Soutěž 6.týden - Studánky a prameny jména Panny Marie

“Kamenný hranol hradní věže, tak typický pro Dobrš, vyvolává vzpomínku na jejího zakladatele, kterého pověst umisťuje do jednoho z údolních mlýnů, jako mlynářského chasníka. Kníže Oldřich dostal se prý na lov i do zdejšího okolí a byl náhle přepaden divokým kancem. Ve chvílích největšího nebezpečí vystoupil z mlází silák a proklál divoké zvíře oštěpem. Nebyl to nikdo jiný než mlynářský chasník Koc. Kníže daroval statečnému mlynářskému Bivojovi celou zdejší krajinu a jako erbovní znamení mu udělil mlýnské kolo…“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 225)

Pramen u kaple Panny Marie pod Dobrší (k.ú. Dobrš): A po prožitém nebezpečí se kníže napil z blízké studnice a nikdy už na Dobrš nezapomněl… Hezká pověst, jejíž přesnou podobu opravdu zná jen studánka pramenité vody pod kapličkou, v příkrém svahu při staré cestě z Dobrše do Chvalšovic. Zašplouchá, že všechno je svatosvatá pravda, jen mlynář se původně jmenoval Kocík a na jeho památku je Podlesí plné „kocíků“. A protože zdejší voda nikdy nevyschla a dělala lidem při cestě do dobršského kostela dobře, začali jí říkat kouzelná. Vystavěli nad ní kapličku s hezkými nástěnnými malbami Panny Marie, Sv. Jana Křtitele a Sv. Josefa, vodu začali jímat do zaskružené, zakryté studně a dodnes ji využívají, samospádem tekoucí, v blízkém chvalšovickém lomu. Idylické pošumavské zákoutí dotvářejí v dřevěné ohrádce ještě dvě jedle douglasky a jedna vzrostlá lípa. Výjimečnosti místa odpovídá i výjimečnost „kouzelné“ vody, spočívající v téměř optimálním pH (6,9), žádných Escherichia bakteriích a v minimu Kolibakterií a tak pouze hodnota dusičnanů 49 mg/l ukazuje, že přeci jen už nejsme v nedotčené civilizaci...Viďte, kníže Oldřichu...?

Pramen pod kapličkou Panny Marie v Radešově (k.ú. Radešov u Čestic): Mnoho kapliček Panny Marie zdobí Podlesí, ale jen některé byly vystavěny kvůli „zázračným“ studánkám a pramenům. V Radešově dokonce „jen“ kvůli malému, někdy jen slabě kapajícímu pramínku, vyvěrajícímu ve stráni nad potokem Peklovem přímo z boku kapličky. Lidé dodnes věří a není důvod pochybovat, že pramínek vody je léčivý, především na oční neduhy a i kvůli němu byla před několika lety kaplička pěkně opravena. Takže v Radešově platí do puntíku, že zdraví nemusí zrovna téci proudem, ale stačí jen když kape. I proto zatím nebylo možno rozbor „zázračné“ vody provést . . .

Studánka Panny Marie v Němčicích (k.ú. Němčice): Rozlehlý, více než tříhektarový je park při zámku v Němčicích u Volyně, patřící starému českému rodu Dlauhoweských. Vyhlídkový pavilón a další drobné stavby včetně kuželníku sice podlehly zubu času, ale bývalou slávu připomínají krásné vejmutovky, buky a především studánka Panny Marie, neustále plná vody, umně vytarasená kamenem v táhlém svahu nad potůčkem. V minulosti byla na mohutném překladovém kameni, popsaném významnými letopočty ze života zámeckých pánů, socha Panny Marie. Socha již není a kámen je zabořen do malé bažinky, vznikající odtokem vody ze studánky. Krásné paní, podle pověsti se v parku objevující, asi nevadí, že si bahnem ušpiní střevíčky, protože prý je stejně celá černá, ale vynikající voda by si zasloužila třeba jen vyrýpnutí odtokové stružky a hlavně vyčištění studánky. O vyzvednutí památného kamenu ani nemluvě. Voda neobsahuje žádné Escherichia coli ani Koliformní bakterie, má pouze 30 mg/l dusičnanů a mírně kyselé pH (6,3), dané žulovým podložím parku. Co k tomu dodávat . . .

Studánka Haltýř pod kapličkou Panny Marie v Tažovicích (k.ú. Tažovice): Idylicky staročesky zní slovo haltýř, znamenající jednak nádobu na převoz ryb a jednak zajímavé a jednoduché technické zařízení našich předků na uchování čerstvých potravin, které dnes najdeme už snad jen ve skanzenech. To se nad studánkou s protékající vodou postavila dřevěná chaloupka s dvířky a staročeská chladnička byla na světě. Odpařující se voda vytvořila v chaloupce svěží chladné mikroklima na úschovu mléčných i masných výrobků a třeba i ovoce přímo ideální. V Tažovicích na návsi při okraji silnice se haltýřová studánka zachovala sice jen jménem, ale je pěkně zaskružená a zakrytá proti nečistotám. Dříve, před zřízením vodovodu, si z ní brala vodu celá horní ves a na prameni, který studánku napájí byla postavena kaplička jména Panny Marie. Voda přichází až z výše položených Mokřin a z Mošeně, tedy již podle jmen z míst ne zrovna suchých, kde šumí hluboké lesy. A její kvalita vůbec není špatná! Pouze 8 KTJ Escherichia coli, 8 KTJ Koliformních bakterií, 40 mg/l dusičnanů a kyselejší pH (6,5). Hodnoty natolik přesvědčivé, že studánka se možná své haltýřové chaloupky znovu dočká. Pro připomenutí, že naši předkové zkrátka věděli . . .

Studánka Panny Marie v Jiníně (k.ú. Jinín): Proč je vlastně tolik studánek zasvěceno Panně Marii? Protože u našich pohanských předků byly studánky symbolem čistoty a staraly se o ně mladé dívky. Pohanský kult byl tak silný, že křesťanství tento „trend“ raději podpořilo, studánky svěřilo „čisté“ Panně Marii a s ní opět všem mladým dívkám a tradice byla na světě. I nejznámější léčivý pramen n světě, ve francouzských Lourdách je zasvěcen Panně Marii, o našich Mariánských Lázních ani nemluvě. Mariánskou studánkou se může pochlubit i bývalé městečko, dnes úpravná obec Jinín u Strakonic. Při jejím okraji, nedaleko bývalého sokolského cvičiště, překlenutá mohutným kamenem vzpomíná na svou bývalou slávu a zvolna se noří do okolní bažiny. Už se k ní ani nelze dostat suchou nohou kvůli nabrání vzorku, ale přitom by stačilo tak málo. Možná zavolat Sokola . . ?

Soutěžní otázky č.6 :
6.1.) Z čeho vzniklo slovo skanzen a znáte alespoň tři naše skanzeny ?
6.2.) Kdo byli Jan Křtitel a Josef, oba později prohlášeni svatými ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 2. května 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro veřejnost.

Správné odpovědi na otázky č. 5 :
5.1.) Např. Vícekrát nepůjdu k studánce pro vodu, V širém poli studánečka, Teče voda teče, U studánky seděla, atd. . .
5.2.) Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Úcta byla bezu černému vzdávána pro jeho léčivé účinky a také proto, že v biblickém podání byl z bezového dřeva údajně zhotoven kříž na němž byl ukřižován Ježíš Nazaretský.

Výherci 4. kola :
Knihu Toulavá kamera III, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže vyhrává ZŠ Cehnice, tričko,
čepici a hrneček s logem soutěže Kateřina Chromá, ZŠ Dukelská (VII.M) a ZŠ Záboří

Ceny je možno vyzvednout v úřední dny (pondělí, středa, pátek) na odboru životního prostředí MěÚ Strakonice, kancelář č. 57 (bývalá budova okresního úřadu) nebo se o předání domluvit prostřednictvím e- mailu (e-mail viz výše).

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP