4. Rybníky „numero uno“, „number one“…

Ty Labuti, největší z nich, stále budu slyšet výsknutí křídlovky z tvé hráze, kdykoli si vzpomenu na tvé rybolovy…
Na západě se stříbří v jitřním oparu hladina velkého rybníka Rojického, za ní stoupá dým nad střechou mlýna Kabelíku…
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 11 a 79)
Pod bílými oblaky pospíchal jsem kolem Dřemlinského rybníka, kde hnědá cigára orobince a nafialovělé laty rákosu přetínaly obzor Skočické hory…
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

Od dob Otce vlasti má každá rybniční svého „lídra“, svůj rybník „numero uno“, „number one“. U Karla IV. jím byl Velký Dokeský, německy Gross-Teich na řece Ploučnici, známý jako Máchovo jezero (284 ha, dnes 8. místo mezi rybníky naší vlasti). Až koncem 15. století (1490-1492) Vratislav z Pernštejna buduje u Hluboké Bezdrev (394 ha, 3. místo) na Soudném potoce, napájený částečně i vodami „našeho“ Radomilického potoka z Vodňanska. Štafetu přebírá rybník Horusický (416 ha, 2. místo) u Veselí nad Lužnicí, dokončený Štěpánkem Netolickým jako poslední dílo na Zlaté stoce roku 1512 pro pány z Rožmberka. A vrcholem je samotný Rožmberk, nad Třeboní, na řece Lužnici, čili Rakouské řece, dokončený, včetně odlehčovací Nové řeky roku 1590 Jakubem Krčínem. Projektovaný sice více než tisícihektarový, ale i s nynějšími „pouhými“ 490 ha vodní plochy, na níž lze pozorovat zakřivení zemského povrchu a s katastrální výměrou 677 ha největším rybníkem střední Evropy.

Údajně největší rybník v dějinách Čech, „přestisícihektarový“ Čeperka, na místě nynější opatovické elektrárny, zbudoval v 16. století Vilém z Pernštejna u Pardubic, ale v 18. století byl vysušen. Na Moravě totéž potkalo tisícihektarový rybník Skašovský u Tovačova, dnes významné středisko těžby štěrkopísků a největším moravským rybníkem je tak Nesyt (302 ha, 7. místo) u Lednice.

Na Blatensku a Lnářsku přírodní podmínky nedovolovaly výstavby mnohasethektarových rybníků. Zasloužený primát tak drží rybník Střížovický na Kostřateckém a Málkovském potoce o výměře 109 ha, zbudovaný Zdeňkem Lvem z Rožmitálu v rozmezí let 1492-1503, možná jako reakce na dobudování obrovského Bezdreva pánů Pernštejnů nebo na objevení Ameriky… Zdeněk Lev byl nejvyšší purkrabí Českého království, bezprostřední zástupce krále Vladislava Jagellonského v době jeho nepřítomnosti v Čechách, což bylo velmi často. Rozsáhlý rybník na hranicích svého blatenského panství a královského majetku vybudoval i díky velké benevolenci „Krále Bene“, pokud král vůbec věděl co tehdy právě podepisuje…

Díky esovitému tvaru byl v 18. století rybník přejmenován na Labuť a s délkou přes tři kilometry a šířkou přes půl kilometru, patří mezi dvacet největších u nás. Vznikl zvětšením starého vodního díla nad Myšticemi, po jehož hrázi vedla již v době gotické významná stezka z Blatné na Prahu s památkově chráněnou starobylou zájezdní a mýtní hospodou. Nátoková část vytváří dva typické „choboty“, podle nichž dostala jméno i vesnička Chobot pro hajné velkostatku. Labuť má maximální hloubku 4 m, hráz dlouhou 250 m, objem vody asi 1,7 milionů m3 vody a je využívána dvouhorkovým systémem hospodaření s výnosem kolem 120 tun ryb. Pod dohledem sošky Panny Marie Lourdské, umístěné na hrázi jako dík za záchranu před utonutím, jsou neopakovatelným zážitkem podzimní výlovy s horkým grogem, čerstvě smaženými rybami a veselou muzikou, pořádané společností Blatenská ryba.
Stejná společnost obhospodařuje i největší rybník Strakonicka, na Brložském potoce položený a tudíž průtočný Velkorojický. S katastrální výměrou 78 ha, s vodní plochou kolem 55 ha a s hloubkou kolem čtyř metrů je při dobrém větru využíván i surfaři. Mohutná hráz opřená o skalnaté výchozy nad obcí Rojice zadržuje na 1,5 milionů m3 vody. Je také využíván dvouhorkově a při podzimních výlovech kolem 60 tun ryb je určitě největší atrakcí přeměření a převážení dobrého patrona rybníka, 180 cm dlouhého a téměř 40 kg těžkého sumce. Rybník byl součástí sedlického velkostatku, s počátky ve druhé poloviny 16. století, kdy panství patřilo rodu Šternberků, tehdy vlastnící i rybniční lnářské a blatenské panství. Díky vztahům s Rožmberky sem přijíždí i Jakub Krčín, buduje nátokovou stoku z Brložského potoka kolem Velkorojického rybníka na rybník Milavy (65 ha) a za tuto službu získává mlýn Kabelík.

V 16. století bylo rybniční hospodaření navýsost výhodné a rentabilní. Po zjištění, že na výnosy z těžby drahých kovů ve Svobodných horách nelze spoléhat, se měšťané královských Vodňan rozhodli dokončit svou rybniční soustavu vybudováním posledního, největšího rybníka, jako stabilního zdroje zisku. Všeobecným městským hlasováním, obětováním veškerého městského kapitálu i výměnou pozemků, mimo jiné i s hlubockými Pernštejny, se roku 1528 zrodily Dřemliny, s katastrální výměrou 75 ha a zatopenou plochou 55 ha největší rybník Vodňanska, napájený novou, přes sedm kilometrů dlouhou naháněcí stokou ze řeky Blanice. S nimi se zrodila dodnes dodržovaná tradice dobrých sousedských vztahů. Při výlovech odpouštěná voda částečně zaplavovala pozemky číčenických a čavyňských sousedů. Vodňanští újmu kompenzovali rybami a druhá strana čerstvě napečenými koláči, přinesenými při výlovu na hráz. Dřemliny byly vždycky nejdůležitějším vodním dílem vodňanského rybníkářství. V šedesátých letech minulého století na nich byly provedeny výrazné meliorační zásahu a před dokončením čističky odpadních vod pro Vodňany sloužily dokonce jako dočišťovací nádrž odpadních komunálních vod, s využitím nové posilovací stoky z rybníka Strpského. Dnes se však Dřemliny skví znovu v plné kráse a vůně každoročních podzimních výlovů se neopakovatelně mísí s vůní čerstvě pečených koláčů…

Soutěžní otázky :
4.1. Odkud vzal jméno Bezdrev ? Proč se Vladislavu Jagellonskému říkalo „Král Bene“ a proč jeho syn Ludvík neměl na konci života určitě rád vodu ?
4.2. Co je skrývá pod označením dvouhorkový způsob rybničního hospodaření ?
Na otázky je možno odpovídat do pondělí 30. března 2009 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky 3. dílu:
3.1. Meliorace jsou technické a zemědělské úpravy pozemků (odvodňovací, závlahovací, protierozní) za účelem zlepšení jakosti půdy.
Kontinentální blokáda, vyhlášená císařem Napoleonem v Berlíně roku 1806 a znamenala zákaz obchodu evropských „kontinentálních“ států s Anglií a s jejími koloniemi.
3.2. Podle statistického údaje o rozloze ČR, která je 78 864 km2, činí výměra rybníků cca 0,65 % a přehrad 0,38 % z výměry celé ČR.

Výherci 3. kola:
Strakonického „žabáka“, tričko,hrneček a samolepky s logem soutěže vyhrávají worellll @seznam.cz (prosím kontaktovat přes e-mail), Anežka Kunclová ze Strakonic a Martina Chumová ze Čkyně

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav

Text: Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto: Ing. Miroslav Šobr, Ing. Radka Vokrojová, p. František Vošahlík ze Škvořetic
23. března 2009