8. Lesy na rozhraní Volyňska a Vodňanska

Vráž, Jasánek, Červená, Brdo (k.ú. Milejovice, Střítež, Kuřimany)

Mlaka, Chmelovky, Duškovec, Šibák (k.ú. Skály, Záluží, Čepřovice, Krajníčko, Jiřetice, Koječín, Tourov)

„Ptaje se po místních znamenitostech, vyzvěděl jsem, že nebudu zklamán, navštívím-li Dobrou Vodu. Stoupal jsem k lesu, odkud se rozevřel nádherný rozhled do širokého kraje. Je možno přehlédnout značnou část otavského údolí až za Katovickou horu, dýmavé Strakonice, vrchy nad Jinínem i jihozápadní obzor, zavrcholený Ostrým... Dnes tyto rozsáhlé zříceniny ovládají vysoké rozsochaté sosny a modříny, stmívavé ticho smrků, oman lesní i oranžový rmen. Zdi hradního paláce se sesouvají pod ničivou rukou času a hluboká studně pokouší naši závrať...“
(L.Stehlík, Země zamyšlená II, 1975, s. 77, 219)

Na doporučení básníka vystoupáme tedy od Milejovic na okraj lesa a naposledy se pokocháme krajinou středního Pootaví, aniž tušíme, že jsme na okraji více než tisíc dvě stě hektarového lesního „pohoří“ Mlaka. Školní inspektor Jan Dyk o něm v Popisu politického okresu Strakonického (1934) napsal, že je ve své souvislosti nejposlednějším výběžkem Šumavy. Opravdu si ji ve svém jméně přináší, protože „mlaka, mlaky“ je staročeský výraz pro mokré louky, močály, bahniska nebo prameniště, jichž má Šumava požehnaně. Severní část tvoří zalesněné vrchy Vráž, Jasánek, Červená a pramení tu dva významné regionální potoky, Cehnický a Mladějovický. Zároveň jsme v centru bývalého Královského Brda a Milejovice (Milivice) byly sídlem královácké rychty. V blízkém okolí jsou hned tři lesy jménem Brdo, také Čihadlo, jako památka na jednu z výsad Králováků a v záloze zůstává les Bedra nad Stříteží.
Nejvyšší vrch nese praslovanské pojmenování Vráž (645 m n.m). Znamená rokli, strž nebo svah, přeneseně chmurné, neveselé místo, ale také místo léčivé (viz rusky doktor = „vrač“). Střeží poutní místo s léčivou vodou, známé jako Dobrá Voda. Pamětní kniha obce Milivice v roce 1924 o zdejší podivuhodnosti píše : “V lesích na místě zvaném u Dobré Vody, vystavěna jest v roce 1890 velká kaple, známa kolem pode jménem kaple u Dobré Vody. Jméno to snad dostala od studánky, která nedaleko této kaple se nachází a na níž vystavěna jest menší kaplička, podobná kapličkám křížové cesty, vystavěných kolem hlavní velké kaple. Ze studánky u Dobré Vody teče potůček směrem ke Kuřimanům”.

Studánka nabízí příjemné osvěžení vysoce kvalitní vodou i čas na rozjímání a meditaci. Do roku 2007 se kolkolem rozkládal hustý les a místo působilo až tísnivě. Orkán Kyrill v lednu 2007 však započal dílo zkázy, v kterém bohužel o rok později úspěšně pokračovala vichřice Emma a zdárně dokonává brouk kůrovec. Dnešní Dobrá Voda se díky tomu ocitla na okraji rozlehlé prosluněné paseky plné malin, pro současnou Vráž stejně typické, jako porůznu se stále nacházející suché „kůrovcové“ stromy. A v šumění lesa doznívají vzpomínky na bohatou “králováckou” minulost kraje.

Králováci na Volyňsku se právy a povinnostmi podobali Chodům na Domažlicku. V případě potřeby obranou hranic, zřizováním záseků na stezkách nebo opravou královských hradů, v případě míru využíváním privilegií, vztahujících se především k hospodaření v královských lesích. Výrazně je rozšířil a potvrdil český král Jan roku 1316 (na popud své manželky Elišky) a letopočtovou přesmyčkou, roku 1361, jeho slavný syn Karel. Koncepce „Otce vlasti“ však zároveň směřovala k posílení královské moci spíše v pohraničních oblastech. Proto již roku 1356, přenesl královácké centrum do nového hradu, Kašperku a o rok dříve vyhověl žádosti Petra z Rožmberka ohledně založení hradu v nových rožmberských državách, při jižním okraji Mlaky. Na zalesněném vrchu Malošíně (683 m n.m) vyrostl Helfenburk.

Z Vráže k němu vyrazíme po turistických značkách směrem jihozápadním. Nejprve přes Chmelovky, les se sympatickým jménem, ukazujícím, že v době Karla IV. se v našich končinách kromě švestek „karlátek“ a vinné révy „zprvutrpkézdáse“, dařilo i chmelařství. Skalkou (628 m n.m) počíná balvanitý až výrazně skalnatý charakter vrcholové trasy přes centrální oblast Mláky. Následuje Duškovec (656 m n.m) a Velký Šibák (687 m n.m), povětšinou vzrostlým lesem, smrkovým s příměsí borovice, nebo smíšeným s převahou buku. Celek vytváří desetikilometrovou, severojižně orientovanou hradbu na rozhraní Volyňska a Vodňanska. Příčná orientace způsobuje, že Mláka zachycuje většinu dešťových srážek, mířících od západu, což vysvětluje její „mlákovitý“ charakter a úživnost pro kvalitní lesy. Lokalita U jedlí dokládá, že zdejším lesníkům, mezi nimi revírníku M. Nůskovi, kterého připomíná na křižovatce lesních cest vzpomínkový křížek, se podařilo zvládnout i na vlhkost a světlo velmi náročné přirozené zmlazování jedlí.

Komplexem Mláky vedou turistické cesty, vybavené s pomocí Lesů České republiky, obhospodařujících většinu lesních ploch. Vzácností nejsou setkání s jezdci na koních a překvapením je velké množství mravenišť, signalizující vysokou ekologickou stabilitu lesních společenstev. Spousty kamenů a skalních výchozů, ve středověku využitých spolu s dřevem pro stavbu hradu, láká k výstupům, ale nejkrásnější pohled na nekonečné lesy a dál k šumavským horám je ze zbytků hradní věže, upravené v návštěvnické sezóně na rozhlednu. Neobvyklý zážitek přináší v posledních letech i zimní akce, kdy skupiny vojenské historie si na Helfenburku připomínají bitvu v Ardenách ve stylu knihy Hájili jsme hrad od Johna Eastleaka. Účastníci potvrzují, že hrad a okolí silně připomínají neprostupné pohoří na belgicko-lucembursko-francouzské hranici, kde se koncem roku 1944 odehrála poslední německá ofenzíva druhé světové války na západní frontě.

U stylově opravované bývalé hájovny, východiska k návštěvě hradu, opustíme válečná kolbiště i pošumavské a pootavské lesy. Před očima se rozkládá, počínaje Krajníčkem, krajina vodňanská. Podle všech pravidel by měla být plochá, placatá, plná rybníků a rákosí, ale v dálce nad Budyní už se vynořuje tmavá, až trochu zlověstně zalesněná mohutné hora. Je jasné, že příští putování nebude vůbec žádná legrace a to možná narazíme i na loupežníky…

Soutěžní otázky č. 8
8.1. Čím je pro les významný mravenec lesní a dožívá se vyššího věku mravenčí královna nebo včelí královna ?
8.2.Které šumavské slatě jsou turisticky přístupné a proč se na Šumavě některým rašeliništím říká „slatě“ a některým „luhy“ ?

Nesoutěžní otázka č.8:
Jakého hmyzího druhu je brouk Pytlík, přítel mravence Ferdy ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 20. dubna 2011 do 17,00 hod, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky č. 7 :
7.1. Nejvyšší vrchol Šumavy na české straně: Plechý (1378 m n.m.), na rakouské straně také Plechý-Plöckenstein (1378 m n.m.) a na německé straně Velký Javor-Grosser Arber (1456 m n.m.). Místo styku hranic všech tří států se jmenuje Trojmezí.
7.2. Např. Žofínský prales v Novohradských horách, Boubínský prales na Šumavě, Rýchorský prales v Krkonoších, prales Mionší v Beskydech.
Amazonský prales je zhruba 70 x větší než Česká republika. Má rozlohu 5 500 000 km2, ČR 78 867 km2 .

Nesoutěžní otázka č. 7:
Nejvýše položeným bodem ČR je vrchol vysílače na Pradědu v Jeseníkách v nadmořské výšce 1.638 m n.m. (Sněžka má 1.602 m n.m.)

Výherci 7. kola ze 7. dubna 2011:
Knihu Toulavá kamera, tričko,čepici, hrnek a samolepky s logem soutěže získává 6.J ZŠ Čelakovského Strakonice, tričko, čepici, hrnek a samolepky s logem soutěže Karolína Tošnerová, Petra Černá a Johana Kůsová ZŠ Dukelská Strakonice a Radka Albrechtová (prosím kontaktovat přes e-mail)

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav.

Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
12. dubna 2011

LESNICKO-DŘEVAŘSKÝ VZDĚLÁVACÍ PORTÁL MEZI STROMY

A protože už víte, že naše putování po lesích není samoúčelné, ale je součástí Mezinárodního roku stromů, využijeme i poznatků, které lze jinak najít na velice zajímavém odkazu Lesníkův učeň na stránce : http://www.mezistromy.cz/cz/lesnikuv-ucen
(a nebo jen na Googlu prostě zadejte MEZI STROMY :o))

Podzim
Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu.
Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro. Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce. Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.

Září
Září je měsíc babího léta, čas sklizně a prvních příprav na zimu.
· Listy stromů se začínají vybarvovat. Kvete vřes.
· Dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme václavky.
· odlétají vlaštovky a jiřičky a stěhovat se začíná i většina ostatních tažných ptáků (holubi, čápi, husy, křepelky, ťuhýci, rehkové, konipasové, čírky...)
· Začíná jelení říje
· Je čas hojnosti, početní stavy většiny živočichů dosahují maxima.

Práce v lese
· Lesníci sbírají semeno jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, olše, jeřábů a některých keřů.
· Provádějí přípravu půdy pro přirozenou obnovu a pro zalesňování v příštím roce.
· Čistí paseky od zbytků po těžbě.
· Myslivci pořádají společné hony na drobnou pernatou zvěř (zejména na divoké kachny, husy a zajíce), loví i jeleny v říji a srnčí holou zvěř (= zvěř bez parohů – srny a srnčata), sklízejí otavy, brambory a topinambury na políčkách pro zvěř, zajišťují sběr kaštanů, žaludů, jeřabin, bezinek a pláňat pro krmení zvěře.

Pozorování
Mnoho druhů ptáků se se zkracováním délky dní vydává do teplejších krajů (vlaštovky se například stěhují do Afriky). Tito ptáci by totiž mrazivou zimu u nás nepřežili. V teplejších krajích ale nemají tak dobré podmínky pro hnízdění a tak se s jarem zase vracejí k nám. K pozorování tahu ptáků se vybavte dalekohledem, zápisníkem a také atlasem ptáků, kde jsou často zakresleny i siluety ptáků v letu. Každý druh má své letové uspořádání (zakreslete si ho do zápisníku) a u mnoha ptáků můžeme slyšet i zajímavé hlasové projevy. Dny, kdy jste pozorovali tah ptáků, zapište do kalendáře. V září je také zajímavé přeměřit mraveniště (v tomto měsíci jsou největší) a porovnat jejich stav s jarem.