6. Zámecké parky na Otavě – Štěkeň

„Šel jsem chvíli mezi poli a chvíli lesem, než jsem dospěl k bílému průčelí štěkeňského zámečku s červenými květy růží a fialovými kalíšky plaménků. Sestra fortnýřka v řeholním hábitu mne vpustila do parku, kde na lavičkách pod starými duby seděly stařenky. Když kolem celého parku rozkvetou šeříky, rozevře se od balustrády nádherný pohled na „luznou“ Štěkeň s pozadím píseckých Hůrek nad Putimí, na aleje větrolamů v lukách od Nových Kestřan až k Sudoměři, na komín lihovaru s čapím hnízdem i na nové silo u čejetického nádraží …“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 283)

Otavské vlny ubíhají dál směrem východním až došplouchají k nejrozsáhlejšímu zámeckému parku našeho regionu, v kterém se procházely, věřte nevěřte, opravdové princezny. Štěkeňský zámek, tulící se nad širokou a rovinatou údolní říční nivou k úbočí žulového zalesněného Brda, je výraznou krajinou dominantou. A způsob, jakým byl prostřednictvím parku a zahrad zakomponován do pootavské krajiny je obdivuhodný. Původní středověká tvrz při obchodní cestě se již v době renesanční pyšnila štěpnicemi, tedy ovocnými sady a vliv barokní v polovině 17. století za „loutnově muzikálního“ rodu Losů z Losinthalu přinesl nejen výstavbu nového čtyřkřídlého zámku, ale i okrasné raně barokní zahrady.

Rok 1781 je významným historickým mezníkem nejen Českého království, ale i rozsáhlého štěkeňského panství, které téměř na půldruhé století připadá knížecímu rodu Windischgraetzů. Po napoleonských válkách a pod vlivem empíru a klasicismu je upraven zámek, ale největší změny čekají park. Pravidelné stříhané baroko je nahrazeno rozevlátou anglickou kompozicí romantického krajinářského parku ve dvanáctihektarové, k řece se svažující ploše západně od zámku. Jižní hranici tvoří mlýnský náhon Barbořice a řeka Otava nad štěkeňským jezem. Západní drobná vodoteč z pramene u Dobré Vody vedle bývalého hradiště Chrast. Severní částí přechází areál s mnoha druhy vzácných listnatých dřevin do lesního porostu Brdo a štěpnicí do ploch vinic, později třešňových sadů, které jsou dnes atraktivními stavebními parcelami.

Konečná podoba je postupně doplňován drobnými i většími stavbami. Kašnou s fontánou, památníčkem na zlatou svatbu rodu Windischgraetzů, švýcarským domem, upraveným pramenem železité vody a v neposlední řadě zahradním domkem při okraji užitkové zahrady severně od zámku. Svého času fungoval i jako prádelna a nyní je v rekonstrukci. Pamětní deska připomíná zahradnický rod Spilků, kteří se významně se zasloužili o rozvoj užitkových, okrasných i přírodních částí štěkeňského parku. Jaroslav Spilka (nar.1879) se stal dokonce profesorem a učitelem na VŠ v Olomouci, kde spoluinicioval vznik zahradnické výstavy Flora Olomouc. Jeho bratr František (1877-1960) zase vstoupil do kulturního povědomí jako dirigent České filharmonie.

Vznik Československé republiky přinesl štěkeňskému panství historické prvenství, když tu byla, jako na prvním šlechtickém velkostatku v Čechách provedena v roce 1919 pozemková reforma. Majitelé pak směnili celý zámecký areál s církevním řádem Institutum Beatae Mariae Virginis (Institut Blahoslavené Panny Marie), známějším v Čechách jako Ústav anglických panen, který v něm zřídil školu pro dívky. Po roce 1948 byla škola změněna na domov důchodců, kde řádové sestry zůstaly jako ošetřující personál. I když musely v roce 1985 odejít, v rámci restitucí v devadesátých letech jim byl majetek vrácen. Nyní se zde, jako členky řádu Congregatio Jesu starají o své nemocné sestry a řádně pečují i o park, v jehož horní části se nachází malý řádový hřbitov.

Zámek je veřejnosti přístupný a nabízí kromě prohlídky i možnost ubytování. Největší zájem je určitě o barokní umělou krápníkovou grottu čili jeskyni v severním křídle a o pokoj spisovatele Karla Klostermanna, který zde prožil poslední roky života. Velice rád vysedával na lavičce před zámkem, odkud je vidět většina parkového areálu. Začlenil jej dokonce do své rozmarné povídky Dvě gardy, věnované roku 1848, kdy v něm nechal skrýt „hrdinnou“ píseckou gardu, hájící zámek před neméně „hrdinnou“ gardou strakonickou. Karel Klostermann se právě v roce 1848 narodil a v témže roce nastoupil vládu i osmnáctiletý císař František Josef I. Shodou historických náhod se mohli ve štěkeňském zámeckém parku osobně potkat při velkých císařských manévrech v roce 1905, ovšem nestalo se, neboť Klostermann tehdy trávil léto ve Zlivi.

Celistvost parku byla v polovině minulého století narušena necitlivě vedenou komunikací do Přešťovic, která jej rozdělila na dvě části. Spodní, spadající k řece byla navíc využita pro výstavbu vodárny a sportovišť s navazující chatovou zástavbou, takže svůj charakter zcela ztratila. Tehdy byl zbořen i tzv. Švýcarský dům. Větší zbylá část kolem zámku je řádně udržovaná. U památných dubů z Madeiry, starých přes dvě stě let byla postavena nová kaplička Panny Marie a návštěvník se může pokochat dalekými průhledy z kamenných sedátek před zámkem i u kostela Sv. Mikuláše, začleněného do prostoru parku. Směrem východním spatří lokalitu Buzov, geometricky členěnou dubovými alejemi. Ukazuje člověkem velice citlivě přeměněnou část přírody, doplněnou již nefunkčními plochami bažantnice, obory a remízků, svým způsobem volně kompozičně navazují na zámecký krajinářský park. Dnes je Buzov součástí evropské soustavy NATURA 2000 díky výskytu vzácných druhů brouků, páchníka hnědého a tesaříka obrovského.

Dřeviny, které Windischgraetové během let vysadili dávno pevně zakořenili a stali se nedílnou součástí okolní krajiny. To se “generálovi s bílou čepicí”, který v roce 1848 z těžkých děl a z Petřína bombardoval revoluční Prahu, nikdy nepodařilo. Nepomohla mu určitě ani oblíbená věta, že “člověk začíná od barona výš!” Dědictví knížat Windischgraetzů ve Štěkni je však nepřehlédnutelné a městys je i díky němu turistickou perlou na Otavě. Park, zámek, železitý pramen Dobré Vody, Klostermannova stezka, na barokní faře zřízený Institut Karla Klostermanna, řada slavných rodáků i návštěvníků, nádherná krajina, Otava…

Štěkenští si jsou dobře vědomi bohatého historického i přírodního odkazu a stojí si za ním. Aby řeka stále zpívala svou píseň, navozující atmosféru klidu, pokoje a starosvětské pohody z doby císaře Františka Josefa… Nevěříte ??
Tak se pozorně zaposlouchejte do šumění jezu . . .

Soutěžní otázky :
6.1. Čím byl rok 1781 významný pro české království a proč byla v roce 1848 knížetem Windischgraetzem bombardována Praha?
6.2. Jaký je rozdíl mezi bažantnicí a oborou a co je to „balustráda“?

Otázka mimosoutěžní a tentokrát mimořádně záludná:
Proč se ve štěkeňském parku mohly procházet opravdové princezny?

Z důvodu velikonočních svátků a školních prázdnin je na otázky možno odpovídat až do středy 14. dubna 2010 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice !!!

Správné odpovědi na soutěžní otázky 5. dílu:
5.1. Životní cyklus perlorodky říční : Samička nasává samčí spermie, v těle dochází k oplodnění. Líhnou se larvy-glochidie. Vyvrhnuté do vodního proudu musí být nadechnuty hostitelem (lososovité ryby), na jehož žábrách se dále vyvíjejí. Potom žijí na dně potoků a říček a pohlavně dospívají v 15-20. roce života. Jsou dlouhověké a mohou se dožít od 50 do 150 let i více. Perlorodky jsou dnes většinou pěstovány na farmách (v Evropě např. Itálie) a největší současná naleziště přírodních perel jsou v Asii (u Cejlonu, Čínské moře, Japonsko), Polynésii (Tahiti), v Brazílii.
5.2. Apoštolové jsou v křesťanském chápání ti, které Ježíš vyslal hlásat evangelium. V užším smyslu dvanáct Ježíšových učedníků (Šimon, Petr, Jakub Zebedeův, Jan, Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kananejský, Jidáš Iškariotský). V širším smyslu se za apoštoly považují také ti, kdo přinesli křesťanskou víru nějakému národu nebo na nějaké území (např. Sv. Patrik je apoštolem Irska, Sv. Cyril a Metoděj jsou apoštoly Slovanů).

Mimosoutěžní otázka:
K.H. Mácha si nemohl přečíst žádnou báseň Rudolfa Mayera, protože zemřel roku 1836 a R. Mayer se narodil r. 1837.

Výherci 5. kola:
Knihu Toulavá kamera, tričko,čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže získává tým ZŠ T.G.Masaryka Blatná, tričko, čepici, hrnek, frisbee a samolepky s logem soutěže Marie Žídková z Vimperka a 7.B ZŠ Volyně

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav a upozorňuji, že ještě nejsou vyzvednuty některé výhry z 1. a 2. kola !!

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
1. dubna 2010