8. Zámecké parky středního Pootaví: Kladruby, Štěchovice, Kalenice

„V parku kladrubského zámečku se pomalu nad jezírkem rozpadává skalka s profilem tváří bývalého majitele a jeho paní a jen podivínství téměř surrealistické mohlo proměniti zdivo umělé zříceniny v dračí hřbet, zakončený ještěří hlavou, jež měla podobu altánku, pokrytého bambusem. I jména remízků jsou tady exotická. Odoháj, Idoháj - kdo to jakživ slyšel? Zámecký mladý pán se jmenoval Odo, slečinka Ida - už rozumíme, jsou pokřtěny po nich." (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 259)

Původem polský rod Taszků přichází do Čech až počátkem 18. století. Rytířského stavu dosáhl roku 1867 v osobě Františka „již„ Tascheka, jednoho z prvních poslanců českého zemského sněmu. Po jeho stopách erbu stříbrné osmicípé hvězdy v modrém poli povede dnešní putování. Rod zbohatl obchodováním se železem a v krajině středního Pootaví se uchytil roku 1810 získáním panství Štěchovic, později i Kladrub a Kalenic.
Štěchovický statek je připomínán ve třináctém století coby majetek církve, přecházející díky tzv. „odúmrti“ pod hrad Kašperk, tedy do majetku krále. Pohodová doba 16. století nahrazuje středověké tvrziště v místech dnešního Krčohradu nad říčkou Kolčavou, zámečkem, s nezbytnou renesanční zahradou, dělenou na část užitkovou a okrasnou. Během staletí se změnila v kombinovaný přírodní park s vodní plochou, kašnou, vzrostlými dřevinami, květinovými výsadbami i orchidejovými skleníky. Mimo areál doplnila kompozici kaplička Sv.Jana Nepomuckého na umělém návrší nad obcí. Bohužel po roce 1948 byl zámeček, již dávno barokně a klasicistně přestavěn, znárodněn a dále využíván pouze pro potřeby obce a družstva. O park přestalo být pečováno a spodní část, v níž spolu s odstraněním kamenné zdi zanikl rybníček, se změnila rozparcelováním v drobnou zahrádkářskou kolonii.

Současná situace po restitučním majetkovém vyrovnání je mnohem nadějnější. S rekonstrukcí zámečku nastoupila snaha vrátit parku jeho podobu částečně francouzské zahrady z počátku minulého století. Zemní a terénní práce jsou v plném proudu a úspěch závisí především na úspěšném obnovení specifického vodního režimu zahrady podle zachovaných projektů.

Možná i pod vlivem tragické rodinné události, v poli nedaleko zdi zámeckého parku připomínané dodnes dvěma duby, odcházejí Taschekové v 80.letech 19. století ze Štěchovic, ponechávaje si rozsáhlá navazující panství kladrubské a kalenické. Pro zachování historické posloupnosti pokračujme nejprve v Kladrubech, kde první zmínky z počátku 15. století připomínají vodní, spíše by se mohlo říci, bažinnou tvrz, poměrně brzo zpustlou. Znovuoživení v podobě výstavby malého zámečku, umístěného již mimo mokřadní prostor zničené tvrze, nastává teprve počátkem 18. století, kdy je panství na krátký čas spojeno s panstvím kalenickým. Další sloučení spadá až do druhé poloviny 19. století, díky Karlu Taschekovi, který jako vlastník Kladrub získal sňatkem i Kalenice. Carl Ritter von Taschek (1847-1903), jak psáno na rodinné hrobce ve Volenicích, byl bezesporu nepopulárnější postavou svého rytířského rodu, mimo jiné i otcem v citátu zmiňované Idy a Oda.

Dnes bychom řekli renesanční člověk. Vzdělaný, hodně cestoval, působil dlouhá léta jako diplomat v Číně a ovlivněn východní kulturou ozdobil Kladruby ojedinělým, téměř čtyřhektarovým romantickým zámeckým parkem. Močálovité území změnil soustavou rybníka, jezírek, vodopádků a pěšinek v krajinářský park. Zbytky zdí původní tvrze na jednom z ostrůvků do něj začlenil vytvarováním profilů lidských obličejů – muže s bradkou a ženy. Zážitky z Východu si zhmotnil přetvořením pohledově neexponovanější parkové kamenné zdi do podoby těla čínského draka - Indioska. Hlavu tvořila samostatná oplechovaná dřevěná konstrukce a oko vybroušené, ve slunci zářící sklo. Celek doplňoval bambusový altánek s pagodovitou střechou na dračím hřbetě s nádherným výhledem na Šumavu. Měnil i okolní krajinu zakládáním remízů a v lese Lipovici vytvořil dokonalý kruhový palouk s majestátním dubem, střežícím velký oblý kámen s vytesanými důlky, původně vyzlacenými hvězdičkami. Kámen představuje vesmír a až se celý ponoří do země nastane prý konec světa. Jen pro informaci. Zatím je ponořen zhruba do dvou třetin . . .

V orientálním stylu komponoval Karel i své zámecké sbírky. Bohužel, nepřežily období znárodnění a rabování, kterým započala rozsáhlá devastace celého zámeckého areálu. Poslední členové rodu odešli po druhé světové válce do Německa a majetek připadl státu. Část parku byla využita na zahrádky, ovocný sad se v sedmdesátých letech změnil na fotbalové hřiště kladrubských „Draků“ se zázemím, na obecní úřad a kulturní zařízení se změnil zámeček. V posledních letech obec přistoupila k jeho venkovní úpravě osazením věžičky, takže si jej lidé již nepletou s obytnou budovou bývalé Kočárovny a snaží se, s využitím řady dotačních titulů, obnovit i zámecký park. Přes řadu problémů jej probouzí do původní krásy. Návštěvníky znovu vítá majestátní drak, stabilizovány jsou ostrůvky, odbahněna jezírka. Husarským kouskem bylo postavení, sice o dvě třetiny zkráceného, původně třicetimetrového památného jilmu, vyvráceného orkánem Kyrill 19.ledna 2007. Je otázkou, kolika návštěvníkům populárních kladrubských „parketů“ je známo, kde že se vlastně svíjí v rytmu techna a proč jsou okolo diskotékového areálu kamenné zdi…

Kalenické panství získal Karel Taschek sňatkem koncem 19. století. Původně šlo opět o církevní zboží Břevnovského kláštera, připomínané již roku 1045, z něhož pocházel slavný a rozvětvený rod Kaleniců z Kalenic erbu tuřích rohů v červeném poli. Gotická tvrz na malém potůčku mohla být podobná kladrubské, protože obranné valy s příkopy se daly napustit vodou. Idylická doba renesance však přinesla vypálení tvrze, později obnovené a klasicistně upravené do dnešní podoby patrového domku, zvaného „Hvížďalka“. Tvrz je obklopena malým přírodním parčíkem na původních valech, přecházejícím do užitkové štěpnice. Před vchodem nelze přehlédnout památný javor klen s obvodem kmene téměř 5,50 metru,s odhadovaným stářím tří set let. Raritou je také vzrostlý exemplář liliovníku tulipánokvětého, dovezeného z dálného Východu, kým jiným než Karlem Taschekem.

Druhá polovina dvacátého století připravila kalenickému panství stejný osud jako Kladrubům a Štěchovicím. Jednotné zemědělské družstvo využívalo pouze hospodářské budovy statku, tvrz s parčíkem byla ponechána svému osudu a pozvolnému pustnutí. Ani restituční vyrovnání po roce 1989 zprvu nevedlo ke zlepšení situace a panství se pouze po částech rozprodávalo. Naštěstí se na Hvížďalku a okolní park usmálo opravdové štěstí, díky němuž se za posledních několik let změnila k nepoznání. V nádherně opravené tvrzi se dá bydlet, vstupním upraveným parčíkem s památným javorem a liliovníkem pokojně protéká potůček a návštěvníci, kterým není brána uzavřena, si mohou koupit turistickou známku místa. Navíc je zpracován a postupně realizován i kompletní plán rekonstrukce parku, takže se chce říci, konec dobrý, všechno dobré…

Ať se všem třem dnes navštíveným parkům a zámečkům, jejichž život byl spjat s rytířským rodem Tascheků a některé osudy přímo ovlivněny historickým dopadem Benešových dekretů, podaří vytrvat v nastoupené cestě obnovy, která přinese do krásné krajiny středního Pootaví nové a neokoukané turistické cíle…

Soutěžní otázky :
8.1. Co je principem „odúmrtě“ a co jsou Benešovy dekrety?
8.2. Proč má liliovník tulipánokvětý tak zvláštní jméno a jaký má vztah k šácholanům ?

Otázka mimosoutěžní:
Znáte alespoň tři české pohádky, ve kterých vystupuje opravdový nefalšovaný strašný drak ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 21. dubna 2010 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice !!!

Správné odpovědi na soutěžní otázky 6. dílu:
6.1 V roce 1781 vydal Josef II. Patent o zrušení nevolnictví. Klíčový okamžik českých dějin a počátek českého národního obrození. Kníže Windischgraetz velel vojskům, která v revolučním roce 1848 potlačila dělostřeleckým bombardováním revoluci v Praze.
6.2 Bažantnice je zařízení, sloužící k umělému odchovu bažantů. Nemusí být oplocená, ale jsou v ní např. uzavřené voliery. Obora je pevně ohraničená část území, určená pro chov divokých zvířat (jelen, daňků, divočáků, apod.)
Balustráda je ozdobné zábradlí, vytvořené z ozdobných sloupků – balustrů. Neodmyslitelná součást každé správné francouzské zahrady.

Mimosoutěžní otázka č. 6: Princezny se po štěkeňském parku mohly procházet z toho důvodu, že neprovdaná členka knížecího rodu nosí titul princezny (Windischgraetzové byli knížecím rodem). Vdaná žena pak získává titul kněžna.

Správné odpovědi na soutěžní otázky 7. dílu:
7.1 Papaver je mák, routa je vysoce léčivý polokeř, jehož rozemnuté listy silně páchnou, cizrna (římský hrách) je vysoce kvalitní luštěnina a tuřín (tořt, kolník, botanicky brukev řepka tuřín)je kořenová zelenina a krmná plodina, podobná vodnici
7.2 Ex-libris – latinsky „z knih“, oznamující komu patří kniha. Dnes většinou malá papírová nálepka vlepená do knihy nebo i razítko.
Klenot (heraldicky) se rozumí vrchní ozdoba přilbice nad erbem. Klenotem Hodějovských je zlatý kapr, klenotem Bavorů zlatá křídla.je objekt umístěný na přilbě

Mimosoutěžní otázka č. 7: Nejmladší národní kulturní památkou (NKP) v regionu je zachovalý vodní mlýn v Hoslovicích, vyhlášený NKP v roce 2008.

Výherci 6. kola:
Knihu Toulavá kamera, tričko,čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže získává tým 6.A ZŠ Čestice, tričko, čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže Růžena Jirsová (ZŠ Dukelská) a Vendula Hlavničková

Výherci 7. kola:
Knihu Toulavá kamera, tričko,čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže získává ZŠ Alešova Vodňany, tričko, čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže Monika Požárková a Lenka Blahoutová

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
14. dubna 2010