3. „Královácký pramen“ Dobré vody u Milejovic aneb Sluneční paseky z nejhlubších lesů…

“Dobrá Voda, jako ostatně všechny Dobré Vody, co jsem jich viděl, vznikla kolem léčivé studánky. Víra v její zázračnou moc je živá i dnes. Na malé akropoli uprostřed lesa stojí kaple, jejíž architektura neudiví, ale alej bílých kapliček, rozestavených v kruhu pod košatými lipami, vyzařuje takovou zvláštní poezii, až ti zatrne srdce. Místo pro usebrané zpovědi duše, tišina soustředěná k modlitbám, díkům, prosbě a zasnění. Nerad jsem se loučil s touto dobrovodskou poezií, nevěda, vstoupím-li sem ještě jednou v životě.” (L. Stehlík, Země zamyšlená, 1986, s. 219)

V jedné z nejslavnějších “studánkových” básniček píše ruchovec a lumírovec Josef Václav Sládek, že “Zná křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes” Názorným příkladem, že takováto místa se nevyskytují pouze v básních, byla donedávna Dobrá Voda u Milejovic (postaru a pomístně u Milivic) na Volyňsku, nacházející se téměř ve středu rozlehlého lesního komplexu Vráž (647 m n.m.). Praslovanské slovo „vráž“ značí rokli, strž nebo svah, přeneseně chmurné, neveselé místo (slovo “vražda” se přímo nabízí) ale také místo léčivé (dodnes v ruštině „vrač“ znamená lékař), což se ke zdejšímu místu hodí nejvíce.

Díky od nepaměti léčivé lesní studánce, později zaklenuté kapličkou a doplněnou kostelem a dalšími čtrnácti kapličkami křížové cesty, což dohromady vytváří významné poutní místo Dobrou Vodu. Pamětní kniha obce Milivice v roce 1924 o zdejší podivuhodnosti píše: “V lesích na místě zvaném u Dobré Vody, vystavěna jest v roce 1890 velká kaple pod jménem kaple u Dobré Vody. Jméno to snad dostala od studánky, která nedaleko této kaple se nachází a na níž vystavěna jest menší kaplička, podobná kapličkám křížové cesty, vystavěných kolem hlavní velké kaple. Ze studánky u Dobré Vody teče potůček směrem ke Kuřimanům”. Zápis z roku ještě 1976 doplňuje, že kaple (kostel) je zasvěcen k poctě Královny nebeské Nejblahoslavenější Panny Marie, v jejíž ochranu věřilo mnoho lidí a chodila sem s prosbami procesí ze širokého okolí.

Takže léčivé vlastnosti zdejší vody, například při léčbě dny, břišních potížích nebo různých zánětech, byly podle jména Vráž nejspíš známé v dobách pohanských a křesťanství “ocenilo” výjimečnost místa výstavbou nejen malé kapličky přímo nad studánkou, ale i následnou výstavbou centrální kaple Panny Marie, se čtrnácti kapličkami křížové cesty. Tradice červencových, hojně navštěvovaných poutí (11 týdnů po Velikonocích) se zachovala dodnes, přestože z Milivic nebo z druhé strany od Stříteže je k Dobré Vodě docela dlouhá pěší procházka. Odměnou poutníkům je posezení ve stínu lip na dřevěných lavicích a osvěžení nejen nezbytným pohárem dobré vody. Ošizen nezůstane ani osamělý návštěvník, protože studánka je přístupná celoročně, prostřednictvím dlouhé naběračky a malovaného hrníčku na římse kapličky. Voda osvěží a v šumění lesa zní vzpomínky na bohatou “králováckou” minulost zdejšího kraje, podpořenou mimo jiné i Otcem vlasti, císařem Karlem IV.

Králováci na Volyňsku, z nichž Milejovická rychta patřila k největším a k nejbohatším, se právy a povinnostmi podobali Chodům na Domažlicku. V případě potřeby sloužit zemi, ať již obranou hranic, zřizováním záseků na stezkách nebo opravou královských hradů, v případě míru využívat privilegia, vztahující se především k hospodaření v královských lesích. Výrazně je rozšířil a potvrdil český král Jan roku 1316 a letopočtovou přesmyčkou, roku 1361, jeho syn Karel IV., který zároveň nechal vystavět nové královácké centrum, hrad Kašperk, ležící již v západních Čechách, které tehdy císaře přitahovaly čím dál více díky svým léčivým minerálním pramenům.

Bohužel, krásu přírody Dobré Vody a kompaktnost lesního komplexu Vráž naprosto změnil ve čtvrtek 18. ledna 2007 ničící a pustošící orkán Kyrill, zasahující většinu Evropy. Rozsáhlé vývraty, na ně navazující masivní nálety nebezpečného brouka kůrovce a další následná nutná kácením, znamenaly konec míst „kde nejhlubší je les“. Samotná Dobrá Voda je nyní zalita sluncem lesní paseky a kolem ní na dalších pasekách dozrávají lesní jahody a maliny. Naštěstí stále je lze zapít douškem křišťálově čisté léčivé vody, u které rozbory v březnu roku 2006 ukázaly oproti normě pro pitnou vodu značně nadlimitní obsah radonu (164 Bq/l zatímco limit pro pitnou vodu je50 Bq/l), což však u volně tekoucí vody není nebezpečné, ale může být důvodem její léčivosti.

Velmi nízká, pouze 4 mg/l byla hodnota dusičnanů (4 mg/l), takže i z hlediska normy šlo o vysoce kvalitní vodu kojeneckou (do 10 mg/l). Podloží zalesněného vrchu Vráže významně ovlivnilo i pH vody (6,2), odpovídající ostatním podobným, nevápencovým lokalitám. V tomto kontextu se zdejší pramen řadí po bok “radioaktivním” pramenům na Podsrpu a u Nahořan (o kterém bude příští povídání). Co se týče bakterií, byly zjištěny hodnoty 0 KTJ/l00 ml u Escherichia coli a 0 KTJ/100 m u coliformních bakterií, což je výsledek výborný. Důvodem byla velká samočistící schopnost a rychlá obměna vody díky vydatnosti pramene. Současná vydatnost pramene je oproti tehdejší o něco nižší a je otázkou, jak jej v dalších letech ovlivní rozsáhlé odlesnění Vráže, znamenající i zmenšenou jímavost vody.

Zatím však voda stále vytéká a poskytuje potřebným osvěžení i úlevu. Opět zcela v duchu úsloví „Věř a víra Tvá tě uzdraví“. A díky své měkkosti (tvrdost a měkkost vody je dána množstvím rozpuštěného vápníku a hořčíku a udává se v jednotkách milimol na litr) je často využívána pro přípravu výborného čaje a ještě lepší kávy. Určitě by od „jeho králováků“ chutnala i císaři Karlu IV.… No a ti, jimž se cesta na Dobrou Vodu na Vráž zdá příliš dlouhá, mohou na Milejovické návsi využít „samospádový“ pramen z obecní studny, vyvedený do kamenného koryta. S velice kvalitní vodou, po převaření vhodnou opět na výborný čaj nebo kávu. A komu by naopak Vráž s léčivým pramenem byla málo, může využít opravdové, i když velice mladé (teprve od roku 1978) jihočeské lázně ve Vráži u Písku, kde kromě vody léčí i slatinná rašelina.

A kdo by měl chuť poznat v okolí Milejovic jiný, méně slavný vodní zdroj, může zajet do Netonic, osady spadající pod obec Bílsko. Do kamenného koryta pod netonickou návsí vyvěrá mohutný pramen, příznačně místně zvaný Dálka, beroucí svou sílu z mocného zalesněného vrchu Radovce (635 m n.m.) na rozhraní Strakonicka a Vodňanska. Kamenné koryto s letopočtem 1912, pramen, přepadem pokračující do malé vodní nádrže, studny v blízkém okolí, opravená bývalá kovárna, i chátrající vesnická chaloupka, tvoří jedinečné „vodní zákoutí“. Spěchající voda dalším přepadem z vodní nádrže dává počátek Netonickému potoku, jehož konce lze dohlédnout až za Sviněticemi, kdy se mísí s vodami řeky Blanice. Vysoce kvalitní voda, hodnotami se blížící vodě kojenecké, plní i blízké studny a vydatnost má podobnou, jako při měření v roce 2006 a vlastně jako stále. Výbornou. Místní potvrdí, že v době jednotného zemědělského družstva bylo denně bez problémů odebíráno pro potřeby kravína 25 kubických metrů vody. Netoničtí si „své“ vody oprávněně velice váží. A hodnota pH 6,2 jasně ukazuje, že zdejší kyselejší voda opravdu pochází z lesního komplexu Radovec. Jen více takových zdrojů !!!

A ještě poznámka pro milovníky romantiky a obyčejných malých studánek. Na polovině cesty mezi Vráží a Radovcem leží Kváskovice, známé třeba novodobým hradem Švecburg. Ale při staré cestě na Kořenský rybník a dále na Záluží se skrývá studánka s romantickým jménem Pod Kličatkou. V úpatí švestkové meze byla počátkem současného století zaklenuta bílou kamennou stavbičkou kvůli ochraně před listím, větvemi i ostatním neřádstvem a doplněna lavičkou. Studánka získává vodu z blízké podmáčené vyvýšeniny zvané Celina, intenzivně zemědělsky obhospodařované, takže kvalita vody není nijak oslnivá. V minulých suchých letech se dokonce dvakrát ocitla bez vody, ale už je v pořádku, jen lavičku a švestkové stromy kolem studánky odnesl neúprosný čas a celé místo by si zasloužilo trochu více pozornosti. Aby se na něj úplně nezapomnělo…

Tak jako se zapomnělo na svažitou lokalitu U dobré vody mezi Volyní a Litochovicemi. Zůstala jen v názvech, ale při bližším průzkumu lze v úbočí svahu nad lit inovým křížkem nalézt pramen, sloužící pro napájení skotu na rozlehlých pastvinách. A přilehlé údolí s malým potůčkem, mířícím u nišovického mlýna do řeky Volyňky, stále nesoucí jméno Ve Slatinách, dokládá „vodní a podvodní“ historii celého území. Pro zadržování vody v krajině území nesmírně cenné a stále více žádoucí. V minulých letech byla takováto území někdy až nesmyslně meliorována a výsledky vidíme dnes ve vyschlé krajině a umírajících lesích. Chraňme si svoje „dobré vody“. Přinášejí a také budoucnost…

Soutěžní otázky č. 3
3.1. Měl císař Karel IV. raději dobrou brazilskou kávu z měkké vody nebo z tvrdé vody ? A z čajů měl raději měl raději čínský nebo indický ?
3.2. Co rozumíme pojmem „meliorace“ a v kterém historickém období se u nás nejvíce prováděly ?

Nesoutěžní otázka pro zvídavé: Kde se nachází skutečná studánka, kterou J.V. Sládek opěvuje ve své básni „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les“ ?

Na otázky 3. kola je možno odpovídat do středy 23. března 2022, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky 1. a 2. dílu:
1.1. K naplnění bazénu o objemu 18 krychlových metrů je potřeba 18 000 litrů nebo 180 hektolitrů vody.
1.2. K pití oblíbená Dobrá Voda přichází na náš stůl ze stáčírny Byňov v Novohradských horách, kde se čerpá z hlubinného jezera z hloubky asi 260 m.

2.1. Slavná básnička Lesní studánka od J.V. Sládka je z básnické sbírky Zvony a zvonky (1894).
2.2. Temenec, od slovese „temeniti se“, čili pramenit, prýštit. Na Prácheňsku většinou ve smyslu dočasného polního pramene nebo studánky, zejména na jaře.

Nesoutěžní otázka: Poručík Dub z Osudů dobrého vojáka Švejka nemohl před 1. světovou válkou, tedy do roku 1914, působit jako profesor na gymnásiu ve Strakonicích, protože strakonické gymnásium bylo založeno až v roce 1920.

Výherci 1. kola: Burianová Kamila, Schaffars Štěpán, Hájková Jana,
Výherci 2. kola: Šandara Adam, Drnková Tereza, Poisl Filip

Pozor, důležité upozornění pro výherce: Protože zatím nejsou k dispozici letošní soutěžní hrnečky, budete o možnosti vyzvednutí cen včas informováni. Zatím si tedy ceny nevyzvedávejte. Děkuji za pochopení.

Ceny pro výherce budou pak samozřejmě jako vždy k vyzvednutí na tradičním místě, MěÚ Strakonice, odbor ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
16. března 2022