6. Rybníky v ochraně přírody aneb Nejen za troubením popelavých jeřábů…

„Procházím lesem k Novému rybníku, známému ornitologům pod jménem Ostrov racků, který je jejich největším soustředištěm. Toto kamenité a bažinaté místo hostí kromě racků i některé druhy kachen a malých roháčů, o nichž je známo, že svá nápadně bílá vajíčka přikrývají trávou před blížícím se nebezpečím. Racčí pípání tu můžeme slyšet už v polovině března a netrvá dlouho, kdy hnízdo vedle hnízda se se hemží malinkými racky, jimž stačí den života, aby se mohli samostatně pustit na vodu. Jednou ročně zde provádějí pracovníci ornitologického oddělení Národního muzea kroužkování racků.“ (L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 41

Z hlediska ochrany přírody byl Silvestr roku 1933 veselejší než kterýkoli jiný. Ministerstvo školství a národní osvěty Československé republiky právě vydalo soupis 108 přírodních památek, jímž se stát přihlásil k nejcennějším částem své přírody. Převažovaly pralesy a geologické útvary, ale neztratila se ani rybniční území. Například rašeliniště Dářko u rybníka Velkého Dářka s porosty borovice blatky nebo Novozámecký rybník na Českolipsku, významné hnízdiště vodního ptactva včetně bukačů velkých a od roku 1987 také jeřábů popelavých.
Pozn.: Tito elegantní tanečníci s charakteristickým melancholickým troubením byli ve střední Evropě historicky vyhubeni, ale od osmdesátých let minulého století se znovu navrací. Tvoří pevné páry na celý život a pozorování jejich námluv patří k nezapomenutelným zážitkům již také v jižních Čechách. A pokud vysoko na nebi spatříte charakteristický klín přetahujícího hejna, vzpomeňte na vychloubačného Ivánka z pohádky Mrazík, jemuž pero ze sestřeleného jeřába střelou kalenou, zásadně změnilo život a nasměrovalo ke křehké, pracovité a hodné Nastěnce…
V jižních Čechách se soupis nových přírodních památek týkal nejen např. Boubínského a Žofínského pralesa nebo šumavských jezer, ale také „našeho“ Lnářska, vyhlášením Nového rybníka (28 ha) u Lnář chráněným územím hnízdiště racka chechtavého a rybáka obecného. A ačkoli původní důvod ochrany již zdaleka není aktuální, přes veškeré historické přírodní peripetie a změny zákonů o ochraně přírody, zůstává zatím chráněným územím v kategorii přírodní památka a veškeré podrobnosti přinesl 9. díl našeho Putování chráněnou krajinou v roce 2020, věnující se přírodním památkám. Což se samozřejmě týká i všech dalších chráněných územích dnešního povídání. Každopádně kdysi tolik populární a ornitology oblíbený Ostrov racků zůstává jen vzpomínkou a dnešním „rybářským“ problémem v jižních Čechách začíná být narůstající výskyt robustního a stále hladového racka mořského.
Hned pod Novým rybníkem s důmyslnou obtokovou stokou a prastarými mohutnými duby na hrázi leží bažantnice, tvořící s Hořejším tchořovickým rybníkem (22 ha) další chráněné území, ve své úplnosti ptačího světa nejcennější na Blatensku. Přírodní rezervace Hořejší rybník byla vyhlášena až v roce 1996 posledním a stále platným zákonem na ochranu přírody z roku 1992. Samotný rybník je navíc významný litorálními porosty, přecházejícími močálovitým přítokem Smolíveckého potoka do prostoru bažantnice a do luk. Do roku 2002 bylo celé území o výměře 65 ha propojeno naučnou stezkou, smetenou povodní a zatím obnovenou pouze v části lnářské. Část tchořovická s krytou pozorovatelnou se snad také někdy dočká a znovu nabídne pohledy do „ptačího ráje“ třeba ledňáčků nebo kolonie volavek popelavých ve výšinách pobřežních stromů.
A plynule přes Tchořovice navazuje na rybník Hořejší, rybník tchořovický Dolejší, v jihovýchodní části opět se zvláště chráněným územím, přírodní památkou Dolejší rybník, vyhlášenou v roce 1985 na ochranu okrajových rašelinišť, houpajících se pod kroky zvídavého návštěvníka. Ve zdejších okrajových olšových porostech bylo spatřeno zatím poslední charakteristické hnízdo mizejícího moudivláčka lužního, připomínající velkou dutou „vypolstrovanou“ hrušku.
Podobná, i když zdaleka ne tolik „houpavá“ chráněná území mokřadního typu najdeme ještě jižněji u rybníků Smyslov (k.ú.Pole, 22 ha) a Velká Kuš (k.ú.Lnářský Málkov, 54 ha) a severněji u rybníka Velkého Kocelovického (k.ú.Kocelovice, 35 ha), vždy v podobě klasických blatenských vlhkých balvanitých luk. Kocelovické pastviny (nejnověji klasifikované v rámci zvláště chráněných území jako Národní přírodní památka) a rašeliniště u Dolejšího rybníka, doplněné rybníky Kozor a Planinský mezi Březím a Újezdcem, jsou navíc součástí systému NATURA 2000. Do systému byla navržena a později schválena i romantická a krajinářsky vysoce hodnotná soustava rybníků a rybníčků Bílý Kámen u Mečichova, zmiňovaná již v předchozích putováních. Blatensko a Lnářsko, srdce Země zamyšlené Ladislava Stehlíka, si oprávněně zasluhují zvýšenou ochranu a nikoli náhodou byla již v roce 1925 zřízena v bývalé hájnici u rybníka Velký Pálenec (k.ú.Vrbno) hydrobiologická stanice, pobočka Univerzity Karlovy v Praze, navazující na terénní stanici profesora Friče z roku 1888, která patřila k nejstarším v Evropě a je i východiskem naučné stezky Okolím Kadovského viklanu.
Směrem jižním, při obci Doubravice, nelze minout přírodní rezervaci Kovašínské louky u rybníka Kovašín (7 ha). Patří mezi floristicky nejbohatší lokality celých jižních Čech a opět NATURY 2000, v současnosti však díky ne příliš profesionálnímu systému managementu (údržby), zahrnujícímu i zcela nevhodné mulčování výrazně degradující. Díky rozsáhlému litorálnímu porostu rákosu a orobince je rybník Kovašín jakousi „zmenšeninou“ největší a nejvýznamnější ochranářsko-rybniční lokalitou regionu, byť již v regionu Píseckém, národní přírodní rezervace Řežabinec u Ražic, vyhlášené roku 1949. S rozlohou 111 ha, z čehož je 105 ha výměra rybníka, avšak s vodní hladinou pouze 87 ha. Okolo rezervace vede naučná stezka s vyhlídkovou věží, umožňující sledovat jedinečnou oblast hnízdiště vodního ptactva za clonou, v rámci celých jižních Čech unikátního rákosového porostu. V roce 2004 bylo území navíc vyhlášeno ptačí oblastí soustavy NATURA 2000. Ze vzácnějších druhů vlétne z rákosin pochop rákosní, v noci „zabučí“ bukač velký nebo zakváká noční kvakoš a ve svém bungalovu se rozverně houpá moudivláček lužní. V posledních letech zaznívá i v úvodu zmiňované troubení plachého popelavého jeřába. Řežabinec, vybudovaný v 16. století, je již součástí vodňanské rybniční soustavy a jeho další zmenšeninou, nyní již na Vodňansku, je Záhorský rybník u Pražáku.
S navazujícím komplexem mokřadních olšin a vlhkých rašelinišť v údolní nivě Blanice, tvoří „Záhorák“ přírodní rezervaci o výměře 40 ha, rokem vyhlášení 1997 nejmladší zvláště chráněné území regionu. Chráněným rostlinám, živočichům a také hmyzu, včetně houbaři neoblíbeným bedlobytkám, jen málo vadí částečné rekreační využívání rybníka v souvislosti s přilehlým autokempem. Koupající si totiž dobře rozmyslí výlet do západní části rybníka, kde se mohou snadno srazit s plovoucími utrženými rašelinnými ostrůvky.
Přesunem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického z Prahy do Vodňan roku 1953, nastala moderní éra vodňanského rybničního hospodaření, završená vybudováním důležité obtokové stoky, umožňující samostatné napájení jednotlivých rybníků, včetně dvou zcela nových, Velkého a Malého Ústavního. Ačkoli Malý má výměru jen mírně přes dva hektary, hostil tak dlouho bohatou populaci chráněného plavínu leknínovitého (Nymphoides peltata), až byl vyhlášen v roce 1990 přírodní památkou. Bohužel během následujících deseti let nevhodným (ač vědeckým) hospodařením, například vysazením lína obecného, plavín vymizel.
Záleží pouze na odbornících, zda přírodní památka Malý Ústavní rybník zůstane dalším odstrašujícím příkladem nevhodné ochrany přírody nebo naopak ukázkou návratu krásného chráněného plavínu do neméně krásné vodňanské jihočeské krajiny…

Soutěžní otázky č. 6
6.1. Jaký je hlavní vizuální rozdíl mezi rackem chechtavým a rybákem obecným ?
6.2. Patří kvákající „kvakoš“ mezi obojživelníky, plazy, ptáky nebo savce ?

Nesoutěžní otázka : Je nějaký vztah mezi moudivláčkem lužním a známým vlakem Pendolíno ?

Na otázky 6. kola je možno odpovídat do středy 22. března 2023, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz

Správné odpovědi na soutěžní otázky 5. dílu:
5.1. Říčice je druh síta – řešeta, které se používalo zejména ve mlýnech.
5.2. Patrony rybářů jsou především sv. Petr (původní jméno Šimon) a sv. Ondřej.

5. V písničce Znám jednu starou zahradu z pohádky Šíleně smutná princezna slovo „rybník“ zazní a to ve verši :“Ten rybník s loďkou dřevěnou tu čeká na nás dva…“

Výherci 5. kola: David Jakš, Věra Brejchová, Kamila Burianová

Své ceny si ještě nevyzvedli tito výherci:
Výherci 1. kola: Barbora Lukešová a Nicole Jandová
Výherci 2. kola: Jan Rybáček, Eliška Vilítová a Eva Šťastná
Výherci 3. kola: Alena Košáková, Václav Lácha,
Výherci 4. kola: Karolína Dudová, Linda Šuláková

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
15. března 2023