2007 Město v přírodě, příroda ve městě + 2009 Na vlnách stříbrných rybníků + 2008 Od pramene k ústí aneb říčky potoky + Ostatní + 2005 Regionem ve stínu památných stromů + Rok stromu + 2008 Rozkvetlá okna + 2011 Stíny lesa tajemné + Strom roku + 2006 U pramenů živé vody + 2007 U pramenů živé vody + 2010 Pěšinkami zámeckých parků

“U štěkeňského jezu křeše jitřní slunce z modra vln oslnivé, stříbrné jiskry, zatímco v tůních tmí se stín nahořklých olší s nepohnutými postavami rybářů. Od bělidla bzučí hovor pradlen, z koupaliště stříká dětský smích. Jinak je tu voňavé, průzračné, zelenavé ticho. Rozsvítí se obloha a ztmavnou stromy, celá krajina zvážní až k Sudoměři, slunce zajde za mraky a rozsvítí se zase louky ve stálém střídání zeleně a žluti.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 112)

“Celé Pošumaví je samá Svatá Anna. A v každé vsi uvidíme nějaký krásný domovní štít a nikde není rozhozeno tolik zbytků starých tvrzí a zámečků jako tady. Vytvářel se tu zvláštní typ drobné šlechty, nazývané kobylkáři, z nichž Kraselovští vymyslili i pověst, dávající zdání historie, aby jí podtrhli svou rodovou starožitnost.”
(L. Stehlík, Země zamyšlená,1986, s. 223)

“Kdykoliv jsem šel do Škvořetic, vždycky mě proháněl déšť, pokaždé jsem viděl oráče proorávat kvetoucí brambory a před vsí v rybníce se koupaly děti. Jen jednou jsem bylo slunečno, proto jsem odbočil z polní cesty k zalesněnému vrchu Křesovci, abych viděl sličný barok kostela Proměnění Páně, který dala roku 1763 zbudovat hraběnka Serenyová a nebyl jsem zklamán. Škvořetice byly známy svou léčivou studánkou a poutěmi. Chodívala na ně i Alšova (Mikoláše Alše, pozn.) maminka s chlapci a kupovala si tu písničky, z nichž vznikl její špalíček. (L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 82)

“Ani továrny, ani překotně rostoucí ulice nového města, věčně rozkopané a neladné, nám nevyvolávají duši strakonickou. Ta je skryta v gotických freskách ambitů, kde stávala proslulá Madona Strakonická a nesvěřuje se na potkání. Jistě by nám o ní mohla mnoho zasvěceného povědět historička umění dr. Alžběta Birnbaumová, jejíž gotické objevy v celém kraji radostně překvapily všechny ctitele umění. Přiblížila nám nově i Pannu Marii Podsrpenskou, do jejíhož kostela putovala procesí z celého širokého okolí...
(L. Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 269-270)

Celostátní anketa Strom roku 2007, kterou již šestým rokem pořádá Nadace Partnerství, má svého vítěze. Nejsympatičtějším stromem se s velkým předstihem stala Stojanova lípa z Beňova u Přerova, na druhé příčce se umístila Lípa ve Staré Lysé, třetí místo obsadila Hrušeň v Hrachovišti. Vítězný titul a poukázku na odborné ošetření stromu převzal starosta Beňova Ivo Pitner na sobotním Koncertě pro stromy, kde po slavnostním vyhlášení vystoupili Bratři Ebenové.

České Budějovice (21. června 2007) – Ve středu 20. června vybrala porota 12 stromů, které postupují do finále celostátní ankety Strom roku 2007 pořádané programem Strom života Nadace Partnerství. Porota, vybírala z celkového počtu 88 nominovaných stromů.

Od října do konce listopadu letošního roku probíhalo regionální kolo ankety o Nejsympatičtější strom regionu 2007. Hlasování probíhalo prostřednictvím škol a školáci zapojily do vyplňování anketních lístků i své rodiče. Vítězný strom bude náš region reprezentovat v celorepublikové anketě o Nejsympatičtější strom České republiky 2007, která začíná 21.3.2007, a zároveň získá v roce 2007 odborné dendrologické ošetření.

Památný strom „Zborovické lípy“

Město Strakonice pod záštitou ministra životního prostředí České republiky a starosty města Strakonice uskutečňuje od září 2004 svůj ekologicko osvětový projekt ROK STROMU, který bude zakončen k 1.10.2005. Snahou města je nejen popularizace dřevin a jejich přiblížení veřejnosti a dětem, a to formou zábavných akcí či soutěží.

Buk Velenovského v Čekanicích (obvod kmene 445 cm, výška 25m, stáří 190 let)
Fiřtova lípa v Podruhlí (obvod kmene 470 cm, výška 28 m, přibližné stáří 190 let)
Čekanický dub v k.ú. Čekanice (obvod kmene 360 cm, přibližné stáří 150 let)

“Myslivna v lesích zastíněná stmívavou zelení rozložitého klenu, v její blízkosti kaplička, ztrácející se pod širokou korunou osamělého buku, nezamrzající studánka v lese Dymáku a panský dvůr nedaleko lesního jezírka, do jehož tmáně se propadá černý stín převysokého smrku . . .”