4. Cokoli konáš, konej dobře a mysli na konec… aneb „Rybníky „Nomero uno“, „Number one“…“

Ty Labuti, největší z nich, stále budu slyšet výsknutí křídlovky z tvé hráze, kdykoli si vzpomenu na tvé rybolovy-Na západě se stříbří v jitřním oparu hladina velkého rybníka Rojického, za ní stoupá dým nad střechou mlýna Kabelíku a zjemňuje temně modré obrysy zalesněných Hradců… Pod bílými oblaky pospíchal jsem kolem Dřemlinského rybníka, kde hnědá cigára orobince a nafialovělé laty rákosu přetínaly obzor Skočické hory, v blízkosti rybníka Strpského se bělaly chalupy stejnojmenné vsi… (L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 11, s.279 a Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

Nejspíš od dob Otce vlasti má každá rybniční soustava svého „lídra“, svůj rybník „numero uno“, „number one“. U Karla IV. jím byl od roku 1366 (a dlouho zůstal) Velký Dokeský, německy Gross-Teich, na Robečském potoce (přítok řeky Ploučnice), známý všem dnešním turistům jako Máchovo jezero (284 ha, dnes 8. místo mezi rybníky naší vlasti). Až koncem 15. století (1490-1492) Vratislav z Pernštejna buduje u Hluboké Bezdrev (394 ha, 3. místo) na Soudném potoce ( u tohoto potoka nedaleko Zbudova byl roku 1581 popraven lidový hrdina proti vrchnostenské zvůli Jakub Kubata), napájený částečně i vodami „našeho“ Radomilického potoka z Vodňanska. Štafetu přebírá rybník Horusický (416 ha, 2. místo) u Veselí nad Lužnicí, dokončený Štěpánkem Netolickým jako poslední dílo na Zlaté stoce roku 1512 pro pány z Rožmberka. A vrcholem je samotný Rožmberk, nad Třeboní, na řece Lužnici, nebo také Rakouské řece, dokončený, včetně odlehčovací Nové řeky, roku 1590 Jakubem Krčínem. Projektovaný sice více než tisícihektarový, ale i s nynějšími „pouhými“ 490 ha vodní plochy, na níž lze pozorovat zakřivení zemského povrchu a s katastrální výměrou 677 ha, největším rybníkem střední Evropy.
Pozn.: Údajně největší rybník v dějinách Čech, „přestisícihektarový“ Čeperka, na místě nynější opatovické elektrárny v Polabí, zbudoval v 16. století Vilém z Pernštejna u Pardubic, ale v 18. století byl vysušen z hospodářských důvodů (cukr, pšenice, atd. viz. 3.díl). Na Moravě totéž potkalo tisícihektarový rybník Skašovský u Tovačova, nyní významné středisko těžby štěrkopísků a největším moravským rybníkem je tak Nesyt (302 ha, 7. místo) u Lednice.
Na Blatensku a Lnářsku přírodní podmínky, myšleno propustnější podloží, nedovolovaly výstavby mnohasethektarových rybníků. Primát drží rybník Střížovický (Labuť) na Kostřateckém a Málkovském potoce o výměře 109 ha, zbudovaný Zdeňkem Lvem z Rožmitálu v rozmezí let 1492-1503, možná jako reakce na dobudování obrovského Bezdreva pánů Pernštejnů nebo možná na objevení Ameriky… Zdeněk Lev byl nejvyšší purkrabí Českého království, bezprostřední zástupce krále Vladislava Jagellonského v době jeho nepřítomnosti v Čechách, což bylo velmi často. Rozsáhlý rybník na hranicích svého blatenského panství a královského majetku vybudoval i díky velké benevolenci „Krále Bene“, pokud král vůbec věděl co tehdy právě podepisuje… Díky esovitému tvaru byl v 18. století Střížovický rybník přejmenován na Labuť a s délkou přes tři kilometry a šířkou přes půl kilometru, patří mezi dvacet největších rybníků u nás. Vznikl zvětšením starého vodního díla nad Myšticemi, po jehož hrázi vedla již v době gotické významná stezka z Blatné na Prahu, s památkově chráněnou starobylou zájezdní a mýtní hospodou, kde byl podle místní pověsti počat budoucí český král a římský císař Karel IV.
Nátoková část vytváří dva typické „choboty“, podle nichž dostala pozdější jméno i schovaná vesnička Chobot, původně vyrostlá pro „panské“ hajné. Labuť má maximální hloubku 4 m, hráz dlouhou 250 m, objem vody asi 1,7 milionů m3 vody a je využívána dvouhorkovým systémem hospodaření, s výnosem kolem 120 tun ryb. Pod dohledem sošky Panny Marie Lourdské, umístěné na hrázi jako dík za záchranu před utonutím (když se jeden ze šlechtických majitelů panství rozhodl celý rybník, od nápusti k výpusti přeplavat a jen tak tak, že sázku nezaplatil životem), jsou neopakovatelným zážitkem podzimní výlovy s horkým grogem, čerstvě smaženými rybami a veselou muzikou, pořádané společností Blatenská ryba. Právě odtud si básník Ladislav Stehlík odnesl ve vzpomínkách ono „výsknutí křídlovky“ z úvodního citátu dnešního putování.
Stejná společnost, tedy Blatenská ryba, obhospodařuje i největší rybník Strakonicka, na Brložském potoce položený a tudíž průtočný Velkorojický. S katastrální výměrou 78 ha, s vodní plochou kolem 55 ha a s hloubkou kolem čtyř metrů je při dobrém větru využíván i surfaři. Mohutná hráz opřená o skalnaté výchozy nad obcí Rojice zadržuje na 1,5 milionů m3 vody. Je také využíván dvouhorkově a při podzimních výlovech kolem 60 tun ryb jsou velkou atrakcí zdejší sumci. Rybník byl součástí sedlického velkostatku, s počátky ve druhé poloviny 16. století, kdy panství patřilo rodu Šternberků, tehdy vlastnící i rybniční lnářské a blatenské panství. Díky vztahům s Rožmberky sem přijíždí i Jakub Krčín, buduje nátokovou stoku z Brložského potoka kolem Velkorojického rybníka na rybník Milavy (65 ha). Za tuto službu získává poplužní dvůr Kabelík ve výtopě Rojického rybníka. Pozdější (a dnešní) mlýn Kabelík, vznikl přestavbou tohoto dvora koncem 17. století a dochovala se na něm renesanční psaníčková sgrafita. Včetně zapsané myšlenky, platící pro všechny lidské činnosti, zachycená při potulkách básníkem Ladislavem Stehlíkem: „Cokoli konáš, konej dobře a mysli na konec…“
A jakou cestou kráčelo Vodňansko ? V 16. století bylo rybniční hospodaření ještě navýsost výhodné a rentabilní. Po zjištění, že na výnosy z těžby drahých kovů ve Svobodných horách nelze spoléhat, se proto měšťané královských Vodňan rozhodli dokončit svou rybniční soustavu vybudováním posledního, největšího rybníka, jako stabilního zdroje zisku. Všeobecným městským hlasováním, obětováním veškerého městského kapitálu i výměnou pozemků, mimo jiné i s hlubockými Pernštejny, se roku 1528 zrodily Dřemliny, s katastrální výměrou 75 ha a zatopenou plochou 55 ha, největší rybník Vodňanska, napájený novou, přes sedm kilometrů dlouhou naháněcí stokou ze řeky Blanice. S nimi se zrodila dodnes dodržovaná tradice dobrých sousedských vztahů. Při výlovech odpouštěná voda částečně zaplavovala pozemky číčenických a čavyňských sousedů. Vodňanští újmu kompenzovali rybami a druhá strana dobrou vůli čerstvě napečenými koláči, přinesenými při výlovu na hráz.
Dřemliny byly vždycky nejdůležitějším vodním dílem vodňanského rybníkářství. V šedesátých letech minulého století na nich byly provedeny výrazné meliorační zásahu a před dokončením čističky odpadních vod pro Vodňany sloužily dokonce jako dočišťovací nádrž odpadních komunálních vod, s využitím nové posilovací stoky z rybníka Strpského. V roce 2016 se bohužel dostaly do zorného pole všech rybářských odborníků, když se zde poprvé v České republice objevila obávaná nákaza – kapří herpes virus (koiherpesviróza), a po nuceném zářijovém asanačním výlovu bylo šetrně usmrceno a v kafilérce zpracováno na 70 tun ryb…
Dnes se Dřemliny skví znovu v plné kráse a vůně každoročních podzimních výlovů nejen kaprů, ale i tolstolobiků, cejnů, candátů, štik nebo sumců, se dál neopakovatelně mísí s vůní čerstvě pečených koláčů. A lidé si ve dnešním hloupém světě stále více uvědomují, jek důležité je obyčejné lidské setkávání, tolerance a hlavně zdravý rozum… Zcela v duchu přes pět set let starého hesla z mlýna Kabelíku, které znovu zopakuji: „Cokoli konáš, konej dobře a mysli na konec…“

Soutěžní otázky č. 4
4.1. Mohl se slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan setkat s rychtářem Jakubem Kubatou, který podle pověsti u Zbudova „dal hlavu za Blata“ ?
4.2. Který český rybník je nejhlubší, který zadržuje největší množství vody, který je nejdelší a který má nejdelší obvod ?

Nesoutěžní otázka : Který velký český rybník tvoří v délce cca 4 km hranici s Rakouskem ?

Vzhledem ke školním prázdninám (27.2. až 3.3.) je možno na otázky 3. kola i 4. kola odpovídat do středy 8. března 2023, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz


Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Výherci 1. kola: Barbora Lukešová, Marek Duběda a Nicole Jandová
Výherci 2. kola: Jan Rybáček, Eliška Vilítová a Eva Šťastná

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
1. března 2023