Soutěž 3.týden - Studánky a prameny na samotách

“Před Česticemi vejdeme do modřínového lesa, v němž se bělá známá čestická kalvárie, postavená nejprve na začátku osmnáctého století a přestavěná po zničujícím požáru do dnešní podoby o sto let později. Před zámkem šumí voda v kamenné kašně, jejíž výzdoba není bez půvabu a v zámeckém parku zarostly pěšinky trávou, jen ptáci tu zpívají jako jindy a v korunách starých lip bzučí melodie včel vždycky stejně vznešená.“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 227)

Farská studánka v Česticích (k.ú. Čestice): Kašna před čestickým zámkem opravdu není bez půvabu a o původu její vody si určitě někdy popovídáme, ale tentokrát jsme přišli na malebné Podlesí kvůli studánce nedaleko známé Kalvárie a poustevny. Vodou bohatá, dnes již zaskružená a opatřená dřevěným přístřeškem, leží jen kousek od staré cesty z Čestic k dřešínskému mlýnu a název Farská napovídá, že v minulosti z ní byla vedena voda dřevěným korytem po úbočí Kalvárie až do čestické fary. V té dávnější minulosti je možné, že poskytovala vodu již zaniklému hradišti, a poté dvoru či tvrzi, který vstoupil do místních legend díky třem pannám. Ale ještě v minulém století si sem chodili pro vodu lidé z nějbližších čestických chalup a snadná procházka, v zimě v létě, to rozhodně nebyla. Bylo třeba síly, ale také fortele, při nesení plných okovů na vahách, v mejšlatech, jen úzkou cestičkou mezi sněhovými závějemi. Na Podlesí je krásně, ale život tu byl vždycky těžší než jinde. Dnes by pro vodu do farské studánky určitě nikdo nešel. Jednak kvůli vzdálenosti a jednak kvůli kvalitě, v níž se odráží dnešní intenzivní pastevní chov dobytka v širokém okolí studánky, jinak pro Podlesí velice typický. 12 KTJ/100ml Koliformních bakterií a stejná hodnota Escherichia coli jsou výmluvná, stejně jako vysoká hodnota dusičnanů (71 mg/l) a kyselejší pH 6,3. A jak se zdá, lepší to zatím nebude . . .

Litínská studánka a Studánka Na Kopanině v k.ú. Škůdra: Pro Podlesí jsou typické roztroušené samoty a usedlosti, jak je známe i z jiných českých pohoří a podhůří a dokonce i z moravských, kde se pro ně vžil, např. v Bílých Karpatech nebo v Beskydech pojem Kopanice. Pojem vzdálený přes celou republiku se ale užíval hojně i u nás na Podlesí, jak dokládají jména Kopčí, v Kopaninách nebo přímo Kopanina při okraji tajemného Bloudíma. Tady bývalá usedlost zarostla lesem, zbyly jen rozvalené zdi, uschlá alej ovocných stromů a dvě staré lípy. A pod jednou z nich studánka. Vyložená kamenem, krytá kamenem, ale již natolik zanesená pískem, že pramen se jen občas prodere na povrch. V tomhle místě se čas doopravdy zastavil. To nedaleko odtud, Na Litíně, se u bývalé pohodnice, později hájovny kamenná studánka s kamenným překladem zachovala dodnes a při zahradních pracích ještě její voda dovede osvěžit. I když jak kdy, protože podle posledních rozborů má vysoký obsah Koliformních bakterií (69 KTJ/100 ml), což nemůže zachránit ani relativně příznivý obsah dusičnanů (47 mg/l) a lehce kyselejší pH (6,4), takže původci případných střevních obtíží jsou jasní. . .

Studánka Prdlavka nad Zbudovem (k.ú. Nihošovice): Těžko říci, proč nese tahle studánka ve volyňském městském lese tak zvláštní jméno. Přitom by klidně mohla nést jméno Zlatá studánka, protože zdejší lokalita se postaru jmenuje Na Zlatnicích díky pověstem o těžbě zlata při dávném hradišti. Pravdou je, že průzkumy tu ukázaly vyšší obsah uranu a pamětníci tvrdí, že do žádného jiného místa v okolí nebijou blesky při bouřkách tak často jako právě sem. Není šprochu s trochou pravdy, takže pravda je taková, že zdejší studánka má vůbec nejvyšší obsah železa (0,05 mg/l) ze všech studánek, které jsme zkoumali . . . Trochu slabší je to s obsahem bakterií, i když nikterak dramatické (9 KTJ/100 ml Escherichia coli, 4 KTJ/100 ml Koliformních), což je způsobeno opravdu značnou zanedbaností studánky se spoustou rostlinných zbytků a bahna. Ojedinělé je i vysoce kyselé pH (6), koneckonců jsme v lese, a jen 17 mg/l dusičnanů jasně naznačuje, že vyčištěním by se tu k životu znovu probudila opravdu „zlatá“ studánka . . .

Studánka U Hořejšího mlýna (k.ú. Domanice) : I mlýny bývaly občas na samotě, jen když byla voda a ukázkovým příkladem je mlýn Hořejší na soustavě řepických rybníků. Kousek od něj, při okraji lesa je studánka, jakou známe už jen z kreslených večerníčků o Rumcajsovi, víle Amálce nebo od pařezové chaloupky s Křemílkem a Vochomůrkou. Hezky kulatá,obložená většími kameny a pokračující malým přepadem dál do bažinatých luk mezi kvetoucí blatouchy ke mlýnu. Na jaře je tu vůbec nejkrásněji. Stovky fialových podléšek pokryje celé okolí a určitě donutí zastavit každého turistu, spěchajícího po zeleně značené stezce na doušek vody. Nikoli špatné vody z mohutného lesního komplexu Hradec. Podléšky signalizují zásadité podloží, takže nepřekvapí pH 7,4 ! A pouhých 22 mg/l dusičnanů a 0 KTJ Escherichia coli hovoří jasnou řečí. Jen 15 KTJ Koliformních bakterií kazí celkový dojem, ale stejně, kdo by odolal křišťálově čisté vodě z pohádkové studánky, vířící při dně jemný písek . . .?

Soutěžní otázky č.3 :
3.1: Co jsou to okovy, váhy a mejšlata (nebo taky nejšlata či nejšláky) o kterých je mluveno v textu o Farské studánce ?
3.2: Co je to vlastně to pH ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 11. dubna 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro veřejnost.

Správné odpovědi na otázky č. 1 a 2 :
1.1.) Tomáš Čapek z Chrašťovic (1861 – 1950) byl česko americkým spisovatelem, žil v New Yorku a byl prezidentem Bank of Europe.
1.2.) Bakterie mají jméno podle svého objevitele Theodora Eschericha (1857 – 1911), významného rakouského bakteriologa

2.1.) Bohuslav Balbín (1621 – 1688) byl český literát, historik, zeměpisec a pedagog, člen jezuitského řádu, ale vlastenec a jedna z nejvýznamnějších osobností českého baroka
2.2.) Nebezpečí dusičnanů tkví v tom, že metabolickou přeměnou v lidském těle vznikají dusitany s karcinogenními účinky.

Výherci 1. kola :
Knihu Toulavá kamera, tričko, čepici a hrneček s logem soutěže vyhrává Jakub Chán ze Strakonic,
tričko, čepici a hrneček s logem soutěže Kateřina Schwarzová ze Strakonic a Jája Halaburdová z Lažánek.

Ceny je možno vyzvednout v úřední dny (pondělí, středa, pátek) na odboru životního prostředí MěÚ Strakonice (bývalá budova okresního úřadu) nebo se o předání domluvit prostřednictvím e- mailu.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP