Soutěž 1.týden - Studánky a prameny ve městech a v obcích (1)

“Morový sloup na náměstí před radnicí s Alšovými sgrafity, v nichž velký malíř zdůraznil erbovní atributy strakonické historie : střelu, rožmberskou růži a maltánský kříž, v typicky alšovské ornamentice, dále kamenný relief řezníka s býkem na průčelí masných krámů je snad s kostelem svaté Markéty vše, co z oblasti výtvarného umění nabídne toto město. . .“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1959, s. 225)

Studánka na Droužetice (k.ú. Strakonice): Ačkoli studánky nepatří k erbovním atributům Strakonic, přesto naše nové putování za nimi začneme symbolicky právě tady. Zahrádkářská osada pod silnicí na Droužetice, totiž nese hezký název „U studánky“, jak alespoň dokládá již notně zrezivělá tabulka na plotě jedné ze zahrádek. Název není samoúčelný. Samotná studánka je opravdu kousek pod silnicí při cestě mezi zahrádkami, v současnosti je již zaskružená, ale stále využívaná především pro potřeby zalévání. Těžko říci, jak vypadala dříve. Možná šlo o pramen, vytékající volně ze svahu, možná o větší luční studánku, ale hlavní je, že stále poskytuje životodárnou vodu. A přes blízkost silnice vodu poměrně kvalitní, jak dokládá hodnota 38 mg/l dusičnanů, kdy limit pro pitnou vodu je 50 mg/l. Bohužel, přítomnost bakterií již tak příznivá není, ačkoli rozborově nebyly zjištěny žádné bakterie Escherichia coli, indikující přítomnost čerstvého fekálního znečištění (nejčastěji výkaly, ale dále i půda, rostliny, prach, atd.), ale hodnota 800 KTJ (kolonií tvořících jednotku/100 ml) Koliformních bakterií je velmi vysoká a ukazuje na celkové fekální znečištění vody. Takže z téhle studánky se opravdu pít vodu nedoporučuje. Zajímavé je její mírně zásadité pH, dosahující hodnoty 7,6 a potvrzující přítomnost vápencového podloží zdejšího místa.

Rákosová studánka (k.ú. Droužetice): Jen pár desítek metrů severněji se ukrývá v olšovém hájku druhá studánka. Opět zaskružená, zapuštěná do země a chráněna dřevěným poklopem je pro neznalého návštěvníka téměř neviditelná. Jen vyšlapaná cestička mezi olšemi dovede neomylně k cíli, když ještě před tím je nutno projít hradbou vysokého rákosu. Lidmi je určitě hodně využívaná a nutno říci, že její kvalita je opravdu výborná. Ve vzorku nebyly zjištěny žádné Koliformní bakterie, ani bakterie Escherichia coli a hodnota dusičnanů i pH je naprosto stejná jako u studánky předchozí. Je zkrátka znát, že rákosová studánka je již vzdálená civilizačnímu ruchu a lidé si cestičku k ní vyšlapávají oprávněně a jak se zdá, ještě dlouho prošlapávat budou.

Studánka Pod chalupou v Chrášťovicích (k.ú. Chrášťovice): Za další studánkou se přesuneme do Chrašťovic, výstavné obce na rozhraní Strakonicka a Blatenska. Naprosto nečekaně se zrcadlí přímo u silnice, ve výklenku vesnické chalupy. Pod ní, přes silnici, je ve svahu pumpa, takže lze předpokládat, jejich propojenost. Dalo by se říci, že pramenem pod chalupou začíná Řepický potok, ubírající se pod obcí dále k jihu do soustavy řepických rybníků. Přes značné znečištění a bezprostřední blízkost komunikace je udivující hodnota dusičnanů, 48 mg/l, ale již neudiví zdaleka nevyhovující obsah Koliformních bakterií i bakterií Escherichia coli, které činí zdejší vodu nepitnou. Ale možná by stačilo jen vyčištění studánky, odbahnění a samočistící schopnost vody by už dokázala své. Tak třeba možná někdy . . . A jen pro zajímavost, hodnota pH vody je 7,5, takže znovu jde o vodu spíše zásaditou. Inu, podloží je podloží . . .

Netonický pramen (k.ú. Netonice): Do kamenného koryta pod netonickou návsí vyvěrá mohutný pramen, beroucí svou sílu z mocného zalesněného vrchu Radovce, pro změnu na rozhraní Strakonicka a Vodňanska. Kamenné koryto, pramen, přepadem dále pokračující do malé vodní nádrže, studny v blízkém okolí, nápisy na starých dílnách o blízkém vodním zdroji, tvoří dohromady jedinečné „vodní zákoutí“. Spěchající voda pak dalším přepadem z vodní nádrže dává počátek Netonickému potoku, jehož konce lze dohlédnout až za Sviněticemi, kdy se mísí s vodami řeky Blanice. Důležité je, že tabulky, označující vodní zdroj nelžou. Bakteriologická kvalita vody je vynikající, bez Koliformních bakterií i bez bakterií Escherichia, do hodnocení pitné vody se s „odřenýma ušima“ vejdou i dusičnany s hodnotou 47 mg/l. A hodnota pH 6,2 jasně ukazuje, že zdejší kyselejší voda opravdu pochází z lesního komplexu Radovec. Chtělo by se říci : „Jen více takových zdrojů !!!“

Soutěžní otázky č.1 :
1.) Kdo to byl Tomáš Čapek, pocházející z Chrašťovic ?
2.) Proč se bakterie Escherichia jmenují právě Escherichia ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 28. března 2007 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP