Soutěž 5.týden - Studánky a prameny v lukách, v polích a v lesích

“Chytám-li na vábničku vůní podzimy mého domova, ozve se mi odněkud z kvetoucího vřesu zabručení čmeláků a pod sosnovými korunami ucítím z vlhkého jehličí vydýchnutí zelánek. Je to poslední houbový pozdrav našich lesů a druží se k němu vůně schnoucí bramborové nati, dým ohníčku z pastev nad rudnoucími šípky, matný lesk brázd, plavá vlna metlice na pasekách a chlad mlh z otavních luk...“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 26)

Lesní Bloudímská studánka u Vojnic (k.ú. Vojnice): Jakou asi vůní by upoutal básníka hluboký ponurý lesní komplex Bloudím u Vojnic, na rozhraní strakonického a sušického regionu? Jméno mnoho vypovídá o pošumavském ráji houbařů a borůvkářů, kde je nutno držet se malého lesního potůčku, nechce-li člověk opravdu zabloudit. Jména jako Lazy, Chudákov nebo Hladomře jen dokreslují v minulosti nelehký život v těchto končinách. Právě nedaleko Hladomře je u lesní cesty vydatná studánka pramenité vody, kdysi zásobující blízkou hospodářskou, dnes rekreační usedlost. Před několika lety ji lidé vyčistili, lehce zaskružili a opatřili slušivou dřevěnou chaloupkou, vhodně zapadající do lesní tišiny. Větší klid si opravdu jen těžko představit. Stejně jako uvěřit, že i v tomhle zapomenutém koutě kdysi žili a hospodařili lidé. Je jiná doba, bezesporu, ale právě na takovýchto místech si člověk uvědomuje, jak nesmyslné je někdy všechno spěchání a chvátání. Až půjdete Bloudímem, zastavte se u studánky a osvěžte se její vodou. Najdete v ní chuť celého zdejšího, trochu posmutnělého kraje, ale je to i chuť života. A u takovéto vody jsou všechny rozbory zbytečné . . .

Lesní studánka v Dunovicích (k.ú. Dunovice) : Za druhou lesní studánkou, nebo spíš studní, se vypravíme na opačný konec regionu, do Dunovic, na rozhraní Strakonicka a Vodňanska, pod mohutnou zalesněnou horu (jak dokládají místní názvy) Radovec. Ze vsi stačí projít jen pár metrů do lesa a ve skrytu mlází mezi smrky najdeme obezděnou studnu, při prvním pohledu nejvíce připomínající vchod do zemljanky. Tedy zemljanky pro vodníky, protože ze studánky neustále vytéká lesním rigolíkem pramen čisté vody do místních zahrádek a rybníčků. Dříve sem ale lidé často chodili pro vodu na pití i vaření, protože věděli co dělají. Voda zpod Radovce byla totiž vynikající a své vlastnosti si podržela dodnes, takže by si určitě zasloužila trochu „lepší zacházení“. Alespoň vysekání kopřiv a ostružiní okolo, když už nic jiného, protože jinak by se ke studánce měl spíše natáhnout červený koberec a fasádku ověnčit slavobránou. Rozborem nebyly zjištěny žádné bakterie Escherichia koli ani Koliformní bakterie a pouhých 6 mg/l dusičnanů, což je mnohem méně než limit pro kojeneckou vodu (15 mg/l) ! Opravdu vynikající voda, s pH poměrně kyselým (5,8), což je samozřejmě dáno lesním podložím, v němž se rodí životodárné prameny. A v tomto případě je slovo životodárné skutečně na místě . . .

Luční studánka Za Mačurou v Zálesí (k.ú. Zálesí) : Už jednou jsme mluvili o Kopanicích a kopaničářích na Moravě a v případě šumavském Podlesí u Zálesí se k nim rozhodně musíme vrátit.U roztroušených samot hospodářských usedlostí pod východními svahy Kůstrého (837 m n.m.) a Zahájeného (845 m n.m.), dvou nejvyšších vrchů Strakonicka, ani nelze jinak. Tomášek, Korytský, Paloucký, U Benedy, Mačura, co jméno, to jedinečný a osobitý kus historie života, práce, odříkání i radostí na Podlesí. Právě za samotou Mačura, při staré „zadní“ cestě z Kváskovic na Zálesí se v lukách, dnes pastvinách, se pod pokroucenou tříkmennou břízou zachovala luční studánka. Pramen není upravený, ale je stále patrné, že dříve byl jakoby vydlážděn a udržován, neboť podle tvrzení pamětníků tady bývala výborná voda. Vedle původního pramene je nyní malá skruž jímající vodu, využívaná bohužel už jedině skotem z okolních pastvin. Pro nedostupnost místa se zatím nepodařilo odebrat vzorky vody, ale studánku by určitě potěšilo, kdyby si na ni někdo „ z blízkých“ brzo vzpomněl . . .

Polní studánka Mezi bezy nad Štěkní (k.ú. Štěkeň) : Možná zatím trochu nesrozumitelný název jedné z nejromantičtějších studánek našeho putování, která by se klidně mohla jmenovat třeba Pod kaštanem nebo Pod kamenem, případně Mezi poli, atd.. Mezi Štěkní a Vítkovem se totiž mezi rozlehlými lány polí zachoval malinký háječek (místní jméno pole Pod hájkem), spíše jen několik trnek, bezů, jeden dub a jeden kaštan, ukrývající kamennou studánku s pramínkem, pospíchajícím malou polní stružkou do soustavy kestřanských rybníků. Až by se poutníkovi chtělo zazpívat : „ V širém poli, studánečka, hlubokáááá…“. Je překlenuta velkým plochým kamenem a kaštanovou větví a v minulosti byla malou oázou pro všechny zemědělce na okolních polnostech. Kaštan poskytoval chladivý stín, studánka osvěžující vodu a někdo z úcty k pramenu kolem něho vysázel kruh keřů černého bezu, nejléčivějšího keře vůbec. A odtud jméno i konec hádanky. A protože jsme v intenzivně obdělávané zemědělské krajině, kvalita vody je intenzifikaci a současnému stavu místa přímo úměrná. Velmi silné znečištění jak Escherichia coli, tak Koliformními bakteriemi a zdaleka nejvyšší hodnota nebezpečných dusičnanů (141 mg/l) ze všech odebíraných lokalit nepotřebují komentáře. Voda je naprosto nepitná, ale už zítra (tj. 20.4. 2007) může být všechno jinak! Žáci štěkeňské školy si ke Světovému Dni země (22.4.) dali totiž za úkol studánku vyčistit od listí a bahna, upravit její okolí a po mnoha letech ji probudit k životu. Určitě se jim to podaří a studánka Mezi bezy se znovu stane ozdobou štěkeňské krajiny, takovou, jako ji možná znal i Karel Klostermann, když chodil na své pověstné procházky po okolí. Má k tomu všechny předpoklady . . .

Polně luční studánka Pod kamenem na Lipici (k.ú. Štěchovice) : Dva mohutné topoly střeží dnes již bohužel pískem zcela zanesenou studánku pod štěchovickou Lipicí. Na rozhraní pole a louky se pramínku, krytému mohutným plochým kamenem, přeci jen občas podaří prorazit vrstvou písku, ale bez lidské pomoci už se neobejde. A čím dříve, tím lépe, protože by bylo určitě škoda tenhle moc hezký kousek přírody pod Pavlovou horou nechat písku napospas . . .

Soutěžní otázky č.5 :
5.1.) Znáte alespoň tři lidové písničky, ve kterých vystupuje studánka, studánečka, voda, vodička ?
5.2.) Doplňte starou moudrost našich předků : Před heřmánkem smekni, před bezem . . . ? A vysvětli proč.

Na otázky je možno odpovídat do středy 25. dubna 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro veřejnost.

Správné odpovědi na otázky č. 4 :
4.1.) Porost jaseniny je tvořen listnatými dřevinami s převahou jasanu (např. čistá jasenina, dubová jas., bažanková jas., střemchová jas., apod.)
4.2.) Žula je vyvřelá (magmatická) hornina, tvořená křemenem, živcem a slídou. Rula je hornina přeměněná (metamorfovaná) a vzniká zvětráváním a přeměnou žuly.

Výherci 3. kola :
Knihu Toulavá kamera III, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže vyhrává ZŠ Volyně (9.A),
tričko, čepici a hrneček s logem soutěže Veronika Chánová, Strakonice a kvarta Gymnázia Strakonice

Ceny je možno vyzvednout v úřední dny (pondělí, středa, pátek) na odboru životního prostředí MěÚ Strakonice, kancelář č. 57 (bývalá budova okresního úřadu) nebo se o předání domluvit prostřednictvím e- mailu (e-mail viz výše).

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP