1. Soutěž "Brložský potok aneb Nemelem, nemelem"

(k.ú. Záboří, Bratronice, Nahošín, Doubravice, Lažany, Sedlice, Rojice, Velká Turná, Malá Turná, Petrovice, Podolí, Brusy, Dobev, Kestřany)

„Pod kůrkovou střechou bývalého mlýnu Kabelíku tušíme nápověď renesančního sgrafita a na štítové zdi zašlý, rumělkou psaný nápis, jehož význam říká: Cokoli konáš, konej dobře a mysli na konec. A ještě kus cesty pojďme mezi sosnami a spatříme balkón s balustrádou mlýna Pilského, v jehož šalandě prý vznikla známá píseň „Nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn“
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 85)

Kabelík, mlýn Kořenský, Pilský, Brložský… Jen písnička o „sebraném“ mlýně zůstala na věčnou památku mlynářů a pilařů, usazených a pracujících kolem Brložského potoka, tvořícího pomyslnou hranici mezi krajinami Strakonicka a Blatenska a jejich spojnici s krajinou Písecka. Klapot kol vystřídal povětšinou klapot rekreačních a chalupářských dřeváčků, ale řemesla křtěná vodou stále přitahují malé i velké pohádkovou romantikou a atmosférou. Vždyť čím by byla Lucerna, Pyšná princezna, Hrátky s čertem, ale i Babička nebo Na samotě u lesa bez mlýna? O Princezně ze mlejna ani nemluvě...

Brložský potok byl zkrátka vždycky potok pracovitý a zůstává jím dodnes, když pany otce nahradili rozvážní baštýři a rybáři, provázející jej téměř na každém kroku (vlastně vlnce). Nejlepším důkazem budiž samotný jeho vznik. Žádný pramen v lesích nebo studánka v polích, žádné konkrétní místo, ale rozlehlý nebeský rybník jižně od Záboří, příznačně zvaný Veliký, jehož močálovité dno je pravou kolébkou potoka, spolu se soustavou bratronických a lažanských rybníků. Odtud se vydává na 28 kilometrový vandr krajinou, při němž stačí vyživit dvanáct větších či menších rybníků, nabalujících se mu na trasu jako kuličky lopuchu. Některé z těchto „přítul“ však neradno zvát kuličkami.

Nahošín s Kovašínem, rybníky hned pod Bratronicemi, nejsou totiž zrovna drobečkové a unikátní lokalita, přírodní rezervace Kovašínské louky, rozkládající se mezi nimi v údolnici potoka, dokonce nemá, co se botanického složení týče, konkurenci v celém jihočeském kraji. Fialové hrdé vstavače, bělostné křehké tolije i elegantní trojlisté vachty pozdravují jarní potok při cestě směrem východním do tak protáhlého rybníka Kořenského, že mu silnička z Doubravice do Lažan musela, chtě nechtě, západní ocásek odříznout.

Kořenský mlýn přímo pod rybniční hrází je poslední výspou civilizace, posílající Brložský potok do temných, tísnivý pocit vyvolávajících údolních končin mezi lesními komplexy Hradec, Sosnovec a Křídlí, mezi které se přesto vtěsnaly dva nudlovité rybníky Zástavy, Horní (dříve Pilský rybník) a Dolní, podle jména zastavující potoční vody, rozběhnuté z Blatenska. Bohužel, při povodních není zužující se údolí nejideálnější překážkou povodňové vlně, navíc když Brložskému potoku přispěchá na pomoc Bílý potok z rybniční soustavy kolem Čekanic. Ničivá vodní energie se náhle musí vejít do relativně malé průtokové plochy, dochází k náporu na hráze a díky destrukci té „hornozástavské“, z června 1826, navždycky vstoupil do českých lidových písní „nemeloucí“ Pilský mlýn mlynáře Prokopce, původně vodní pila i mlýn zároveň, obklopená lesy,dnes klidné rekreační středisko.

Než se stačí potok znovu rozběhnout z temných údolí do slunečních rovin a zamávat na pozdrav mlýnu Kabelíku, pohltí jej náhle Rojický rybník, se svými téměř 80 ha nemající na Strakonicku konkurenci. Brložský potok je tak jedním z mála, na jehož vlnkách, se mohou prohánět a také prohání surfaři. Samozřejmě na vlnkách spoutaných mohutnou hrází, ke které při obrovské povodni v roce 2002 upíraly pohledy s obavou i s nadějí v očích nejen Rojičtí, mající pod ní schoulenou svou vesničku a rybáři své sádky, ale celý kraj. Hráz vydržela, pevná jako romantické žulové skály, lemující další cestu volného potoka od Rojic až za Petrovice, kde se staly zdrojem pověstí o dávném hradišti, přiopmínaném místním názvem Na Parkánech, přerušené neméně romantickým železničním viaduktem před Velkou Turnou, pod nímž jdou vody kamenným korytem hned vedle silnice.

Potok plyne klidně dál a v okamžiku, kdy se zdánlivě všechno vzrušení předchozí trasy uklidňuje, přichází na samých hranicích s píseckým regionem doslova bomba, nesoucí přiměřeně dramatické jméno, Mísníček, a řešící otázku, určitě se vynořující od úvodních vět, proč se vlastně potok jmenuje Brložský, když žádným Brlohem neprotéká?! Částečné vysvětlení může podat Ottova encyklopedie z roku 1908, uvádějící, že „Brložský potok vzniká u Podolí spojením potoka Rojického a potoka Mísníčku.“

Mísníček chvátá od severu ze soustavy rybníků Staroborských pod Sedlicí, nakoukne na Písecko a přes vesnici Brloh se vrací „domů“ na Strakonicko, aby u Brložského mlýna nad vesničkou Podolím, pod starobylým slovanským opevněním, spojil svůj osud s potokem dnes Brložským, původně nesoucím mnohem přiléhavější a logičtější název Rojický. Další putování teď už opravdu Brložského potoka jihovýchodním směrem, nejprve ve stínu mohutného Hradce, později v romantickém údolí téměř kopíruje strakonicko-píseckou hranici. V Dobevi podklouzne pod památkově chráněným kamenným mostkem, protne rozlehlý rybník pod vsí, naposledy poslouží rybářům ve Velkém potočném rybníce (přírodní památka díky výskytu vodního ptactva) a v sádkách, pozdraví dvě unikátní kestřanské tvrze a po splněném poslání splyne potok, nesoucí v názvu ozvěny hlubokých lesů s medvědími doupaty (brloh z německého bärloch-medvědí díra), u Chotěbořic, se zlatonosnou Otavou. Zcela v duchu úvodního moudra našich předků o konání a konci.

Moudrost, která zcela určitě nebyla vymyšlena jen pro potoky…

Nadmořská výška pramene (velký rybník pod Zábořím): 550 m n.m.
Nadmořská výška ústí (Chotěbořice): 368 m n.m
Délka: 28 km
Plocha povodí (v Dobevi): 104 km2 v Rojicích 21 km2
Průměrný průtok: 380 l/s v Dobevi v Rojicích 80 l/s

V rozborech rezonuje významné využívání potoka pro rybářské hospodaření, takže veškeré hodnoty jsou velice proměnlivé (především obsah nerozpustných látek) a závislé podle výskytu velkých rybníků a sádek (Rojice, Kestřany) na toku. Zcela zřetelné je výrazný nárůst znečištění toku, signalizovaný Koliformními bakteriemi i celkový růst obsahu chloridů a částečně i dusičnanů.

Z hlediska ochrany přírody doprovází Brložský potok po celé jeho délce rostlinná i živočišná společenstva, typická pro dané území a místy si zachovává velice cenný původní neupravený charakter s doprovodnými břehovými porosty olší a vrb.

Soutěžní otázky :
1.1. Co znamená pojem nebeský rybník a znáte alespoň pět lidových písniček o rybnících, mlýnech nebo mlynářích ?
1.2 Co v rozboru znamená pojem CHSK?

Na otázky je možno odpovídat do pondělí 17. března 2008 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice nebo v redakci Strakonického deníku.

Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Text a foto : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP 7. března 2008