7. Přírodní památka Pastvina u Přešťovic a PP Velký Potočný rybník aneb Vápence jsou nejlepší …

PP Pastvina u Přešťovic
výměra: 1,34 ha 38,87 ha
katastrální území: Rovná u Strakonic
nadmořská výška: 398 - 430 m n.m.
vyhlášení: 1985

PP Velký Potočný rybník
výměra: 38,87 ha
katastrální území: Staré Kestřany
nadmořská výška: 378 – 380 m n.m.
vyhlášení: 1986„Nezapomenutelná je pro mě večerní návštěva přešťovické pravěké osady a jejího pohřebiště. Stojíme ne návrší. Přes prastarý brod dole šumí Otava, na jejíž nahé paži se leskne spona luny a z úvalu „jako nebožtíci vstávají mlhy“. Na nejvyšším pahorečku se tyčí vysokánská divizna. To je kultovní pahorek, na němž obyvatelé, snad keltského původu spalovali své mrtvé. Rosa už kráčí metlicemi, slyšíš krok vracejících se stád a tam, v nedohlednu kužele dýmu z dálky předou hebký len ticha.“ ( Ladislav Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 290 )

Po dně moře, miliony let proti proudu času… Stačí jen u rybníčku Rakováku odbočit ze státní silnice Strakonice – Praha na Přešťovice. Vlevo, pod prověšenými dráty vysokého napětí, označená tabulkami chráněného území, láká svažitá stráňka plná slunce, květů, motýlů a ještěrek. Východně ohraničená borovým lesem, západně dvěma opuštěnými vápencovými lomy. Podle geochemických dat z období silurského a spodnodevonského, tedy nějakých plus mínus 400 milionů let zpátky. Geologicky je horninový podklad tvořen vložkou krystalického vápence a vznikl následnými přeměnami přírodních usazenin mělkého prvohorního moře. Ale zbytky tehdejšího života, ještě před velkým vymíráním, tu díky důkladné metamorfóze usazenin horotvornými pohyby nenajdeme.

V minulosti bylo v blízkém okolí spoustu lokalit využíváno jako lomy a u obce Rovná, ve vrchu Zbuš, se zachovaly základy pecí na pálení vápna. Zákonnou ochranu si ale zasloužila jiná vápencová lokalita v katastru obce, Přírodní památka Pastvina u Přešťovic, v úvodu zmiňované dno mělkého prvohorního moře. Svažitá, jihovýchodně orientovaná, výsušná a málo úrodná stráňka, od nepaměti sloužila jako pastvina. Kytička vedle kytičky, travička vedle travičky, kozička vedle kravičky... Dnes už se bohužel nepase a pastvina postupně ustupovala lomům i zalesnění. Přesto bohatství květů a vůní zůstalo v takovém množství, že ochranai malého, ale o to více přírodně „koncentrovaného“ území, byla vyhlášena již roku 1985. A od roku 2009 požívá ochrany i jako evropsky významná lokalita jedinečných, teplomilných (xerotermních) a vápencomilných druhově pestrých společenstev.

Velmi výrazně i díky úsilí a botanickému průzkumu Václava Chána (1929-2009) ze Strakonic, který bohužel v témže roce navždy odešel do botanického nebe. V nekrologu Jihočeského muzea s přídomkem „otec jihočeských botaniků“. Vynikající nadregionálního odborník amatér, který se vlastní pílí vypracoval mezi nejlepší znalce jihočeské flóry. V padesátých letech inicioval vznik Kolektivu pošumavských floristů, z něhož vznikla Jihočeská pobočka Československé botanické společnosti Neúnavný propagátor ochrany přírody v řadách Českého svazu ochránců přírody Strakonice, jehož byl také zakladatelem, ještě v osmdesáti letech fyzicky pracoval při údržbě přírodní památky Přešťovická pastvina.

Nenápadnou rostlinku vrabečnici úpolní poznají jen odborníci a vrabci, zatímco zběhovce yvu jen luštitelé křížovek. Hlaváček letní je malé, červené sluníčko, které, stejně jako záraza větší a ožanka hroznovitá miluje vápenec a teplo. Řebříček sličný tu zdárně zdomácněl po přenosu z ohrožené lokality strakonického Šibeníku koncem osmdesátých let. Stejně tak nejcennější, sytě modře kvetoucí obyvatel přírodní památky, hořec křížatý (Gentiana cruciata), ve stejné době přenesený od Droužetic. I několik chráněných syslů polních ze strakonického letiště okusilo pokusný transfer, ale zdárně nezdomácněli, protože jim chyběla rovná půda pod tlapkami. Ochrana přírody to někdy myslí dobře, ale…

Lehce středomořský charakter území dotvářejí zpěvní ptáčci v hustých křovinách, barevní motýli i světlé kameny vápence. Dva zdejší lomy poskytovaly horší kámen jako stavební, na sokly a tarasy, z lepšího se přímo na místě pálilo vápno. K dolnímu, „Kahovců lomu“ se jezdilo spodem od silnice, k hornímu „Placandů“, po hřebeni. Předlohou pro vesnickou povídku mohla být tragická nehoda ze začátku minulého století, když se do lomu při rozkydávání hnoje zřítil vůz i s koňmi. Ale protože příběh se k uším spisovatele Karla Klostermanna, trávícího poslední roky života v blízké Štěkni, nedonesl, upadl v zapomnění. Naopak oblíbeného spisovatele připomíná ve Štěkni pamětní deska na domě bývalého pekařství u Velánů, Institut K. Klostermanna na faře, pokoj ve štěkeňském zámku a obnovená stezka, spojující Klostermannova oblíbená vycházková místa.

Pozn.: U myšlenky obnovy Klostermannovy stezky ve Štěkni, stál v roce 1996 ekologicko osvětový projekt referátu životního prostředí Okresního úřadu ve Strakonicích, Toulky po přírodních krásách Strakonicka. Tehdejší soutěžní článek o Přírodní památce Pastvina u Přešťovic přinesl i povzdechnutí: „Na památku zbylo Štěkeňským rozmarné dílko, nazvané Revoluce v Písku a potom Klostermannova stezka. Vedla po levém otavském břehu, od jezu k přívozu U Mostáka a bylo by jenom ku prospěchu věci, kdyby si na ní Štěkeňští opět vzpomněli…“ Stalo se a díky neúnavné práci p. Františka Sáčka, byla stezka v délce 7,5 km v roce 2001 obnovena. Jako první krok k dalším nepřehlédnutelným, aktivitám, kterými p. Sáček, v duchu společností opomíjeného, ale přitom tolik potřebného vlastenectví, přispívá k poznání a popularizaci regionální i české kulturní historie.

Největším současným nebezpečím pro Přešťovickou pastvinu je zarůstání náletovými křovinami, trnkami, šípky, bezy, ostružiníky a agresivní trávou třtinou křovištní. Kvůli narušení drnu pro lepší zaklíčení chráněných rostlin by byla ideální opět pastva, což je hudba minulosti, ale místo ní přicházejí s pomocí alespoň ochotné ruce ochránců přírody. Hodně by pomohlo vytvoření příkopu při severní části, pro zabránění splachům umělých hnojiv z obdělávané půdy. A vyčištění dolního lomu od odpadů, navezených během minulých let strakonickými podniky a částečně i od křovin a osik. V horním lomu si zatím v klidu hnízdí poštolky a zpěvné ptactvo. Samozřejmě každý zvlášť. Při sluníčku na stráni, v plném květu, s poletujícími motýly a s pohledem do širokého údolí řeky Otavy s pravěkou historií žárových pohřebišť, budete v okolí těžko hledat líbeznější místo. A to tady bylo moře…

V povodí Otavy se objevují velké ostrůvky krystalických vápenců mezi Sušicí a Horažďovicemi a potom severně od Strakonic (vápencová oblast strakonická). Nedaleko Malé Turné, ale ještě v katastrálním území Radomyšl, byla dokonce při dolování odkryta dokonce menší krasová jeskyně s malinkými „karfiolovými“ krápníčky. Podle geologů měla velký vědecký potenciál, s doporučením k ochraně jako význačný geologický výtvor. Bohužel záměr se nezdařil. V sedmdesátých letech minulého století začal být opuštěný lom i s jeskyní využíván jako skládka odpadů z ČZM Strakonice. Zavezen, překryt zeminou a zalesněním postupně úplně zmizel z povrchu zemského. I s jeskyní. Snad možná jednou…

Východním směrem od „zmizelé“ jeskyně, po překonání skal kolem Brložského potoka nad Petrovicemi, s nepatrnými zbytky středověkého hrádku Větrova, ohraničují další vápencové skály údolí potoka Mísníček. Údolní rybník Míchovka, se zajímavou botanickou kombinací hrázové vegetace a suchomilných porostů na okolních skalách, byl dostatečným důvodem pro zařazení území do zvláště chráněných, jako Přírodní památka Míchovka. Oba potoky se následně pod Brlohem, u romantického mlýna, spojují do jediného, již Brložského potoka.

Než jej v Chotěbořicích u Kestřan pohltí vody řeky Otavy, vykoná pro ochranu ještě jednu důležitou službu. Mezi Dobeví a Kestřany protéká a naplňuje Velký Potočný rybník. Téměř čtyřicetihektarovou Přírodní památkou, vyhlášenou, téměř stejně jako PP Pastvina u Přešťovic v roce 1986. Plán péče se v dlouhodobém výhledu snaží účelovým hospodařením na rybníce zachovat cenná vodní a mokřadní společenstva a na ně vázané významné druhy rostlin a živočichů. A jak je u přírodních památek poměrně obvyklé, i zachovat esteticky hodnotný krajinný ráz území. Možná i kvůli té „líbivosti“ je důležitou migrační zastávkou ptáků.

Z těch nejvýznamnějších sídli trvale na rybníce a blízkém okolí jen podle hlasu „viditelný“ chřástal vodní, husa velká i mnohem menší, jménem přesto také velký rákosník a tři druhy potápek, malá, černokrká i roháč. Z chráněných mokřadních bylin doplňují litorální porosty například ostřice šáchorovitá nebo šáchor hnědý. Papír z nich sice nevyrobíme, ale kráse idylické krajiny na rozhraní Strakonicka a Písecka tahle skutečnost rozhodně na kráse neubírá…

Soutěžní otázky č. 7
7.1. Jaký druh šáchoru se používal na výrobu „papyru“ ? Který známý dinosaurus se mohl potápět v prvohorním moři ?
7.2. Najdete souvislost mezi Karlem Klostermannem a dnes již neexistující Juránkovou chatou pod horou Svaroh na Šumavě ?

Na otázky 7. dílu lze odpovídat do středy 8. dubna 2020, do 12,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz

Správné odpovědi na soutěžní otázky 6. dílu:
6.1. Žluna hnízdí v dutinách stromů, žluva si svá hnízda splétá ve větvích. Pyrop je minerál ze skupiny granátů. Jinak též „český granát“. Nejznámější je Muzeum českého granátu v Třebenicích u Lovosic nebo Muzeum českého granátu Praha v Národním muzeu.
6.2. Filmová komedie Na samotě u lesa (pan otec Zvon) a filmová komedie Jára Cimrman, ležící, spící (vrah Nývlt).

Nesoutěžní otázka 6. dílu: V českých písních se ocitl slavný generál Laudon (lidová píseň …jede přes vesnici má bílou čepici…) a generál Windischgraetz (píseň Jarka Nohavici… generál Vindyškréc má bílou čepici, vylezl na Petřín, pokynul pravicí…).

Výherci 6. kola: : Jindřich Lukeš, Žaneta Rozhonová a Alena Košáková

Výherci 1. kola: Klára Peroutková, Nathaniel Radeljak a Linda Novotná
Výherci 2. kola: Pavel Prančl, Jan Keller a Tereza Křiváčková
Výherci 3. kola: Michal Fulín, Josefína Holá, Matyáš Hradský a Simča Kramlová
Výherci 4. kola: Tadeáš Němejc, Silvie Chadová a Jiřina Dobešová
Výherci 5. kola: František Kohout, Diana Marešová a Jana Svobodová

Ceny budou k vyzvednutí, ihned po znovuotevření úřadu pro veřejnost, na MěÚ Strakonice, odboru životního prostředí, 3. patro, číslo dveří 6312 (budova Komerční banky na rohu Velkého náměstí, vchod na úřad z ulice Na Stráži).
Děkujeme za pochopení.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
1. dubna 2020