9. Rybníky zkázonosné aneb „Nemelem , nemelem, sebrala nám voda mlejn…“

„Po vysoké mezi vstoupíme do lesa k jinému rybníčku stejného názvu, kde před lety sebrala voda mlýn... A ještě kus cesty pojďme mezi sosnami a spatříme balkón s balustrádou mlýna Pilského, v jehož šalandě prý vznikla známá píseň „Nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn..“,. Houstne stín lesa Hradce vržený na hladinu, krajina temní pod bouřkovými mraky, zvedá se vítr, v dále zahřmělo, osika na hrázi se prudce rozšuměla a vlny kymácejí loďkou, přivázanou u břehu pod rozložitou lípou.“ (L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s .81)

Vodní díla byla vždy budována s dobrými úmysly, ať již pro obživu (ryby), pro obranu, pro pohon technických zařízení (mlýny, hamry), jako dopravní cesty (plavení dřeva), ale přírodní síly jsou mocnější než nejlepší dobré úmysly a čas od času předvedou našemu civilizovanému a „všemurozumícímu“ světu, svou skutečnou nespoutanou sílu. A rybníky jsou pro ně ideálním prostředkem předvádění. Romantické stříbrné vlnky za relativně pevnými, avšak stále jen přírodními hrázemi, se během několika chvil mohou stát nezvládnutelnou masou temné vody, ničící obrazně i doslova vše živé, nejprve samozřejmě samotné hráze... Naši předci rybníkáři si vlivem staletých zkušeností velmi dobře uvědomovali bezpečnostní význam obvodových a napájecích stok v kontrastu s rybníky průtočnými, kde lze spousty vody regulovat pouze pomocí bezpečnostních přelivů. Proto se při defilé zkázonosných povodní, vyvolaných protrženými a podemletými hrázemi budeme pohybovat zejména na Lnářsku a Blatensku, kde průtočné rybníky, většinou navázané na celé soustavy, převažují. Přes osmnáct rybníků včetně mnoha mlýnů a také části blatenské zámecké obory bylo zničeno při rozsáhlé povodni roku 1586. Přesně o sto let později zničila velká voda rybníky Horní a Dolní Zástavu na Sedlicku. Horní Zástava si katastrofu, spolu s mlýnem, zopakovala roku 1827 a věnovala tím celému národu lidovou písničku „Nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn...“. Takže všem děvčátkům, podle jiné lidové písničky vozícím do mlýna obilí k semletí, zůstaly jen modré oči pro pláč…
Obrovskou povodeň způsobila roku 1895 bouře s průtrží mračen nad Třemšínem, kdy za tři hodiny spadlo na 1 m2 celkem 136 mm srážek, tolik co v průměru za tři měsíce! Soustava lnářských rybníků na Smolíveckém potoce byla zničena, zatopena byla Blatná. Před hrozbou opakování katastrofy byla vypracována studie na regulaci Smolíveckého potoka. Bohužel se nikdy nerealizovala a v roce 1987 se situace na lnářských a tchorovických rybnících opakovala.
Ani tentokrát nebyla přijata žádná opatření pro budoucnost a pomalu se přiblížil nešťastný 13. srpen 2002… Dvě dešťové vlny v jihozápadních Čechách s úhrny srážek kolem 180 mm na m2 nemohly zůstat bez odezvy…V živé paměti jsou ještě obrazy vrchem přetékající Orlické nebo Husinecké přehrady, zničený starobylý most v Písku, zatopené Kampy, metra a Karlína v Praze či obrovské jezero v Polabí. Ale symbolem ničivých povodní se stala také malá obec Metly u Předmíře na Lnářsku. V brzkém ránu se přes ni přehnala, dvěmi obrovskými průrvami mohutné hráze Metelského rybníka, vlna o výšce telegrafních sloupů. Vybrala si i daň nejvyšší, lidský život a dále ničíce Předmíř, Lnáře, Blatnou, Tchořovice a Buzice, odstartovala další mohutnou a spontánní vlnu, tentokráte lidské solidarity a pomoci.
Metelský rybník, čili Metelák patří s více než 51 ha a objemem zadržené vody přes ¾ milionu m3 k největším rybníkům Blatenska. Ležící nad vesnicí, průtočný, s rozsáhlým povodím téměř 16 km2 a s absencí funkčního bezpečnostního přelivu byl již historicky předvídatelnou hrozbou. V 17. století způsobila protržená hráz katastrofu, kdy alespoň částečnou kompenzací pro poddané lnářského velkostatku, byla následná možnost odběru vody, sečení trávy ve výtopě, napájení dobytka i těžba písku na mělčinách rybníka. Bohužel, poté, co se do něho v srpnu 2002 přivalily vlny z protrženého dvanáctihektarového Melína u Pozdyně, nevydržel. Ničivý příval poničil lnářské rybníky a téměř rozebral most i s komunikací před zámkem, zpětným válcovým proudem „podfrézoval“ mohutnou hráz Hořejšího tchořovického, zničil sádky a pokračoval na Blatnou.
Město růží mělo v té chvíli za sebou již dvě zkoušky, režírované rybníky na Závišínském potoce, patřící do stejného povodí jako Metelák. Dramatické scény, naštěstí bez obětí na životech, se odehrály po protržení nejprve Luhu a pak Velkého bělčického čili Huteckého rybníka (46 ha), kdy ve dvě hodiny v noci, ve stálém dešti smetl mocný proud most i s projíždějící sanitkou, kterou naštěstí po několika stech metrech zachytily vrbiny kolem Alšova mlýna. Blatná se naplnila vodami přelitých a protržených rybníků a Závišínského potoka, které společně rozebraly hráz rybníka Pustého přímo ve městě, prohnaly se městem a zdálo se, že nejhorší chvíle jsou pryč. Od Tchořovic však teprve nyní dorazil hlavní zkázonosný proud. Prolétl městem a pokračujíce mohutnou řekou Lomnicí dále na východ, zcela „ubrousil“ boční hráz Buzického rybníka, který se doslova i obrazně vylil do řeky …
Blatenské a Lnářské rybniční soustavy zaplatily tvrdou daň. Rybníky zbytku regionu přežily řádění živlu relativně bez větší úhony, přestože obyvatelé Rojic s Velkorojickým rybníkem a obyvatelé Mladějovic s rybníkem Mlýnským nad hlavami prožili bezesnou noc. Hráze opřené o skalní výchozy však vydržely. Na Vodňansku byla jen protržena hráz rybníka Mlýnského u Strpí a mezi Drahonicemi a Skočicemi rybník Horní Mlýnský názorně předvedl spodní rotační proud. Téměř do poloviny „podkousnul“ státní silnici na České Budějovice, ačkoli vodě, přetékající silnici stálo v cestě jen obyčejné kukuřičné pole. Ve Vodňanech zase voda z přeteklých rybníků a řeky Blanice, zničila silnici od města ke Střední rybářské škole a také most přes Blanici ve směru od Bavorova.
Rekapitulace jihočeské povodně byla krutá. Postiženo přes polovinu území jižních Čech, škody se vyšplhaly do výše 16 miliard korun a celkem přišlo o život ať již ve vlnách nebo i vyčerpáním či v jiných souvislostech osm lidí. Přesto rybniční soustava Třeboňska zadržela na 150 milionů m3 (soustava přehrad Lipno, Římov, Orlík „jen“ 70 milionů ) a zásadním způsobem přispěla ke zmírnění povodňových škod především v Praze. Rybník Rožmberk, vybudovaný mimo jiné právě pro ochranu Prahy po obrovské povodni v roce 1544, splnil svůj úkol. Nikdy ve své historii neprošel těžší zkouškou, když při odhadované zatopené ploše 2 200 ha zadržoval přes 70 milionů m3.
Naši předci nám zachovali unikátní rybniční díla, řemeslně nesmírně fortelně postavená, proti řádění přírodních živlů však mnohdy bezmocná. Důležité je, že po povodni roku 2002 jsou již všechna znovu obnovena, plně funkční a záleží na novodobých hospodářích, aby je ve zdaru a poučeni z chyb minulosti předali dalším generacím. Zmiňoval jsem, že o protipovodňové koncepci Blatenska a Lnářska se mělo zásadně jednat po zničující povodni roku 1895, následně po povodni v roce 1987 a samozřejmě po ještě větší katastrofě v roce 2002, od které uplynulo už dvacet let… A v jaké že fázi je dnes zmiňovaná komplexní protipovodňová koncepce ? Doufejme, že v té nejlepší…

Soutěžní otázky č. 9
9.1. Co všechno kromě mlejna ještě sebrala voda z lidové písničky Nemelem, nemelem a co přivezlo do mlýna děvčátko s modrýma očima v jiné známé lidové mlynářské písni ?
9.2. Které přehrady, v pořadí od pramene, tvoří vltavskou přehradní kaskádu a která z těchto přehrad je rozlohou největší a která nejhlubší ?

Nesoutěžní otázka č. 9: Mohlo si z toho, co přivezlo do mlýna děvčátko s modrýma očima (viz soutěžní otázka 9.1), nechat umlít „vejražku“ ?

Na otázky 9. kola je možno odpovídat do středy 12. dubna 2023, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz

Správné odpovědi na soutěžní otázky 8. dílu:
8.1. Vít Fučík, zvaný Kudlička (nar.1733) zemřel roku 1804, takže do bitvy u Slavkova (1805) nemohl nijak zasáhnout.
8.2. Pomník Jana Žižky u Sudoměře byl odhalen 1925 u příležitosti 505. výročí bitvy u Sudoměře. První pomník Jana Žižky u nás (a dokonce celosvětově) byl postaven v Hořicích v roce 1873, takže letos slavíme 150. výročí jeho odhalení.

Nesoutěžní otázka č. 8: Hlavolam ježek v kleci v sobě obsahoval plán na výrobu létajícího kola Jana Tleskače a ve Foglarově trilogii byl zároveň odznakem moci vůdce organizace Vontů.

Výherci 8. kola: Ivana Matějovicová, Václav Žitný a Jana Rychtářová

Své ceny si ještě nevyzvedli tito výherci:
Výherci 1. kola: Nicole Jandová
Výherci 2. kola: Jan Rybáček, Eliška Vilítová
Výherci 4. kola: Karolína Dudová, Linda Šuláková
Výherci 5. kola: Věra Brejchová, Kamila Burianová
Výherci 6. kola: Daniel Obendraut
Výherci 7. kola: Adéla Čadková, Marie Žídková, Jan Staněk

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
5. dubna 2023