Soutěž 8.týden - Studánky a prameny pravěké a minulé


“Předhradí, podhradí a vyšehrad, na něm zbytky věže a studně, a zase jiné studně pod skalami „tejn“, to vše, obehnané velikými valy kolem dokola, svědčí o velikém rozmyslu dávných obyvatel, kteří si zde pracně vybudovali nedobytnou pevnost a útočiště.Veliká rozloha hradiště, opevněná s použitím přírodních srázů, na svou dobu úžasně plánovitě budovaná, vedla k odvážnému soudu, že zde vlastně musíme vidět marobudum, hlavní vojenské sídlo markomanského krále Marobuda.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 222)

Studna na hradišti Věnec u Lčovic (k.ú. Lčovice): Pověstmi opředené bájné Marobudum je možno spatřovat v mohutném hradišti Věnec u „Elčouc“, jak by řekli místní a koneckonců, proč ne. Jisté je, že naši předci vždycky věděli, že základem života je voda a bez ní nemohlo žádné významné hradiště existovat. Některá řešila situaci zřízením jakýchsi kamenných rezervoárů na dešťovou vodu (např. hradiště na Kněží hoře u Katovic), ale naprostá většina vykopáním studní v nejvíce chráněné části pevnosti. Studna na Věnci, vzniklá zvětšením a prohloubením původní studánky, byla vytarasená kamenem a dřevěnými trámy a když pozbyla, stejně jako hradiště, svého účelu, využívali ji alespoň lesní dělníci a lesní zvěř. Její dnešní stav není zatím znám a informace byly čerpány z díla archeologa Bedřicha Dubského Pravěk jižních Čech, vydaného v 1. polovině 20. stooletí. Jak vyplyne dále, řešení problematiky pitné vody na pravěkých hradištích tohoto geologa velice zajímalo.

Studna na Hradišti nad Něměticemi (k.ú. Němětice): Na Hradišti hledal velice dlouho, než objevil zbytky dávné studny v úžlabí mezi dvěma opevněnými vrchy. Již tehdy byla zasypané kameny, mezi nimiž se však údajně občas voda objevovala. I ona čeká na zhodnocení svého dnešního stavu, ale nalezení bude pravděpodobně možné jen s použitím podrobných nákresů profesora Dubského.

Pramen na bývalém hradišti Zámek u Zadních Zborovic (k.ú. Zadní Zborovice): Zato zdejší pramen lze dobře nalézt i dnes. Stačí při silnici ze Zadních Zborovic do Hlupína neminout po pravé straně romantický rybníček. Sledování jeho přítoku, vedoucí do příkrého svahu, je sice náročné, ale pro neodbytné průzkumníky končí u pramene mezi dvěma vrchy, kde jej popsal i Bedřich Dubský. Místo nepřístupné, skryté, tajemné, takže by ani nepřekvapilo, kdyby se mezi stromy najednou objevila vousatá kudrnatá hlava našeho starodávného prapředka . . .

Pramen pod Hradcem u Domanic (k.ú. Domanice): Poslední historická návštěva se týká bývalého hradiště na vrchu Hradec nad Řepicí. V minulosti šlo o jedno z třech nejmohutnějších hradišť, střežících strakonickou kotlinu (kromě již zmiňované Kněží hory u Katovic a Hradiště u Němětic). Mezi vrchy Hradec, Jaslov a Ostrý dokonce ležela osada Lemůzy, evokující svým jménem slovanský kmen Lemůzů, známý třeba i ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Vrch Hradec je dodnes opředen řadou pověstí a pověr, z nichž nejznámější je o zlatém sedle a černém psu s ohnivýma očima. Mezi pověsti ale určitě nepatří silný pramen vytékající z úpatí vrchu Ostrého, který byl podle Bedřicha Dubského hlavním zdrojem zdroj vody pro zdejší mocné hradiště. Provedený rozbor ukázal, že přestože sbírá svou vodu ze zemědělsky intenzivně využívané oblasti, věděli naši předci co je dobré. Ne příliš vysoké bakteriální znečištění 0 KTJ/100 ml Escherichia coli a 5 KTJ/100 ml Koliformních bakterií doplňuje hodnota 47 mg/l dusičnanů a hodnota 7,1 pH, ukazující, že jsme již znovu na území s podložím posledních výběžků pošumavských vápenců. Tyhle údaje archeolog Dubský sice neměl k dispozici, ale přesto mu můžeme poděkovat za naprosto přesné a jedinečné informace, díky nimž můžeme najít i prameny „živé“ vody našich předchůdců . . .

Studánka Klášterka u Petrovic u Oseka (k.ú. Petrovice u Oseka): Možná mezi ně patřila i voda ze studánky při okraji Petrovic, podle pověsti využívaná kdysi dávným klášterem a proto zvaná „Klášterka“. Pověst je pěkná věc, ale v Petrovicích nikdy žádný klášter nebyl, takže co s tím? Pravdou nejspíš bude, že výborná voda z Klášterky a z dalších asi sedmi pramenů v jejím okolí, měla být využívána pro pivovar v Drhovli na Písecku, kde bylo sídlo tehdejšího lobkovického panství. A protože pivovar byl přebudován z bývalého kláštera, vznikla zajímavá a matoucí slovní hříčka. Natolik zajímavá, že by si zasloužila, aby petrovičtí svou „pivovarnicko-klášterní“ studánku znovu probudili . . .

Studna ve Štěchovicích (k.ú. Štěchovice): Věřili by jste, že některá „živá“ voda mohla být ještě „živější“? Příkladem budiž Štěchovice. Naproti starému, ale stále využívanému špýcharu na návsi, v krásném staročeském selském statku lze najít studnu výborné vody se zajímavým osudem. V době první republiky se její voda využívala při výrobě „münzovky“, tehdy velice populární žitné pálenky podle receptury bratří Münzů z Horažďovic, kde byla její hlavní výrobna. Kromě ní existovalo mnoho „odštěpných závodů“, jeden z nich právě ve Štěchovicích, tedy v místě, kde se „živá voda“ měnila v „žitnou vodu“. Inu, zajímavé mohou být někdy osudy pramenů . . .

Studánka V mejtkách nad Dunovicemi (k.ú. Dunovice): Své by mohla vyprávět studánka V mejtkách, při jihovýchodním okraji lesa a hory Radovec nad Dunovicemi. Díky její vysoce kvalitní vodě, výbornému ovzduší a krásné přírodě tu mělo být v padesátých letech minulého století zřízeno dětské sanatorium. A dokonce sem měla být natažena železniční odbočka až z Čejetic. Z gigantického plánu později sešlo, ale kvalitní voda V mejtské studánce určitě zůstala, protože si možná pamatujete na její pokrevní sestru, lesní studánku v Dunovicích, ke které jsme chtěli natáhnout červený koberec. Buď jak buď, červený koberec by si zasloužily všechny studánky a prameny „živé vody“, které dokázaly přežít do dnešní doby. A díky nim, i když si to stále nechceme uvědomit a hlavně přiznat, můžeme žít a přežívat i my . . .

A tím se loučíme se soutěžním seriálem o kouzelných studánkách a třeba se zase někdy nad jejich stříbrnými pramínky sejdeme.

Soutěžní otázky č.8 :
8.1.) Z čeho byla vyráběna kdysi velice oblíbená pálenka „režná“ a z čeho neméně oblíbený likér našich babiček „rosolka“?
Prémie) Proč se rosolka už dnes nemůže vyrábět?
8.2.) Kdo to byl Marobud ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 16. května 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Vyhodnocení soutěže škol bude uveřejněno na těchto webbových stránkách v pátek 17. května 2007.

Správné odpovědi na otázky č. 7 :
7.1.) Svatá Anežka Česká, Svatá Ludmila, Svatá Zdislava (1220 – 1252, manželka Havla z Lemberka, léčitelka nemocných a ochránkyně chudých, u hradu Lemberk v severních Čechách dodnes údajně léčivá Zdislavina studánka, pohřbena v Jablonném v Podještědí, svatořečena r. 1995)
7.2.) Na českém a moravském území probíhaly napoleonské války s přestávkami od roku 1805 (bitva u Slavkova, největší a nejznámější) do roku 1813 (bitva u Přestanova u Teplic, před významnou bitvou u Lipska)

Výherci 6. kola :
Knihu Toulavá kamera III, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže vyhrává přírodovědný kroužek ZŠ TGM Blatná,
tričko, čepici a hrneček s logem soutěže vyhrává ZŠ Volyně(9.A) a Křišťanová Drahomíra, ZŠ Dukelská Strakonice

Ceny je možno vyzvednout v úřední dny (pondělí, středa, pátek) na odboru životního prostředí MěÚ Strakonice, kancelář č. 57 (bývalá budova okresního úřadu) nebo se o předání domluvit prostřednictvím e- mailu (e-mail viz výše).

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP