9. Lesy mezi Strakonickem a Vodňanskem


Knížecí kámen, Brnouš, Radovec (k.ú. Drahonice, Netonice, Radějovice, Paračov, Dunovice, Cehnice)

Skočický Hrad, Jelení vrchy, Kopaniny (k.ú. Svinětice, Vitice, Krašlovice, Lidmovice, Pivkovice, Drahonice)

„Dole stříbrný provázek Blanice se leskne mezi kamením a drsnými stráněmi, vidíš mlýn u Baštů, pilu i vsi na kopcích, na severní straně sedlo Skočické hory a východně „pustý zámek“ helfenburský… Kostelík Svatého Vojtěcha byl téměř denním cílem procházek Zeyerových, hlavně ve večerním soumraku, kdy slunce už zapadlo za Skočickou horu, louky se rozvoněly rosou a stromy se změnily v živé bytosti jeho hrdin a vysněných postav…Cesta vedoucí obloukem dovedla nás k rybníku Řežabinci, pod duby na travnatou stinnou hráz, od níž hledíme přes hladinu až ke Skočické hoře“ (L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1975, s.38, 63)

Při cestě ze Strakonic do Vodňan se za Cehnicemi vynoří po pravé straně výrazný zalesněný hřeben a v poměrně stálé vzdálenosti od silnice doprovází řidiče takřka deset kilometrů přes Drahonice, Skočice a Lidmovice. Tvoří jej rozsáhlé lesní komplexy Radovec (cca 600 ha) a Hrad (cca 1 000 ha), spojené kilometr dlouhou a půl kilometru širokou šíjí. Díky ní přírodně krajinářsky, historicky i turisticky velice zajímavá a navštěvovaná oblast Netolické vrchoviny připomíná cvikr. Průzkum menšího okuláru, Radovce, započneme v Cehnicích, kde se nad zachovalou Třešňovkou vnoříme do lesa Kostelík.

Vrchol s nadmořskou výškou 555 m n.m., skrývající při svém okraji hájovnu, se vypíná nad Dunovicemi, jejichž část, Malenice, pronikla hluboko do lesního hájemství plného vydatných a kvalitních pramenů. Zásobují vodou blízké obce a zvažovalo se také léčebné využití pro dětské sanatorium uprostřed čistých lesů. Bohužel neúspěšně. Pramen na protější straně kopce, v lokalitě Na Vávrovské, si vzali pod patronát cehničtí školáci a při čištění se seznámili i s málo známým zástupcem živočišné říše, strunatcem obecným. Cesta smrkovoborovými porosty, s vyšším podílem jedle a buku, končí na Radovci (635 m n.m.). Mohl by se jmenovat i Radějovec, protože nejbližší obcí jsou Radějovice, ale na starých mapách z poloviny 19. století čteme ještě jiné jméno, Radiovec. Jako by naši předkové tušili, že na konci dvacátého století bude celosvětovým hitem radiové spojení pomocí tzv. mobilní sítě a vrchol „ozdobí“ stožár mobilního operátora…

Balvany a kamenné shluky lemují další cestu západním směrem ke konečně pořádnému balvanu, Knížecímu kameni (626 m n.m.), střeženému krásnou štíhlou jedlí. Výrazná a dobře přístupná skála připomíná minulost celého rozsáhlého polesí, patřícího knížecím rodům, menší částí Windischgraetzům, větší částí Schwarzenberkům. Právě knížecí „schwarzenberská“, typická kamenná lesovna (fořtovna) bez fasády, ze které lesní čili fořti řídili hajné se nachází hned při silnici na okraji Skočic. Lesnatému území se totiž říkalo Skočický revír a rozkládá se kolem magického Hradu, ze všech světových stran viditelné dominanty Vodňanska.

Ano, jde o druhý okulár našeho cvikru. Přesuneme se do něj zmiňovanou šíjí přes les Brnouš na straně „Radovecké“ a les Kopaniny na straně „Hradské“, rozdělené silnicí Drahonice-Pivkovice. V lesích nad Skočicemi narazíme na červenou turistickou značku a kolem upravené lesní kapličky Sv. Václava vystoupáme k nejzáhadnějšímu místu celého letošního „stínolesatajemného“ vandrování. Už samotná nadmořská výška Hradu, 666,6 m n.m., dává tušit nějakou čertovinu :o). Vrcholovou část, kde rulové balvany nahrazuje tvrdá vyvřelá žula, dělí mělké sedlo na dvě části. Nižší je obehnána kamenným valem, tzv. „markomanským kolem“, pozůstatkem sídliště z doby bronzové, později železné, využívaného i Germány a Slovany. Z hlediska obrany vynikající strážní místo na boční trase Zlaté stezky z Prachatic na Prahu, nazývané též Vidice, od slova „viděti“. Krásná, ale stále více zarůstající je Šumavská vyhlídka z okraje bývalého hradiště na pásma šumavských hor, počínající Boubínem a Bobíkem.

Druhý vrchol, vyšší, ostřejší a kamenitější, Hrad, je zakončen nedávno opravenou (2004) kamennou (jak jinak) pyramidou na níž jsou kamenné (jak jinak) desky s německým nápisem. Jde o malou slovní hříčku. Český překlad zní: NA ČERNÉM KOPCI (německý originál ZU SCHWARZEN BERG) VŠECHNY CESTY ZBUDOVÁNY 27. ČERVNA 1705. Ale současně lze nápis přeložit jako: ZA SCHWARZENBERGA VŠECHNY…atd. Pro úplnost, knížecí rod získal skočické panství roku 1700. Podle blízkého názvu U altánku je možné, že pro knížecí panstvo tu byla upravena pohodlná vyhlídka.

Množství kamenů obrostlých zeleným mechem, tvořících až suťová pole nebo malé jeskyně, doprovází krásné bukové lesy, z nichž nejcennější části chrání přírodní rezervace Skočický Hrad. Jde o další regionální biocentrum, charakterizované jako: Skalnatý hřeben a prudké balvanité svahy pod ním s porostem starých mohutných buků, častý smrk a jedle a významná bylinná společenstva květnatých bučin. Chráněné území má režim zvláštního hospodaření a cílem je zachování a ochrana, resp. prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů.

Dramatické vrcholové partie Hradu jsou zdrojem řady pověstí. Nejznámější vypráví o zlém loupežníku Úskokovi, sídlícím na Kole, který olupoval kupce na obchodní stezce. Řádění zamezil až jeden ze strakonických Bavorů, který tlupu rozprášil a Úskoka po dlouhém zápase přemohl v údolí řeky Blanice. Za odměnu dostal území kde bojoval a založil na něm město Bavorov. Po loupežníku dostala trochu nelogicky jméno vesnice Skočice.

Nekonečný komplex Hradu se východní „panožkou“ u Vitic řeky Blanice opravdu dotýká. Nabízí turistovi jedinečnou možnost spojit požitek téměř horské tůry s proplutím původního přírodního koryta řeky s hlinitými meandry a štěrkovými náplavy. Hippostezka z Vitic, vedoucí kolem několika pramenů, pro masív Hradu typické, poslouží i cyklistům a další lesní zákoutí lze poznat jako účastník pionýrského tábora Na Kocandě. Milovníci tajemna stále hledají souvislosti mezi Pekelnou strouhou pod Kostelním lesem a neobvyklými čtyřmi šestkami vrcholové kóty, zatímco romantikům postačí návštěva kamenitého Růžového vrchu. Jen zoologové musí omluví absenci jelenů v Jelením vrchu nad Budyní a spokojit se s „náhražkovým“ farmovým chovem daňků na jejím okraji.

Hrad je zkrátka díky smíšeným lesům, kamenným hřebenům, pramenům a duchem místa krásným v každém ročním období a množství barev během roku vystřídá v zimě stříbřitě ojíněná čepice. Ale pozor ! Když se ocitnete sami mezi rozviklanými kameny s kluzkým mechem, vítr se prohání v korunách starých buků a jediným hlasem široko daleko je zakrákání krkavce nad kamennými valy zaniklého hradiště, snadno uvěříte v existenci loupežníka a raději se vrátíte zpátky do našeho „jistého“ civilizovaného světa, sice plného jiných „Úskoků“

Soutěžní otázky č. 9
Kvůli Velikonočním svátkům jednodušší než obvykle :o))
9.1.Kdo byli Markomané a mohl se jejich vládce Marobud znát se Svatým Václavem ?
9.2. Jaký strom jdou sázet lesáci, když říkají, že jdou sázet „douglasku“ a „grandisku“ ? Co je to „hippostezka“ ?

Nesoutěžní otázka č.9:
Jak se jmenuje populární dvojice beskydských loupežníků (zbojníků) ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 27. dubna 2011 do 17,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 8 :
8.1. Mravenec lesní hubí velké množství lesních škůdců (zdravotní policie). Mravenčí královna se dožívá i přes dvacet let, včelí královna max. 5 let.
8.2. Turisticky přístupné jsou na Šumavě tři slatě: Tříjezerní, Jezerní, Chalupská (Cikánská slať a Malý Polec již nad rámec soutěže). Slatě je název pro rašeliniště v centrální části Šumavy na náhorních plošinách. Luhy je název pro údolní rašeliniště, ovlivněné proudem řeky.

Nesoutěžní otázka č. 8:
Entomologicky je Pytlík dřevokazný létavý brouk, takže podle morfologických znaků jde pravděpodobně o tesaříka :o).

Výherci 8. kola ze 14. dubna 2011:
Knihu Toulavá kamera, tričko,čepici, hrnek a samolepky s logem soutěže získává ZŠ Cehnice, tričko, čepici, hrnek a samolepky s logem soutěže Zdeněk Filip a Šesťaci Katovice

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
19. dubna 2011

LESNICKO-DŘEVAŘSKÝ VZDĚLÁVACÍ PORTÁL MEZI STROMY

A protože už víte, že naše putování po lesích není samoúčelné, ale je součástí Mezinárodního roku stromů, využijeme i poznatků, které lze jinak najít na velice zajímavém odkazu Lesníkův učeň na stránce : http://www.mezistromy.cz/cz/lesnikuv-ucen
(a nebo jen na Googlu prostě zadejte MEZI STROMY :o))

Říjen
Říjen je měsíc barevných listů, zkracujících se dní a tažných ptáků.
· Listy stromů a keřů začínají opadávat.
· Vrcholí odlet ptáků, přilétají hlavní hejna zimujících havranů.
· Srnci shazují paroží, začíná říje daňků.
· Mufloni a prasata spásají bukvice.
· Jezevci a plazi upadají v zimní spánek.

Práce v lese
· Lesníci sbírají šišky borovice a semeno tisu, jasanu, habru, lip , břeku, buku, dubu, javoru, olše, kaštanu a ořešáku.
· Na připravené plochy vysévají semena javoru buku, dubu, jedle, douglasky a vejmutovky.
· Začínají se stratifikací (předosevní přípravou) semen habru a javoru babyky.
· Začínají s podzimní výsadbou sazenic listnáčů.
· Pokračují v probírkách.
· Těží především listnáče a likvidují souše.
· Začínají s těžbou borovice.
· Kontrolují ploskohřbetku smrkovou v půdě a vajíčka obaleče dubového na vzornících.
· Odstraňují kůrovcové souše
· Zabezpečují kultury a porosty proti okusu zvěře.
· Kontrolují oplocenky proti vniknutí zvěře.
· Myslivci otevírají zahrazená myslivecká políčka pro zvěř, loví jeleny, muflony, daňky, jeleny siky, srny, srnčata a divoká prasata, začínají lovit bažanty a divoké krocany.
· Sbírají kaštany, šípky, bezinky, jeřabiny a ostatní lesní plody.
· Dokončují silážování krmiv a zabezpečují dužnatá krmiva.

Pozorování
Na stromech a keřích můžete už od září pozorovat množství zralých plodů. Mnoho z nich určitě znáte - hrušky, jablka, švestky, šípky, bukvice, žaludy, kaštany, lískové oříšky, jeřabiny... Zkuste ale v přírodě objevit i ty, jejichž jména vám byla doposud utajena. Najděte v atlase obrázky stromů a keřů, jako je střemcha, dřín, kalina, trnka, ptačí zob, pámelník, krušina a pátrejte v přírodě i v zahradách kolem lidských obydlí po jejich plodech. Mnoho těchto plodů slouží jako potrava ptákům i jiným živočichům, mnoho z nich využívá člověk. Plody skrývají semena, která zajišťují rozmnožování rostlin. K tomu, aby se co nejvíce šířily, používají rostliny nejrůznější zařízení. Určitě znáte javorové nažky, které se vznášejí ve větru, nebo létající semínka pampelišek. Semínka, která sežerou ptáci nebo jiní živočichové, se pohybují s nimi a uvolní se až z jejich trusu na úplně jiném místě. Zkuste v přírodě vypozorovat co nejvíce takových způsobů šíření.