1. Strakonice lipami vonící aneb Už za krále Bene…

Václavská lípa v k.ú. Nové Strakonice
(obvod kmene ve výšce 1,30 m nad zemí 550 cm, výška cca 23 m, přibližné stáří 400 let, vyhlášena za památný strom 2000)
Podsrpenská lípa v k.ú. Přední Ptakovice
(obvod kmene ve výšce 1,30 m nad zemí 420 cm, výška cca 22 m, přibližné stáří 200 let, vyhlášena za památný strom 2004)
Švandova lípa v k.ú. Nové Strakonice
(obvod kmene ve výšce 1,30 m nad zemí 430 cm, výška cca 15 m, přibližné stáří 250 let, vyhlášena za památný strom 2012)

„Ani čas, ani vzdálenosti společenské a životní neporušily toto dojemné přátelství. Stařičký Plánek v neumělé, ale procítěné elegii Želozpěv nad potátou lípou želel nejen poraženého stromu, svědka chvil přátelských- ale především smrti druha nejvěrnějšího, jehož dílo se zatím stalo jedním ze základních pilířů české poezie….Kdysi mi toto město připadalo příliš střízlivé a chladné, ale dnes už rozumím jeho poezii. Kolikrát se mi rozvoněly kvetoucí lípy v červnových podvečerech městského parku, kudy jsem se vracíval k příteli Rejžkovi kolem pavilonku s rudými růžemi za ptačího zpěvu...“(Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.272 )

Strakonice. Malé jihočeské město erbu zavinuté střely a maltézského kříže, později proslavené v celém světě textilním a strojírenským fortelem a melodickým zvukem tradičních dud. Jeho složitou duši pomohla básníku Ladislavu Stehlíkovi pochopit až vůně kvetoucích lip. Dnes ji ještě doplňují koberce květů, parková zákoutí a osobité kruhové objezdy, takže Strakonice se pro celou republiku stávají následováníhodným příkladem „kvetoucího města“. Ale zpět do korun stromů. Jedním ze způsobů vyjádření úcty ke dřevinám, které po staletí dotvářejí kolorit města, je vyhlášení za památné stromy. Samozřejmě s následnou péčí, která se ale nemůže stavět proti běhu přírody, kde všechno má svůj čas. Příběhy tří památných lip ve Strakonicích, mezi které dobře zapadá v předmluvě uvedený příběh žalozpěvu strakonického vlastence Plánka nad pokácenou lípou, pod kterou sedával s přítelem Čelakovským, jsou toho důkazem.

Nenajdeme ve Strakonicích a v nejbližším okolí větší a krásnější strom, než památnou Václavskou lípu (botanicky lípa malolistá), košatící se při hlavní silnici směrem na Podsrp. Své rozložité větve sklání až k samé zemi, snad z úcty k zesnulým, pochovaným na blízkém hřbitově s kostelem Svatého Václava. Podle pověsti stojí na místě, kde byli v roce 1504 upáleni na příkaz vrchnosti, a přes nesouhlas tehdejšího českého krále Vladislava Jagellonského, tři židé, obvinění z rituální vraždy. Jiná pověst hovoří a popraveném nevinném mládenci. Místní obyvatelé dokonce věřili, že pamatuje Jana Žižku.

V soupise významných stromů Strakonicka z roku 1941, kdy kvůli ní byly zastaveny další stavby rodinných domků, se hovoří o stáří cca 500 let, při revizi o třicet let později sníženém na 250 let. A při zápisu do registru památných stromů v roce 2000 se úředníci přiklonili k 300 letům věku a k názvu Václavská lípa. Tehdy ještě na kmeni s obvodem skoro 550 cm nesla plechovou tabulku s obrázkem Panny Marie Podsrpenské. Takže se stejně dobře mohla jmenovat Mariánská, ale i Žižkova, Královská, Popravčí, nebo Hraniční, protože stojí přesně na styku katastrálních území Strakonice, Přední Ptákovice a Podsrp.

V každém případě již několik století bdí nad Strakonicemi a místní jí oplácejí úctou a péčí. Pravidelnými (1997, 2006, 2009, 2011, 2017) zdravotními ořezy, odstraňováním nekrotických částí i instalací moderního systému pro svázání a zajištění koruny. Bohužel, roky se zastavit nedají ani u památných stromů. Vnitřní hniloba, stále silnější větrné vichřice a letos (2020) i bujný listnatý obrost, zatěžkaný kapkami vytrvalého deště, způsobily odlomení několika kosterních větví.

Další poškození by mohla být fatální. Pro prodloužení životnosti stromu proto město Strakonice přistupuje k nutným zásadním zásahům. Odlehčení koruny jejím snížením, opětovné ošetření fungicidními přípravky proti houbám a hnilobě, podpůrnou injektáží a instalací nové, osvědčené podkladnicové vazby, včetně zemních opor horizontálních větví. Památná Václavská lípa tak bohužel pozbude své dlouholeté majestátnosti, ale na druhou stranu by odborné zásahy měly umožnit, aby nad „svými“ Strakonicemi a okolím ještě dlouhé roky držela pomyslná ochranná křídla, plná vzpomínek, šumění, chladivého stínu i medu…. A pokud vyjde myšlenka odborného „nařízkování“, mohou se v brzké době v různých částech města „rozšumět“ i její potomci…

Václavská lípa nebyla jediným majestátním stromem při hlavní silnici ze Strakonic na Podsrp. Určitě znáte srdceryvné povzdychnutí Heleny Růžičkové, alias Škopkové, „Panenkomarjá podsrpenská, za co mě trestáš!“, z jihočeské filmové trilogie Zdenka trošky, Slunce, seno, …. . Týká se poutního chrámu Navštívení (Bolestné) Panny Marie pod vrchem Srpská, v katastrálním území Přední Ptákovice. Byl založen koncem 18. století, díky sošce Panny Marie, kterou do Strakonic přinesla roku 1784 rozvodněná Otava. Podle „pokynu zhůry“ ji nálezce umístil na své pole na Podsrpu. A lidé, kteří k ní začali chodit s prosbami, se za pomoci modliteb a vody z nedalekého zázračného pramene začali uzdravovat, což bylo důvodem ke zbudování poutního kostela.

Zároveň k němu byla od Strakonic vysazena lipová alej. Poslední dvě zachovalé lípy, pamatující slavná procesí z okolních vesnic při svátcích Panny Marie, byly za památné vyhlášeny roku 2004. Přes instalované korunové vazby, se pro větší lípu stala osudnou červencová vichřice roku 2013, která způsobila prasklinu po celé délce kmene. Následovalo několik let statečného boje, ale další vichřice v létě 2017 již byla osudná. Pouze pevná vazba držela pohromadě mohutnou korunu a kmen, rozevírající a praskající přímo nad hlavním silničním tahem na České Budějovice. Bezpečnostní riziko již bylo příliš veliké. Rizikové kácení hasičským záchranným sborem stále dávalo naději, že zůstane zachováno alespoň mohutné torzo kmene. Ale podélné roztržení proběhlo z koruny až do kořenového náběhu. Vyfrézování pařezu mělo být definitivní tečkou za životem památného stromu. Ale nebylo. V roce 2018, při výročí stoletého trvání České republiky, bylo několik mladých lipek, přímých potomků Podsrpenské lípy, vyzvednuto a vysazeno v okolních obcích na čestných místech. Při zásahu roku 2017 byla ořezem ošetřena i druhá památná lípa, chřadnoucí nejen věkem, ale i nutným zimním solením táhlého podsrpenského kopce. Zatím bojuje a zůstává posledním pamětníkem příběhu, na jehož počátku byla povodní přinesená soška Panny Marie…

Zcela mimo hlavní turistické trasy, schovaná mezi zahrádkami, dožívá třetí z památných strakonických lip, Švandova lípa. Podle pověsti střeží hrob legendárního dudáka Švandy. Pomineme-li věrohodnost pověsti, stejně jako báchorky o začarovaných dudách, divých ženách, lásce věrné Dorotky, vychytralém Vocílkovi, karbanu s čerty, či kvílení dud za oltářem kostela Svatého Prokopa během nedělních bohoslužeb, je dudák postavou historickou a má své příznivce. Podle jejich tvrzení měl být Švanda, i se svými dudami, pohřben na hřbitově na Kalvárii, vedle kaple Svatého Kříže, pod nejstarší lípou.

Hřbitov byl ale zrušen, Kalvárie necitlivě, ale nutně necitlivě, polozničena vylámaným zářezem drážního tělesa a ze skupiny lip se zachovala pouze jediná, dnes Švandova lípa. Je zajímavé, že ve starých katastrálních mapách je hrob dudáka Švandy ještě označen. Možná přijde doba, kdy využitím moderních vědeckých postupů bude rozluštěna i tato hádanka strakonické historie. Švandova lípa byla památným stromem vyhlášena v roce 2012, v roce slavného Mezinárodního dudáckého festivalu. Pečlivě ošetřena a stranou všeho dění zůstává stále ještě živou připomínkou slavné strakonické dudácké tradice… A z tradice vyrůstá národní sebevědomí, úcta k vlasti a úcta k sobě samým. Nezapomínejme na to v dnešní době, snažící se nás všemi prostředky, a hlavně penězi, přesvědčit o opaku…

A co ostatní strakonické lípy ? V současné jsou v návrhu na památné stromy další tři. Blesková lípa na Virtu, kdysi dávající jméno i populární hospodě Pod košatou a několikrát zachycující nebeské bleskové pozdravy. A dvě Plavecké lípy na Podskalí, připomínající slávu otavské voroplavby. Strakonice ještě skýtají mnohá překvapení…

Soutěžní otázky č. 1
1.1. Jaké květenství má lípa a co je plodem lípy ?
1.2. Proč získal český král Vladislav Jagellonský přízvisko Král Bene a co jsou z literárního hlediska „elegie“ ?

Protože soutěž se rozbíhá, je možno na otázky mimořádně odpovídat až do středy 24. března 2021, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
10. března 2021