3. Lesy na rozhraní Blatenska a Strakonicka

Kamenice, Chlum (k.ú. Sedlice, Mužetice, Lom)
Hradec, Křídlí (k.ú. Sedlice, Láz, Lažany, Chrášťovice)
Starobor, Obora, Kukly (k.ú. Sedlice, Holušice, Velká Turná, Malá Turná)

„.Zpod lípy u lesa Kamenice obhlédneme celý širý obzor šumavský i hraniční pásmo hor Novohradských, na opačné straně se rozprostírá režná a blankytná krása blatenské kotliny a za ní indigové lesy Brd od Třemšína až k Toku. Houstne stín lesa Hradce vržený na hladinu, krajina temní pod bouřkovými mraky, zvedá se vítr, v dálce zahřmělo. V lese Křídlí už se setmělo do černa a pod smrky se zabělal březový kříž nad vlnou hrobu, kde spí svůj věčný sen myslivecký mládenec. Zastřelil se pro nešťastnou lásku roku 1826 a od té doby obnovují křížek i zahrádku u jeho hrobu (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s.84, 85).

U obrázku

Stojíme v mírně zvlněné krajině, na pomyslném rozhraní Blatenska a Strakonicka, při okraji lesa Kamenice. S lesem Chlum tvoří souvislý komplex o rozloze necelých 500 ha, protažený mezi městečkem Sedlicí a obcí Lom. Chlum je staročeský název pro menší vrch porostlý spíše listnatým lesem a někteří lingvisté tvrdí, že jde o synonymum ke slovu „brdo“. Výškově nejsou Kamenice a Chlum (oba 561 m n.m) žádnými giganty, ale nabízejí nádherné panoramatické výhledy, od Šumavy přes Novohradské hory zpět na Brdy. A jak se tu říká: Když je Šumava jasně vidět, začne do tří dnů pršet. Kamenická hájovna, někdy též U Medáka, je pěkně opravena, stejně jako hájovna chlumská, kterou najdete až podle zvuku katru lesní pily. Východní část Chlumu slouží i k rekreaci, když se k ní přimknulo rekreační středisko Radost v Dole. V jižní části se skryla do lesní zeleně provozovna živočišné výroby Sedlice a známá parketárna, zpracovávající dovážené duby.

V posledních desetiletích je komplex s převažujícím zastoupením smrku a borovice postihován větrnými smrštěmi s následnými problémy. Lesní cesty stále častěji vedou mladým lesem nebo pasekami a orientačním bodem je křižovatka U obrázku s ukřižovaným Kristem s letopočtem 1962. Přechodová část mezi oběma vrchy se jmenuje zvláštně, Čicha, což možná souvisí s historickým provozováním čižby, odchytu zpěvných ptáčků. Hlavní ingrediencí pro výrobu kvalitního lepu, mazaného na tzv. vějičku, bylo jmelí. A nikde v široširém okolí neroste tolik jako na lipách za zdí Obory, ke které je, z nejjižnější části Kamenice přes pole co by kamenem dohodil.

Sedlická obora na rozhraní Strakonicka a Písecka o výměře necelých 260 ha, známá unikátními lipovými porosty a přírodní rezervací buku, je součástí rozsáhlého lesního komplexu Starobor. Jak název napovídá zdejší původní převažující dřevinou, snášející málo úživné písčité půdy skalnatého podloží Blatenska, je borovice. Doplňuje ji smrk a od 50. let i buk s dubem, pro které vznikla nová lesní školka. Pamětníkem je stále čilý hajný ze staroborské hájovny. V padesátých letech se staral o provoz státní včelnice v oboře a na dalších třicet let se upsal Starému lesu, jak zní místní část Staroboru. Včelám zůstal věrný dodnes a u jeho dveří často zvoní zájemci o kvalitní med nebo výbornou domácí medovinu.

Samotná obora vznikla jako šestiúhelníková, cele obezděná, již v 17. století k chovu jelení zvěře a za 2. světové války byla značně poškozena. Stojí u silnice, která byla v roce 1945 demarkační linií. Patřila do sovětského pásma, Starobor, v němž vojáci tábořili a brali pitnou vodu z rybníka, do pásma amerického. Opravy se dočkala až počátkem sedmdesátých let. Dnes je majetkem Lesů České republiky a slouží k chovu a k poplatkovému odstřelu daňčí a černé zvěře, divočáků. Rostly v ní smrky o výšce až 40 m, s objemem 5–6 kubíků dřeva. Z hlediska minule zmiňovaného územního systému ekologické stability (ÚSES) regionu jde o regionální biocentrum číslo 7, o němž je psáno :

Biocentrum tvoří rozsáhlý přirozený krajinný celek v ploché pahorkatině jihovýchodně od Sedlice. Zahrnuje komplex kulturních smrkových a smrkovoborových lesů s partiemi přirozených smíšených a listnatých porostů, s drobnými vodními plochami i rozsáhlými rybníky.
Komplex Starého boru tedy trochu připomíná minulé putování. Ze západní části je ohraničen rozsáhlým rekreačním rybníkem Milava a les zcela obklopuje rybník Staroborský u něhož stojí hájovna se včelími úly. Celkově, ještě s lesem Kukly, dosahuje až k Malé Turné a má výměru přes 870 ha. V minulosti, především na Šumavě, bývalo běžné, že mravenčí kukly se sbíraly, sušily a následně prodávaly např. právě čižbařům, jako vysoce kvalitní krmení. Může být, nemusí…Ale přes jmelí, čižbaře a kukly bychom měli celé staré lesní řemeslo jako na dlani …

Místní pojmenování V čihadle najdeme i na Hradci, rozsáhlém zalesněném vrchu západně od Sedlice, s částmi Křídlí a Sosnovec o výměře 550 ha. Velmi členité území má výškový rozdíl přes sto metrů, protože nejvyšší část, Trubný vrch dosahuje výšky 577 m a hladina rybníka u Pilského mlýna jen kóty 472 m n.m. Jde opravdu o mlýn s pilou, který ve známé písničce sebrala voda i s vantrokama. Ještě nedávno byl významným rekreačním objektem, ale nyní prochází celkovou rekonstrukcí a působí více než smutně. Jeho funkci zatím přebral hotel Pila a je zajímavé kolik chat a rekreačních objektů se rozložilo kolem nevelkého rybníka Horní Zástava, protaženého na Brložském potoce a sevřeného zalesněnými Hradcem a Křídlím.

V sedlické Oboře se nalezly mohylové hroby, Hradec, již podle jména, byl malým hradištěm se strážní a varovací funkcí Trubného vrchu. Srázné svahy skýtaly posádce dobrou ochranu, ovšem nesměl nepřítel přijít od jihu, od Chrašťovic, pak bylo nutno spoléhat na pevné palisády. Šlo vlastně o „týlové“ zabezpečení keltského a později slovanského hradiště v blízkém nedostupném zalesněném Zámku nad Zadními Zborovicemi (597 m n.m.), s obvodovými valy až šest metrů vysokými.

Rozlehlým komplexem Hradce se lze pod tmavými klenbami hustých vzrostlých lesů toulat, ale také bloudit, jak může dosvědčit řada houbařů, dlouhé hodiny. U prosluněné paseky překvapí malá lovecká chatka, v tišině nad rybníkem železný křížek na místě tragické události zpřed dvaceti let. Stejně hustě a neprostupně působí protilehlé Křídlí, také s připomínkou tragické události z básnického úvodu dnešního putování. U hájovny opět potěší včelí úly, dokládající, že les a včely k sobě vždycky patřily a tmavý lesní smrkový nebo jedlový med nemá mezi ostatními medy konkurenci.
Přes Sosnovec, což je vlastně synonymum pro borový les a Kořenský mlýn dorazíme do hájovny Hradec. Ze tří stran je chráněna západním „výkusem“ lesa a pohledově se rozbíhá přes hladinu rybníka Cky (Desky) do krajiny kolem Doubravic a Bratronic, do krajiny, ve které jsme končili naše minulé putování. Naposledy zamáváme Blatensku s jeho rybníky, lesy, kameny, lehkou nostalgií ve verších Ladislava Stehlíka a pošlapeme dál k jihu. S vědomím, že nejlepší na světě je medovicový med, že láska, kterou se umírá, je láska přepjatá (to napsal Romain Rolland), že jsme poznali další houbařské ráje a že z každého lesa se ozývá tak, jak se do něj volá…
Protože i les je živý organismus, který umí být vděčný za dobré zacházení…

MAPA 3.díl

Soutěžní otázky :
3.1. Mohou spolu nějak souviset katr a vantroky ? Co je v dřevařství „prizma“ ?

3.2. Jakou funkci ve včelím společenstvu zastávají matka, dělnice a trubec ? Co je „medovicový med“ ?

Nesoutěžní otázka:

V jakých dvou převelice známých českých seriálech vystupuje město Kamenice ??

Z důvodu školních prázdnin a tudíž pomalejšího rozjezdu je na otázky 1. a 2. a 3. kola soutěže možno odpovídat ještě do středy 16. března 2011 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Každé kolo bude vyhodnoceno zvlášť.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
9. března 2011

Vchod do obory Sedlice

LESNICKO-DŘEVAŘSKÝ VZDĚLÁVACÍ PORTÁL MEZI STROMY

A protože už víte, že naše putování po lesích není samoúčelné, ale je součástí Mezinárodního roku stromů, využijeme i poznatků, které lze jinak najít na velice zajímavém odkazu Lesníkův učeň na stránce : http://www.mezistromy.cz/cz/lesnikuv-ucen
(a nebo jen na Googlu prostě zadejte MEZI STROMY :o))

Duben

· Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
· Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
· Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
· Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).
· Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
· Straky, kavky, káňata a jestřábi již mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
· Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.

Práce v lese
· Lesníci do konce dubna sbírají šišky modřínu a borovice, koncem měsíce začínají sbírat osiku.
· V lesních školkách podřezávají dvouleté sazenice buku a dubu a tříleté sazenice smrku.
· Pokračují ve výsadbě stromků.
· Kontrolují stav zalesnění z minulých let po zimě.
· Zpracovávají nahodilou těžbu (neplánovaná těžba, která má však podle lesního zákona přednost před úmyslnými /plánovanými/ těžbami, jedná se o zpracování polomů, těžbu stromů suchých, poškozených a nemocných).
· Provádějí probírky (výchovné zásahy v mladých porostech v období jejich růstu, kdy se z nich odstraňují nekvalitní stromy).
· Koncem měsíce instalují do mechanicko – chemických lapačů feromonové návnady na lýkožrouta smrkového a bekyni mnišku.
· Kontrolují borové lapáky a koncem měsíce je asanují.
· Dělají kontroly a případné zásahy proti dřevokazu čárkovanému, pilatce horské, obaleči dubovému.
· Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
· Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
· Připravují tzv. zvěřní políčka.
· V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
· Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, tlumí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.

Pozorování
V dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy. Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.

Křižovatka U obrázku