malinkými racky.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 41)

5. Rybníky městské, hradní, zámecké…


„Z radčických kopců se k jihu sklánějí svahy bývalých vinic do široké kotliny rozsvícené hladinami rybníků pod modrou hradbou šumavských hor, kde pod vysokým nebem mezi vodami, loukami a oranicemi vztyčilo vznosnou kolmici věže staré městečko, nazývané odpradávna podle rozlehlých vod Vodňany …“
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

4. Rybníky „numero uno“, „number one“…


Ty Labuti, největší z nich, stále budu slyšet výsknutí křídlovky z tvé hráze, kdykoli si vzpomenu na tvé rybolovy…
Na západě se stříbří v jitřním oparu hladina velkého rybníka Rojického, za ní stoupá dým nad střechou mlýna Kabelíku…

(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 11 a 79)
Pod bílými oblaky pospíchal jsem kolem Dřemlinského rybníka, kde hnědá cigára orobince a nafialovělé laty rákosu přetínaly obzor Skočické hory…
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

3. Rybniční soustavy v regionu dnes


„Každý jednotlivý rybník je, pravda, světem sám pro sebe, ale zároveň i článkem celkového hospodářství rybničního, má svůj účel a zvláštní podřízenost celku. Jenom zrak dobře poučený rozpozná stupeň mistrovství, s jakým tu bylo vše vybudováno nejprostšími technickými prostředky. V době rozkvětu mělo prý panství lnářské tolik rybníků, kolik je dnů v roce…
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 16)

2. Rybniční soustavy regionu (2.část)


„Pohled střízlivý uvidí ve Vás jen užitkovou nádrž pro chov ryb, ale jak vám křivdí! Pro mne jste pohledem oka božího ve dnech pohody i přísným zadíváním zraku Moranina v jitrech zimních šer. Ve vás je ztajen věčně se proměňující výraz této krajiny, její spanilá lyričnost, celá bohatá škála proměn a vztahů.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 12)

1. Rybniční soustavy regionu (1.část)


„Procházíš-li krajinou lnářskou nebo blatenskou, nemysli, že zdejší rybníky vznikly náhodně. Jsou to důmyslné soustavy vodního díla a vyžadovaly zvláštní znalosti, rozmyslu a zkušenosti, vždyť mnohé z nich plánoval sám pan Jakub Krčín z Jelčan, zakladatel rybnikářství rožmberského, a ten byl přeci ve své době rybnikářem nadmíru slavným“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 16)

Je tu nápad

Češi jsou jako lidé v jádru soutěživí, což potvrzují také organizátoři místních sportovních, vědomostních nebo výtvarných klání. Ročně jsou jich pro naše spoluobčany ve Strakonicích vyhlašovány desítky. Některé jsou inspirovány skutečnými příběhy a osudy lidí. Bylo tomu tak i v případě soutěže Hledá se nápad, kterou vyhlásila na sklonku loňského roku Strakonická televize ve spolupráci s Městskou policií Strakonice a Policií ČR. Impulsem se stala tragická událost, ke které došlo na železničních kolejích ve Strakonicích.

Výtvarná soutěž Mrňous velkej jako pony má své vítěze

V pondělí 15. prosince 2008 zasedala devítičlenná hodnotící komise, složená ze zástupců hradního safari, Zdravého města Strakonice a externistů, aby co nejspravedlivěji posoudila výtvarná díla dětských účastníků soutěže Mrňous velkej jako pony. Soutěže se zúčastnilo celkem 145 dětí. Všechny zaslané obrázky, ať už se jednalo o malby, kresby nebo koláže, byly krásné a dospělí hodnotitelé se shodli, že některé by ani oni sami nedokázali vytvořit. Níže přinášíme listinu vítězů, kteří obdrží věcné ceny a diplomy.

Kategorie dětí do pěti let:
1. místo - Ondrášek Český

Výtvarná soutěž Mrňous velkej jako pony

Zúčastnit se mohou všechny děti do 15 let věku. Úkolem je namalovat nebo nakreslit co nejhezčí obrázek poníka na čtvrtku formátu A4 a v termínu do 15. 12. 2008 do 12:00 hodin jej v obálce odevzdat na Městské informační centrum, Velké náměstí 2, Strakonice. Hodnotící komise vybere v každé kategorii 3 nejhezčí obrázky, jejichž autoři obdrží věcné ceny. Slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 19. prosince 2008 od 15:00 hodin v prostoru hradního safari ve Strakonicích.

Vyhodnocení soutěže o nejkrásnější mašinku

Loučení s prázdninami

Sbal prázdniny do stanu. 30.srpna 2008 od 14 hodin, areál pod Hvězdou.

10. Soutěž "Zorkovický potok aneb Bylo nebylo, dávno tomu…"


(k.ú. Milejovice, Kuřimany, Sudkovice, Třešovice, Zorkovice, Jinín, Čejetice)

„Ptaje se po místních znamenitostech, vyzvěděl jsem, že nebudu zklamán, navštívím-li Dobrou Vodu. Stoupal jsem k lesu, odkud se rozevřel nádherný rozhled do širokého kraje. Je možno přehlédnout značnou část otavského údolí až za Katovickou horu, dýmavé Strakonice, vrchy nad Jinínem i jihozápadní obzor, zavrcholený Ostrým.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.219)

9. Soutěž "Volyňka řeka (2.část) aneb Tam v zátočině je naše chajda malá…"


(k.ú. Malenice, Černětice, Nišovice, Volyně, Němětice, Strunkovice nad Volyňkou, Radošovice, Strakonice, Mutěnice)

„Strohý obrys Boubína vedl mne jižně Strakonic po vlnách kopců drsnatou, málomluvnou krajinou k Volyni. Dole pod olšemi přeskakovala voda hladké kamení, měníc se co chvíli ve vymrštěný pstruží hřbet a na žitných políčkách plál z prořídlého nízkého obilí chuďoučký planý mák.
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.213)

8. Soutěž "Volyňka řeka (1.část) aneb Na Šumavě je dolina…"


(k.ú. Vimperk, Sudslavice, Bohumilice, Čkyně, Lčovice)

„Když jsem připutoval do Čkyně, přivítala mě rozpěněná a rozlitá Volyňka, která v čase povodní je k nepoznání: strhává lávky, podemílá stavení, zaplavuje sklepy, odnáší dříví, senné kopky i zvířata, a na lukách dovede udělat takovou spoušť, že ji staří právem nazývali Třeštilkou.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.223)

7. Soutěž "Peklov potok aneb Elce pelce do pekelce"


(k.ú. Vacov, Zálesí, Chvalšovice, Dřešín, Čestice, Střídka, Nihošovice, Němětice)

„Západy slunce mají v této krajině barvu zlatou a zelenavou s nafialovělými obzory, s hnědavou tichostí polí, vonějí rosami luk a vůní pokoseného jetele, kdy lesa na chvilku zapomenou šumět, brázdy dýchat a kužele dýmů nad komíny vesnických chalup předou tkanivo vyprávění, slýchaného za černých hodinek u praskajících kamen.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.219)

Syndikovat obsah