2. Zámecký park Blatná

"Miloval jste stromy, zušlechtil zámecký park, zřídiv v něm umělou jeskyni a skály, které tam možno spatřit podnes. Věřte, nevymyslil jsem si setkání s ohromným broukem roháčem na dřevěném můstku, vedoucím k parku, ale řekněte sami, proč právě se mi zjevil při purkyňovském vzpomínání a proč při pohledu na osamělý prastarý dub, rozehraný prvními krůpějemi teplého letního deště, mne z ničeho nic napadlo vypočítat množství vody zachycené v jeho listoví... “
( L.. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 37)

Františku Hildprandtu z Ottenhausenu patří úvodní věta citátu, svobodnému pánu, jehož rod v roce 1798 za koupil panství Blatná a největší měrou se zasloužil o vytvoření přírodního krajinářského parku kolem romantického vodního zámku. Jak by se asi tvářili mocní Bavorové, zakládající počátkem 13. století na skalnatém výchozu močálovitých blat pevný románský hrad, obehnaný vodami řeky Lomnice, na dnešní parková zákoutí a procházky maminek s kočárky i malými ratolestmi mezi poskakujícími daňky? Asi by své bažiny,sloužící především jako strategický obranný prvek nepoznali.

První zásadní změnu přinesl v 15. století Jan Lev z Rožmitálu. Přebudoval románský hrad na gotický, řeku „zklidnil“ rybníkem a blata regulacemi. Nechal ohradit plochy dubového a sosnového lesa s vlnitými sejpy po bývalém rýžování zlata, čímž vznikla rozlehlá reprezentativní obora, nabízející kratochvíli nejvýznamnějším mužům své doby. I král Jiří z Poděbrad se stal vzácným hostem a přestože díky své korpulentní postavě nepatřil k milovníkům lovu, dosáhl zde, v rozpuku třiceti let, jednoho ze svých největších loveckých úspěchů. Čekaje na kamarády, mizející v prostorách obory, setkal se pod mladým dubem čirou náhodou s dvacetiletou sestrou svého hostitele Zdeňka Lva. Pokračování je známé. Zdeněk Lev se stal královým švagrem, doprovodil Jiříkovo poselstvo z Čech až „na konec světa“ a jeho sestra vstoupila do historie i lidských srdcí jako moudrá a spravedlivá královna Johanka. A „osudový“ dub jejího jména odolával času až do roku 1987, přičemž padlé torzo (průměr kmene 180 m) obdivují návštěvníci dodnes.

Přešlo mnoho vody a mnoho povodní. V nejbližším okolí parku byla obora postupně vymýcena a nahrazena ohrazenou štěpnicí se zeleninovou a květinovou zahradou, do které se vstupovalo dřevěným mostkem od zámku. Zvelebování pokračovalo v 18. století výstavbou zahradního domku, zvelebování obory výstavbou myslivny.
Druhou zásadní změnou je v úvodu avizovaný nástup rodiny Hildprandtů. Podobně jako u Rožmitálů došlo opět k zásadním úpravám zámku i okolí. Obora přestala plnit účelovou specializovanou funkci a postoupila místo přírodně krajinářskému anglickému parku se sítí cest a průhledů, zbylo z ní symbolicky jen stádo daňků. Prostory blíže k zámku oživila dřevěná budova divadla, oranžerie s palmami a papoušky i tyrolský domek. Prostory vzdálenější v letech 1814-1815 dvě uměle vytvořené skalní romantické partie s jeskynním systémem. V těžkém období konce napoleonských válek určitě vítaná pracovní příležitost. Stavební práce při parkových procházkách sleduje mladý vychovatel Jan Evangelista Purkyně. Ještě však neví nic o fyziologii srdečních svalů, která jej později, coby doktora světového jména proslaví, protože jeho srdce je právě beznadějně a marně v moci mladé komtesy Desfoursové…
Dnešní známou a stálou podobu blatenskému zámku vtiskla poslední přestavba v novogotickém slohu v polovině 19. století, která zaujala i malíře z nejzvučnějších, Josefa Mánesa. Park podobné „stálé“ štěstí neměl. Období první republiky jej ozdobilo fotbalovým hřiště, tenisovými kurty, jízdárnou v nejdelší 400 m dlouhé aleji a střelnicí. Po roce 1945 byla sice sportoviště přímo v parku zrušena, ale jeho severní část již natrvalo změnila svůj charakter umístěním nových sportovišť a v šedesátých letech zřízením střední zemědělské školy s plůdkovým rybníčkem Naděje.
Restitučním narovnáním v devadesátých letech minulého století začíná zatím poslední životní etapa zámeckého parku. Není lehká. Časté záplavy a podmáčení přináší neustálé vývraty, především olší na protažených ostrůvcích kolem zámku i v říční meandrovité severní, nyní již nepřístupné části. Kromě vývratů se poškozením kmenů začíná šířit nebezpečný patogen Phytophora alni, způsobující chřadnutí olší zničením jejich kořenového vlásečnicového systému. Hlavně po povodni roku 2002, kdy celou Blatnou a lužní les v parku nejvíce zasáhly tři mohutné povodňové vlny.

Veřejnosti slouží především romantická partie navazující na zámek. Žluté květy stulíků v zámeckém rybníce i ve slepých ramenech přecházejí do syté travní zeleně mírně podmáčené louky s partii prastarých dubů, hostících vzácné druhy brouků, tesaříka obrovského, roháče nebo páchníka. Právě kvůli páchníku hnědému je celá lokalita parku o výměře téměř 44 ha zařazena do soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita. Je škoda, že hurikán Kyrill počátkem roku 2007 zničil starou krásnou a košatou sosnu, častý námět malířů.

Písčité cestičky, kamenné mostky, vlny starých sejpů s důvěřivými a roztomilými daňky, dotvářející laskavou atmosféru zámeckého parku, kterým lze již od dob Ferdinanda Hildprandta volně se procházeti, v samém středu rozrůstajícího se „města růží“... Nene, květinové záhony ani stříhané růžové špalíry nečekejte, anglický park nabízí úplně jiná kouzla. A v jednom z nich třeba mladý princ, Václav padá do zámeckého rybníka, aby nalezl svou lásku a štěstí v podobě šíleně smutné princezny Helenky… Pamatujete ??
To všechno a ještě mnohem víc je blatenský zámecký park…

Soutěžní otázky :
2.1. Proč pobýval mladý J.E. Purkyně v Blatné, co jsou to Purkyňova vlákna a které naše university nesly nebo nesou jméno J.E. Purkyně ?
2.2. Co u daňka v myslivecké mluvě znamená špičák, vařečkář, lopatáč ?
Jaký je rozdíl mezi rohem a paraohem ?

Otázka mimosoutěžní:
Na jakém druhém zámku se natáčela pohádka Šíleně smutná princezna ?

Na otázky je možno odpovídat do středy 10. března 2010 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Důležitá informace:
Vzhledem k začátku soutěže, bude možno na první soutěžní otázku odpovídat také ještě do středy 10. března včetně, aby se mohli zúčastnit i zájemci, kterým zahájení letošního soutěže „uteklo“.
Proto budou výherci prvního i druhého kola uvedeni ve třetím dílu dne 11. března 2010.

Pozn. Fotogalerie bude instalována 4.3. 2010

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
3. března 2010