- 2025 Zámecké parky
- Zahradou poznání
- 2024 Putování vodníkovou krajinou 3
- 2023 Putování vodníkovou krajinou 2
- 2022 Putování vodníkovou krajinou 1
- 2021 Putování chráněnou krajinou
- 2020 Putování chráněnou krajinou
- 2019 Putování chráněnou krajinou
- 2018 Putování vědeckou krajinou
- 2017 Putování filmovou krajinou
- 2016 Putování dramatickou krajinou
- 2015 Putování malovanou krajinou
- 2014 Putování básnickou krajinou
- 2013 Putování románovou krajinou
- 2012 Šel tudy, měl dudy
- 2011 Stíny lesa tajemné
- 2010 Pěšinkami zámeckých parků
- 2009 Na vlnách stříbrných rybníků
- 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky
- 2007 Město v přírodě, příroda ve městě
- 2007 U pramenů živé vody
- 2006 U pramenů živé vody
- 2005 Regionem ve stínu památných stromů
- Strakonice kvetou
- Zimní radovánky
- Ostatní
Soutěž 2.týden - Studánky a prameny ve městech a v obcích (2)
“I krušlovská náves má kapličku, hezké štíty a navíc roubenou studnu s okovem, u Vacovic je zase krásná vyhlídka na Javorník a na věžní jehlan vacovského kostela.V obci se vyrábějí loutky, rozesílané i do ciziny, ale já ž Vacov znal a toužil jsem jen po Dobrši . . .“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 225)
Návesní studna ve Chvalšovicích (k.ú. Chvalšovice): Není zrovna roubená, leč zděná s dřevěnými dvířky, ale také je na návsi a s okovem pro nabírání vody do kbelíků, podobně jako na mnoha jiných vískách šumavského Podlesí (nadmořská výška 610 m n.m), kam nás zavedl svým úvodem Ladislav Stehlík. Chvalšovičtí vodu ze své návesní studny dodnes využívají, i když jen jako užitkovou, protože „dobrou vodu“ mají schovanou jižněji od obce, směrem k modrým šumavským horám, v lokalitě příhodně nazvané U Dobré vody. Vůbec jsme v oblasti, ač na kopci, kde voda, nadneseně řečeno, vytéká skoro z každé krtiny, jak může dosvědčit prameništní oblast potoka Peklova. Voda z chvalšovické návsi platí „civilizační daň“ především vyšším obsahem Koliformních bakterií i bakterií Escherichia coli, díky nimž ji opravdu nelze využívat jako pitnou, ačkoli obsah dusičnanů (49 mg/l) by ještě normu pro pitnou vodu těsně stihnul. A že jsme v Podlesí dokládá kyselé pH (6,3). Básníkovy kroky vedly dále do Dobrše (695 m n.m.), kde možná pod návsí u rybníčku natrefil na velkou pumpu, údajně nad studánkou, kde voda nikdy nevysychá. Vzorky na rozbor z ní zatím brány nebyly, ale ať ji tahle vlastnost vydrží co nejdéle.
Pramen z Jedlovek na návsi ve Volenicích (k.ú. Volenice): Z Podlesí se vracíme do nižších poloh přes nově upravenou volenickou náves (460 m n.m). Od nepaměti na ní byl vyveden pramen z bažinatých luk západně od vsi, nazývaných Jedlovky. Vytékal z kašny a dále přepadem plnil romantický návesní rybníček, vhodně doplňující celkový pohled na protáhlou svažitou náves, zakončenou v horní části školou a gotickým kostelem Sv. Petra a Pavla. Při rekonstrukci návsi došlo i na kašnu, ale rybníček přišel bohužel zkrátka. Třeba se to jednou změní. Mnoho generací přespolních školáků osvěžil pramen před cestou k domovu, ale dnes už jeho funkci převzaly balené vody a limonády. Je to špatně, není to špatně ? Chemický rozbor spíše podporuje druhou variantu i když obsah bakterií Escherichia coli je pouze 1 KTJ/100 ml a obsah Coliformních bakterií 7 KTJ/100 ml. Ale ani obsah dusičnanů (67 mg/l) není zrovna povzbuzující a potvrzuje, že voda na náves přichází ze zemědělsky obdělávané krajiny. A tak, přes optimální pH 6,8, je u kašny nejvíce veselo před Vánocemi, kdy se v ní zdárně uchovávají šupináči pro štědrovečerní tabule, pro potěchu dětí i dospělých.
Studánka Ve stráni ve Sloučíně (k.ú. Novosedly): Stále z kopce dolů vede další putování za obecními studánkami až do Sloučeně u Novosedel (420 m n.m.), kde z bývalé studánky z malé stráňky nad potokem brala kdysi vodu celá osada. Jenže časy se změnily a studánka se zděným zakrytím, uzavřená mříží, už jen vzpomíná na bývalou slávu a potřebnost. Vlásečnicové kořeny blízkých vrb a olší čeří její vodu a celá stavbička mizí v porostu vzrostlých kopřiv. Naštěstí již obecní úřad slíbil nápravu a třebaže se tím těžko zlepší zatím hodně nevyhovující kvalita vody, přeci jen půjde o první krok. Nevyhovující kvalita je dána zejména vysokými obsahy Koliformních bakterií, značících dlouhodobé znečištění a také vyšším obsahem dusičnanů (56 mg/l), koneckonců, jsme již v zemědělsky intenzivně využívané polní krajině, do které vhodně zapadá jen mírně kyselé pH (6,6).
Bývalá studánka ve Slaníku (k.ú. Slaník): A znovu dolů po vrstevnici, až do Slaníku (410 m.n.m), kde se v minulosti ve vápencové skalce nacházela studánka s tak kvalitní vodou, že o tomto prameni psal již Bohuslav Balbín ve své knize o přírodních zvlášnostech české země. Pramen se měl nacházet mezi strakonickým Podsrpem a tehdy slavnou Řepicí, čemuž Slaník dobře odpovídá, jenže v současnosti je zasypán a lze jen těžko říci, zda se někdy, jen kousek od památné Slanické lípy, znovu probudí k životu. Zasloužil by si to. Nejen kvůli panu Balbínovi . . .
Soutěžní otázky č.2 :
2.1.) Kdo to byl Bohuslav Balbín ?
2.2.) V čem tkví nebezpečí dusičnanů ?
UPOZORNĚNÍ PRO ŠKOLY : VZHLEDEM K TOMU, ŽE NĚKTERÉ ŠKOLY SE O ZAČÁTKU SOUTĚŽE DOZVĚDĚLY POZDĚJI, MOHOU ŠKOLY ODPOVÍDAT NA 1. SOUTĚŽNÍ OTÁZKU AŽ DO 4. DUBNA 2007 !!!
Na otázky je možno odpovídat do středy 4. dubna 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.
Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP